Turecko: Tradiční obchodní partnerUmělá inteligence, smart city, ale třeba i lyže

K dalšímu posílení obchodních kontaktů mezi ČR a Tureckem by nepochybně přispěl „update“ Dohody o celní unii mezi EU a Tureckem z roku 1995, který by víc odrážel situaci na současném globálním trhu.

Turecko je šestým největším obchodním partnerem EU. Loni dosáhl bilaterální obchod mezi nimi hodnoty více než 150 miliard eur. Díky celní unii s EU je země dobře integrována do dodavatelských řetězců unijního trhu. Vzájemná obchodní bilance byla dlouho vyrovnaná. Vzhledem k nedávnému prudkému oslabení liry a celkově špatné hospodářské situaci a ztrátě kupní síly turecké střední třídy se však nepatrný přebytek na straně EU pravděpodobně změní na schodek.

Celní unie EU s Tureckem. Modernizovat? Ale jak?

Vztahy mezi Tureckou republikou a Evropskou unií jsou založeny na asociační dohodě z roku 1963. Kandidátskou zemí je Turecko od roku 1999, vyjednávat začalo v roce 2005.

Dohoda o celní unii mezi EU a Tureckem vstoupila v platnost k 31. prosinci 1995. V jejím rámci Turecko přijalo společný celní sazebník EU pro většinu průmyslových výrobků a vybraných zpracovaných zemědělských produktů a zavázalo se do svého právního řádu zahrnout regulační standardy EU. Obě strany navíc zrušily veškerá cla, pravidla původu zboží, množstevní omezení i poplatky vztahující se na dané zboží v rámci vzájemného obchodu. Celní unie za svou existenci nepochybně přispěla k posílení ekonomických vztahů mezi EU a Tureckem.

Zároveň ale svým obsahem nepokrývá mnoho stěžejních oblastí a v porovnání s moderními dohodami FTA je značně zastaralá, zejména s ohledem na některé nedořešené implementační problémy a současný vývoj světové ekonomiky. Celní unie konkrétně neřeší problematiku, jako jsou nezpracované zemědělské produkty, služby, právo na usazování a poskytování služeb, veřejné zakázky, regulatorní otázky, netarifní překážky atd. Obě strany si oprávněně uvědomují potřebu její modernizace.

Jako hlavní problém vztahů EU a Turecka přetrvává potřeba vyřešení politických a lidskoprávních otázek, týkajících se především Kypru a vojenské přítomnosti v Sýrii. Tato témata nyní v řadě členských států převažují nad čistě ekonomickým uvažováním.

Je naprosto zřejmé, že stávající dohoda neodráží realitu současného fungování na světovém trhu. Pro české i turecké podnikatele by byl její „update“ značnou výhodou a obchodní výměna by bezpochyby narostla. V této souvislosti by se podařilo odstranit velké množství obchodních překážek, které aktuálně naši výměnu brzdí (přehled překážek viz EU Access2Markets Database). Aby však mohla obchodní výměna v co nejširším slova smyslu fungovat, bez posunu v kyperské otázce to prostě nepůjde. A tady, zdá se, odmítá ustoupit jak jedna, tak druhá strana.

Vzájemná obchodní výměna v roce 2021 mírně vzrostla a dosáhla téměř 4 miliard eur.

Náš tradiční obchodní partner

Turecký trh s více než 84 miliony spotřebitelů je jedním z hlavních obchodních partnerů České republiky. V celkovém objemu českého exportu včetně EU zaujímá Turecko 19. místo. V průběhu posledních pěti let jsme svědky kontinuálního nárůstu tureckého exportu do České republiky (v loňském roce +36 %). Vzájemná obchodní výměna v roce 2021 mírně vzrostla a dosáhla téměř 4 miliard eur (+14 %).

Turecko patří k našim tradičním obchodním partnerům již od počátku minulého století, kdy se československé, respektive české, firmy podílely na budování jeho průmyslové základny dodávkami strojů a investičních průmyslových celků. Český průmysl má v zemi stále velmi dobré jméno a české společnosti úspěšně působí na tureckém trhu již mnoho let. Patří mezi ně například společnost Energo-Pro, která vlastní v Turecku několik vodních elektráren a průběžně tam rozšiřuje své aktivity, nebo Škoda Transportation, jejíž tramvaje dopravují obyvatele Konyi a Eskisehiru. V zemi se pohybuje také asi 80 elektrických lokomotiv napájených trakčními řetězy značky Škoda. Výzkumné a vývojové aktivity předního tureckého výrobce autobusů a autokarů Temsa v kooperaci se skupinou Škoda svědčí o dlouhodobé přítomnosti značky Škoda na tureckém trhu.

Tradiční průmysl, ale také chytré technologie... anebo lyže

Kromě tradičních průmyslových odvětví Česká republika v posledních letech aktivně podporuje inteligentní technologie a projekty chytrých měst. Přestože tyto české technologie již fungují v některých tureckých regionech, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Velvyslanectvím ČR v Ankaře státem financovaný projekt na podporu českých firem působících v této oblasti. Na podzim letošního roku budou vybrané firmy prezentovat své smart city technologie a platformy formou roadshow po tureckých regionech.

Letos jsme podobným způsobem podpořili oblast umělé inteligence (AI), když do ČR v rámci našeho projektu přicestovali zástupci turecké kanceláře pro digitalizaci a agentury zastřešující AI v Turecku. Turecké protějšky se nám podařilo propojit například s českou akademickou sférou, konkrétně ČVUT, ale také s českým byznysem zastřešeným Prag.AI a Brno.AI. Také v oblasti zdravotnictví či digitalizace si máme s tureckými partnery co říct. I proto se společně setkáváme na letošním tureckém AI Weeku, nejvýznamnějším eventu na podporu AI v Turecku.

Větší podporu si však zaslouží i menší a specializovanější odvětví, jako například čeští výrobci lyží. Na outdoorové aktivity jsme se zaměřili v únoru, kdy jsme formou roadshow po tureckých horských střediscích představili naše nejlepší české firmy. V Turecku jsou totiž ideální podmínky pro lyžování, a protože se tu zatím nestalo masovým sportem jako u nás, nepůsobí tam žádný místní výrobce a veškeré vybavení se dováží. Toto odvětví čeká v následujících letech rozvoj a my bychom u toho měli rozhodně být. Pokračování tohoto projektu je proto již v procesu. První české firmy díky němu dostaly v Turecku zakázky, vy můžete být další.

Text: Helena Hroník

Foto: Shutterstock