Západní Balkán: Rozvíjející se trhy v těsném sousedství EU

Balkánský poloostrov představuje evropské teritorium, které se z geopolitického hlediska dělí na dva celky, a to sice podle příslušnosti k Evropské unii. Zatímco některé státy jsou již pevnou součástí EU, dalších šest zemí je s ní zatím asociováno předvstupními smlouvami a postupně plní reformy potřebné pro plné začlenění. Každá z těchto zemí má českým investorům i exportérům zboží a služeb co nabídnout: Albánie se letos stala novým turistickým hitem pro mnoho Čechů; Bosna a Hercegovina modernizuje svou energetickou infrastrukturu; Černá Hora rychle rozvíjí IT sektor; Kosovo investuje do modernizace vodovodních sítí a vodohospodářských projektů; Severní Makedonie nabízí velké výhody a úlevy ve svých obchodních zónách; Srbsko buduje největší města celého regionu za pomoci chytrých technologií.

Na začátek nutno říct, že byť můžeme v mnoha ohledech vnímat region západního Balkánu jako celek, mezi jednotlivými státy je mnoho rozdílů a místních specifik, ať už jde o zapojení do regionálních platforem pro integraci trhů mezi sebou nebo o fázi pokroku v přejímání pravidel EU.

Common Regional Market

Oblast západního Balkánu je Čechům velmi blízká, a to nejen kulturně a historicky, ale také geograficky. Silniční spojení je v tuto chvíli s většinou států lepší než to letecké a do budování dopravní infrastruktury na zajištění lepšího dopravního spojení se střední Evropou proudí v rámci unijních programů na konektivitu mnoho finančních prostředků (např. Gateway). EU také podporuje iniciativu pro hospodářskou regionální integraci západobalkánských trhů zvanou Common Regional Market. Jejím cílem je usnadnit pohyb osob mezi jednotlivými státy regionu, ať už za účelem cestování, studia nebo práce. Cílem větší mobility má být vytvoření provázaného pracovního trhu a jednotné ekonomiky s osmnácti miliony obyvateli, která bude ve světovém měřítku atraktivnější a odolnější než ekonomiky šesti jednotlivých států. Čím lépe budou ekonomiky navázané na sebe, tím snadnější a rychlejší bude i celý jejich přístup na vnitřní trh EU. Common Regional Market se zaměřuje na budování jednotného trhu ve čtyřech oblastech: volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb; společné investice; společný digitální trh; oblast průmyslu a inovací.

Z hlediska obchodní spolupráce vzrostl význam západního Balkánu v posledních letech hned několikrát a z různých důvodů. Covidová pandemie jasně ukázala zranitelnost globalizovaných hospodářských vztahů, v jejichž rámci osoby a zboží překonávaly v podstatě jakékoliv vzdálenosti a terény. Vlivem pandemické zkušenosti panuje nyní snaha naopak dodavatelské řetězce zkracovat, přenášet výrobu blíž místu spotřeby a spoléhat zejména na dopravu po zemi, nikoli přes oceán. Západní Balkán se v tomto kontextu nabízí jako vhodná varianta pro expanzi českých exportérů, a to nejen díky své teritoriální blízkosti, ale také pro dostupnost relativně levné a kvalifikované pracovní síly. Většina států regionu má navíc propracované systémy pobídek investorům, jimiž chtějí zajistit přísun financí, a rozvíjet tak vnitřní ekonomiku i snížit nezaměstnanost, která v zemích tohoto regionu činí 12 až 25 %.

Posilování strategických partnerství nabralo na významu

Význam politické i ekonomické provázanosti EU se státy západního Balkánu dostal další rozměr po ruské agresi na Ukrajinu a začátku války v únoru tohoto roku. Tato událost uvrhla většinu světa znovu do bipolárního rozdělení a přinutila státníky začít více přemýšlet o bezpečnosti obyvatel Evropy a jejich ekonomickém blahobytu. Právě z bezpečnostního hlediska se jako jasné východisko ukazuje nutné posilování strategických partnerství se spojenci EU. A v případě evropského kontinentu se jedná o co nejrychlejší začlenění států v těsné blízkosti Unie do jejích struktur.

Při pozornosti, které se z pochopitelných důvodů v tomto kontextu dostává Ukrajině, ale také Moldavsku a Gruzii, je stěžejní nezapomenout na západobalkánské partnery, kteří se o plnohodnotné členství v EU ucházejí již dlouhou dobu. Rusko navíc v těchto zemích dlouhodobě posiluje svůj vliv, na rozdíl od Číny tedy spíše ten politický nežli finanční, a proto je v zájmu EU plnit vůči státům západního Balkánu vlastní sliby a udržet perspektivu jejich vstupu do EU realistickou.

Akce v rámci českého předsednictví

Země západního Balkánu se můžou stát alternativním trhem ve smyslu odbytiště výrobků či lokalizace výroby pro podniky, které nemohou či nechtějí nadále působit v oblasti Ukrajiny, Ruska a Běloruska. Význam partnerství mezi oběma regiony se projevuje také v otázce spolupráce ve věci zajištění energetické stability a strategických surovin. I proto byli představitelé všech západobalkánských zemí pozváni na dvě důležité akce pořádané českým předsednictvím v Praze, a to na konferenci Raw Materials Security, která proběhla v září, a na neformální radu ministrů energetiky, která se konala 12. října. Při pracovním obědě ministři EU a západního Balkánu řešili konkrétně téma příprav na zimu, tzv. winterizaci, a snažili se hledat řešení na celoevropském půdorysu.

České firmy jsou na západobalkánských trzích již léta úspěšné. Dlouhodobě je hlavním oborem spolupráce automobilový průmysl, mezi další tradiční odvětví patří energetika a těžba, ale i zemědělství, potravinářství a vodohospodářství. České technologie slaví úspěch například při modernizaci a zabezpečení dopravní infrastruktury, včetně železniční, v posledních letech vznikají zakázky na chytrá řešení pro města. Nová spolupráce se rozvíjí v oblastech zdravotnického vybavení či IT sektoru. Těmto zaměřením také odpovídají podnikatelské mise, které Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje do každé ze šesti zemí regionu v roce 2023.

Text: Veronika Zdrálková Grossová

Foto: Shutterstock