Ukrajina, dekarbonizace, sílící protekcionismus:Česká republika přebírá předsednictví EU v čase plném výzev

Zatímco české předsednictví v roce 2009 si pamatujeme jako předsednictví plynové krize, jejíž ukončení pomohl dojednat český premiér Mirek Topolánek, předsednictví v roce 2022 zásadně ovlivní ještě významnější krize ve východoevropském regionu: ruská invaze na Ukrajinu. Ta bude mít, vedle humanitárních dopadů, také nezanedbatelné dopady na evropský průmysl a obchod. Firmy, které dosud vyvážely do Ruska a na Ukrajinu, hledají po invazi nová odbytiště, cena pohonných hmot a dalších (nejen) energetických surovin roste do rekordních výšin a Evropa přehodnocuje své plány využití (z velké části) ruského plynu jakožto přechodového zdroje energie při dekarbonizaci svého průmyslu.

Putinova válka na Ukrajině zároveň nenahrazuje, ale dále zvýrazňuje výzvy, kterým Evropa čelila již před letošním únorem. Pandemie covidu-19 upozornila na křehkost globálních dodavatelských řetězců a povzbudila hlasy volající po větší evropské soběstačnosti ve strategických produktech a službách. V časech nejtvrdších pandemických opatření byl bez patřičné koordinace mezi zeměmi EU omezen také volný pohyb osob, zboží a služeb, jenž tvoří základ unijního vnitřního trhu. Ekonomický výkon některých průmyslových ekosystémů, jako například turismu, se dosud nevrátil k předpandemické úrovni. Válka i pandemie navíc probíhají v době, kdy evropský průmysl čelí bezprecedentní transformaci. Pokrok v oblasti digitálních technologií i potřeba radikálně snížit objem vypouštěného CO₂ s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 nutí firmy měnit zavedené postupy a dává vzniknout zcela novým průmyslovým odvětvím.

Jaký vliv na tyto souběžné výzvy může mít Česká republika jakožto předsednický stát Rady EU? V první řadě je třeba si připomenout, že pravomoci předsednictví se po přijetí Lisabonské smlouvy poměrně výrazně změnily. Česká republika tak například na rozdíl od roku 2009 nebude předsedat Radě ministrů zahraničí ani summitu lídrů členských států. Předsednický stát zároveň nemá formální pravomoc legislativu navrhovat či ji naopak zcela smést ze stolu.

Síla předsednictví tak spočívá zejména v prioritizaci projednávaných témat a navrhování kompromisů. Předsednický stát předsedá zhruba 200 pracovním skupinám Rady a určuje i jejich agendu. Díky tomu může rozhodnout, které návrhy zařadí na agendu jednání často, které méně často a které vůbec. Jako „čestný zprostředkovatel“ (honest broker) nesmí předsednický stát v Radě prezentovat svoje pozice, může je však chytře zohlednit v kompromisech, které ostatním státům navrhne. Jeho úspěch se pak hodnotí zejména tím, kolik legislativních návrhů se mu podaří dokončit ke spokojenosti všech států EU. Předsednické akce, jichž české předsednictví na svém území uspořádá necelé tři stovky, jsou potom příležitostí, jak Českou republiku představit jako inovativní a otevřenou zemi, a zároveň přitáhnout do Česka tisíce návštěvníků nejrůznějších pracovních jednání a konferencí.

Energetika a zase energetika

Ruská válka na Ukrajině spolu s evropským cílem uhlíkové neutrality do roku 2050 a zároveň snížením CO₂ o 55 % do roku 2030 (oproti roku 1990) znamená, že největší tlak v době českého předsednictví bude na návrhy týkající se energetiky, v rámci takzvaného balíčku Fit for 55. Evropská komise v posledním roce zveřejnila řadu významných energetických návrhů, které se týkají mimo jiné energetické účinnosti, navyšování podílů obnovitelné energie v evropském energetickém mixu a fungování trhu s obnovitelnými plyny a vodíkem a které musí být integrovány do existující evropské plynové infrastruktury.

Ruská invaze znemožňuje plánované využití zemního plynu jako přechodového zdroje během dekarbonizace evropského hospodářství ve dříve předpokládané míře, neboť přes 30 % zemního plynu dosud proudilo z Ruska. Úpravy své energetické koncepce představila Evropská komise letos v březnu ve svém plánu REPowerEU. V něm připravila plán na postupné utlumení dovozu ruských fosilních paliv a podpořila zvýšení unijních ambicí ve vyjednávaných směrnicích o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie. Podle ČR aktuální krize dále posílí roli jádra v dekarbonizaci. Způsobu dekarbonizace a dopadům ruské války na Ukrajině se bude věnovat neformální Rada ministrů pro energetiku plánovaná v Praze na říjen.

Vedle proměn v energetice je pro účinnou dekarbonizaci evropského hospodářství nezbytné také nastavení rovných globálních pravidel pro firmy vyrábějící uhlíkem „zatížené“ výrobky. K němu by měl přispět mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (tzv. uhlíkové clo). Česko tento návrh v obecné rovině podporuje a během předsednictví se zasadí o jeho vyjednání do podoby, která je kompatibilní s pravidly Světové obchodní organizace a která dá evropským firmám dostatek prostoru se na nová pravidla adaptovat.

Mezinárodní obchod v čele zájmu

V oblasti mezinárodního obchodu je pro Česko, jednu z nejvíce proexportně zaměřených ekonomik EU, stěžejní uchovat a rozšiřovat spolupráci s ostatními zeměmi světa, v kontextu současné krize zejména s důvěryhodnými a strategickými partnery. Otevřený obchod se v posledních letech dostává pod tlak, ať už kvůli vzrůstajícím protekcionistickým tendencím či v důsledku kritiky dopadů obchodu na klima, životní prostředí či dodržování pracovních práv. Dle ČR by se však od uzavírání nových dohod nemělo upouštět, ale právě naopak by mělo docházet ke sjednávání a ratifikaci nových, neboť zůstávají nástrojem, kterým EU může rozšiřovat svůj vliv a normy do celého světa. Kromě toho dohody přispívají k celosvětovému růstu prosperity, diverzifikují dodavatelské řetězce, čímž chrání evropský trh před výpadky dodávek, a v neposlední řadě přispívají ke vzniku nových pracovních míst.

České předsednictví mimo jiné v říjnu 2022 uspořádá neformální Radu ministrů obchodu v Praze, která se bude právě významu otevřenosti EU věnovat. Ruský vpád na Ukrajinu zároveň dále zdůraznil propojování obchodu s bezpečností a vyzdvihl geopolitickou a strategickou důležitost obchodní politiky. V souvislosti s nástupem „systémových rivalů“ (zejména Číny) roste riziko spojené s účelovými zahraničními investicemi do kritické infrastruktury, vynucenými transfery technologií či zneužitím dat třetími zeměmi. Tématu investiční bezpečnosti proto české předsednictví věnuje mimo jiné tematickou konferenci.

Nová strategie na poli vnitřního trhu a průmyslu

Nová průmyslová strategie pro Evropu z roku 2020 (aktualizována v roce 2021 v návaznosti na pandemii covidu-19) stojí na třech pilířích: urychlení zelené a digitální transformace, posílení odolnosti vnitřního trhu a snižování závislostí EU na třetích zemích ve strategických produktech a službách (například čipy, cloud, baterie).

Strategie podtrhuje význam vnitřního trhu bez překážek pro pohyb zboží, služeb, lidí a kapitálu. Během pandemie byly některé z těchto svobod omezeny, různé administrativní překážky na vnitřním trhu, zejména v oblasti služeb, navíc přetrvávají dlouhodobě. I proto se české předsednictví zaměří na očekávaný nouzový nástroj pro vnitřní trh, jenž by měl zajistit lepší koordinaci a informování mezi státy o překážkách na tomto trhu v případě krizí a také podpořit užší spolupráci mezi státy ve veřejných zakázkách na kritické produkty.

Vnitřní trh je dlouhodobě jednou z klíčových priorit českého členství v EU, proto mu bude i v rámci nadcházejícího předsednictví věnována velká pozornost. Bude se mu věnovat například neformální Rada ministrů pro konkurenceschopnost letos v červenci nebo prosincová konference u příležitosti 30. narozenin vnitřního trhu. V oblasti průmyslu pak bude nejvýznamnější legislativou akt o čipech, jehož cílem je stimulovat investice a posílit spolupráci států a EU ve výrobě nedostatkových čipů, jež jsou nezbytné mimo jiné pro automobilový průmysl i rozvoj digitálních technologií. České předsednictví se bude věnovat také legislativě týkající se práv spotřebitelů, která by je měla ochránit před nebezpečnými výrobky prodávanými online a podpořit jejich informovanost o trvanlivosti, opravitelnosti a emisní stopě výrobků.

Digitalizace a umělá inteligence

Předsednictví je pro Českou republiku rovněž příležitostí prezentovat své know-how v oblasti umělé inteligence, datové ekonomiky a kyberbezpečnosti. ČR dlouhodobě podporuje vytvoření harmonizovaných pravidel pro digitální služby, která umožní evropským digitálním firmám expandovat po celém evropském trhu za jasných podmínek. Mezi stěžejní legislativní návrhy v této oblasti patří zejména akt o digitálních službách, jenž upravuje odpovědnost digitálních platforem za zobrazovaný obsah. V rámci rozvoje datové ekonomiky se české předsednictví zasadí o rychlé vyjednávání očekávaného aktu o datech, který má usnadnit sdílení dat mezi firmami a veřejnou správou. V neposlední řadě se předsednictví zaměří na vyjednávání aktu o umělé inteligenci, jenž stanoví pravidla pro využívání jejích rizikových aplikací. U všech zmíněných aktů se ČR bude soustředit na to, aby nezabraňovaly inovacím ani digitální spolupráci se třetími státy. O zmíněných tématech bude české předsednictví s ostatními státy diskutovat mimo jiné i během listopadové konference o kybernetické bezpečnosti a umělé inteligenci v Praze.

Česká republika přebírá své druhé předsednictví v čase plném výzev – geopolitických, klimatických i hospodářských. Společným cílem veřejné správy, firem i občanů by mělo být řešení těchto krizí posunout tím směrem, který povede k dlouhodobé prosperitě, bezpečnosti i udržitelnosti v Evropě i v Česku.

Text: Klára Votavová

Foto: Shutterstock