Přídomkem největší ekonomiky na světě se již od konce 19. století nepřetržitě pyšní Spojené státy americké, třebaže oproti Číně (či Indii) mají v současnosti jen zhruba třetinový počet obyvatel. Na největší spotřebitelský trh na světě připadá téměř 25 % celosvětového HDP, což z USA činí hybnou sílu globální ekonomiky. Důkladně diverzifikovaná a mezinárodně propojená americká ekonomika se také pravidelně umisťuje na čelných příčkách světových tabulek konkurenceschopnosti a snadnosti podnikání.
Amerika vynakládá značné investice na výzkum a vývoj, má velice flexibilní trh práce a velkou dostupnost kapitálu, což jí umožňuje držet se na velmi vysoké technologické úrovni, například v odvětvích informačních technologií, lékařství, letectví a vojenské techniky.
Spojené státy se vyznačují velkou vahou sektoru služeb, který produkuje více než dvě třetiny amerického HDP. Průmyslový sektor představuje 18,2% celkové produkce a pokrývá širokou škálu odvětví, od telekomunikací, elektroniky a výpočetní techniky po chemikálie a automobilovou výrobu. Podnikatelské příležitosti skýtá i vysoce produktivní zemědělský sektor.
Exportérské eldorádo
Více než 330milionový americký trh s vysokou kupní silou je lukrativním odbytištěm pro vývozce z ostatních zemí. Celková hodnota dovozu do USA v roce 2021 dosáhla 3,4 bilionu dolarů (meziroční nárůst o 577 miliard). Dovoz zboží tvořil rekordních 2,85 bilionu dolarů (nárůst o 502 miliard). Hlavními položkami jsou počítačová a telekomunikační zařízení, polovodiče a další kapitálové statky pro potřeby podniků (22 %), následované spotřebním zbožím včetně léčiv, mobilních telefonů, oblečení a obuvi (21 %). Ostatní dovozy zahrnují průmyslové suroviny včetně ropy a ropných produktů, dále automobilová vozidla, díly a motory (12 %) a potraviny, krmiva a nápoje (5 %). Hodnota dovozu zboží a služeb do Spojených států se rovná 14,5 % amerického HDP. Více než polovina dovozu do USA připadá na pouhých pět obchodních partnerů: Čínu, Mexiko, Kanadu, Japonsko a Německo.
USA jsou dlouhodobě nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR mimo Evropu a podle některých analýz jsou při započítání nepřímého obchodu v první pětici zemí obecně (i včetně členů EU). Po setrvalém růstu hodnoty českého vývozu do USA nastal v roce 2020 důsledkem pandemie meziroční pokles, ale loni jeho hodnota opět vzrostla a dá se očekávat pokračování tohoto trendu. Celkově se mezi lety 2011 až 2021 hodnota vývozu do USA bezmála zdvojnásobila.
Infrastruktura a nové technologie mají zelenou
Novátorské české firmy mohou narazit na zlatý důl
V nadcházejícím desetiletí se v Americe očekávají masivní investice do infrastruktury, což je jedna z priorit stávající administrativy prezidenta Joea Bidena. Potřebná je obnova rozpadajících se silnic a mostů a vybudování vysokorychlostních železničních projektů federálního významu v Kalifornii, Texasu, New Yorku, na Floridě a v regionu Cascadia na severozápadě (Portland a Seattle). V plánu je také rozšiřování širokopásmového internetového připojení ve venkovských oblastech. V zájmu snížení emisí je prioritou přechod na elektromobily, v návaznosti na to se počítá s vybudováním 500 tisíc veřejných dobíjecích stanic do roku 2030.
Kromě investic do silniční a letištní infrastruktury k řešení přetížených dopravních koridorů se předpokládají investice také do vývoje nových technologií s ekologickým či bezpečnostně-ekonomickým aspektem. Letos v srpnu podepsal prezident Joe Biden zákon zvaný Inflation Reduction Act, který je navzdory protiinflačnímu označení směsicí nástrojů (výdajů) s širokým záběrem. Týká se nejen úpravy daní, ale i ochrany klimatu či zdravotní péče. Na ochranu klimatu a energetiku vyčleňuje 369 miliard dolarů, které mají podpořit mimo jiné zachycování uhlíku, výrobu tzv. zeleného vodíku, solárních panelů, větrných elektráren či pokročilých baterií. Investice mají ale i přímo zlepšit stav přírody, včetně zavedení šetrnějších praktik v zemědělství (20 miliard).
V souvislosti s postupným přechodem k čisté energii má perspektivu technologie na bázi CCS (carbon capture and storage) i další rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů. Dojde k výraznému rozmachu technologií založených na využití vodíku. Významnou roli při snižování emisí hraje také úspora energie, což vytváří potenciální projekty související s vyšší energetickou účinností (včetně zateplování budov, instalace energeticky úsporných prvků apod.). S ohledem na problémy s výpadky elektřiny se klade velký důraz na zabezpečení sítě proti rozmarům počasí. České podniky s novátorským ekologickým řešením (tzv. green tech) tak mohou v Americe narazit na zlatý důl.
Green tech jsou mimo jiné i v agendě Rady pro obchod a technologie (Trade and Technology Council, TTC), jež je dnes hlavním prvkem pozitivní obchodní agendy mezi EU a USA. Vzájemná spolupráce v oblasti nových technologií je klíčová pro upevnění transatlantických vztahů (nejen obchodních). Kromě omezení obchodních překážek vývojem kompatibilních norem a regulatorních přístupů pro nové technologie je součástí cílů TTC též zajištění kritické bezpečnosti dodavatelských řetězců, včetně společného zaměření na ochranu kritických technologií, užší spolupráce v otázkách ochrany práv k duševnímu vlastnictví (IPR) či nucených přesunů technologií. Ve světle ruské agrese již platforma TTC prokázala svou prospěšnost například v oblasti koordinace sankcí a kontrol vývozu, ale i prověřování investic kybernetické bezpečnosti a čelení dezinformacím.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nezahálí
Česká republika dlouhodobě podporuje posílení transatlantických obchodních vztahů. Silný transatlantický prostor je stěžejní pro udržení našeho postavení ve světě i vzhledem k otevřenému ruskému revanšismu ve východní Evropě. Cílem MPO ČR je prostřednictvím TTC dosáhnout i konkrétního usnadnění obchodu s USA, zejména posílením spolupráce v oblasti posuzování shody a rozšířením dohod o vzájemném uznávání či sladěním a interoperabilitou technických norem. V rámci českého předsednictví v Radě EU se MPO zkraje letošního září spolupodílelo na uspořádání kulatého stolu s představiteli podnikatelské sféry, Evropské komise a amerických protějšků k projednání dalších kroků v rámci TTC se zaměřením na konkrétní výsledky pro podniky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu také na září 2022 zajistilo národní stánek na akci International Manufacturing and Technology Show (IMTS), která se koná v Chicagu po odkladu způsobeném covidovou pandemií. Je to poprvé, kdy má Česká republika na tomto největším strojírenském veletrhu v Severní Americe tzv. oficiální účast.
Právě v Chicagu, ve státě Illinois, má své zastoupení v USA agentura CzechTrade. Tamní kancelář měla do roku 2016 pouze jednoho zaměstnance, od roku 2017 má zaměstnance dva a její kapacita je plně vytížena, regionálně vypomáhají s agendou podpory exportu i kanceláře agentury CzechInvest v New Yorku a v San Franciscu. V těchto týdnech a měsících se MPO podařilo zajistit, aby zájmy českých exportérů v USA zastupovala ještě druhá, nově otevíraná kancelář CzechTrade v texaském Austinu.
Růže z Texasu
Texas je totiž po Kalifornii druhým ekonomicky nejsilnějším státem USA se silnou průmyslovou a technologickou základnou. Jeho HDP je větší než HDP Ruska (1,6 miliardy dolarů, před napadením Ukrajiny) nebo Kanady (1,65 miliardy dolarů). Texas by v roce 2021 byl 9. největší ekonomikou na světě podle výše HDP, pokud by byl samostatný stát. Zároveň je největším exportérem v USA, hodnota vyvezeného zboží dosáhla 365 miliard dolarů v roce 2021 a má vedoucí postavení v exportu high technologií. Jedná se také o největšího producenta a spotřebitele energie v USA.
Austin, hlavní město státu Texas, se během posledních let probojovalo na pozici technologického hubu Spojených států a srovnává se přímo se Silicon Valley, někdy je taky označováno jako „Sillicon Hills“. Nabízí relativně nízké životní náklady v kombinaci s vysokou technologickou specializací zahrnující především vývoj softwaru, polovodiče (nedávno byla oznámena největší FDI v historii Texasu za 17 miliard dolarů – Samsung zde vybuduje továrnu na čipy), korporátní výzkum a vývoj, biotechnologie a také vývoj videoher a dalších kreativních průmyslů. Pro start-upy je to ideální lokace z pohledu přístupu jak na robustní a po inovacích hladový trh přímo v Texasu a v ostatních státech USA, tak i na trh Mexika a dalších států Latinské Ameriky. Strategické je umístění i z pohledu obsluhy zejména jižních států v sousedství: Florida (4. největší ekonomika USA), Georgia (9.), Arizona (19.), Jižní Karolína (25.), Nové Mexiko (37.), Alabama (27.), Oklahoma (31.), Arkansas (34.) a Mississippi (36.).
Ve státě sídlí 51 společností z Fortune 500 Companies (6 v TOP 50) a je to zdroj mnoha zahraničních investic také do ČR, kde může vznikat, stejně jako u podpory českých start-upů, i dobrá synergie s agenturou CzechInvest (v ČR investují z texaských firem například AT&T, Bell Flight, ExxonMobil, Oracle a další). Příznivé mohou být podmínky státu i při přímé expanzi českých firem na trh USA – je zde například nulová sazba daně z příjmu (tu má sedm států USA) a celkově je index daňového zatížení sedmý nejnižší v USA. V mnoha oblastech Texasu je ČR vnímaná pozitivně i díky velké krajanské komunitě.
Jako zásadní pro české firmy identifikujeme sektory automotive, aerospace, ICT, chemický, strojírenský, potravinářství, těžbu, stavebnictví a také sektor vědy a výzkumu. Největším sektorem státu je tzv. supersektor, který je složený z obchodu, dopravy a veřejných služeb (do kterých spadá poskytování základních zařízení: vody, plynu, kanalizace atd.), dále podnikatelské služby (outsourcing, konzultační nebo finanční služby) a také cestovní ruch a vzdělávání.
Text: Jan Chmelík a Dan Macek
Foto: Shutterstock
Autoři jsou z oddělení Amerik, sekce EU a ZO, MPO