Katar: Malá země velkého bohatství

Z hlediska geografické rozlohy, počtu obyvatel a nominálního HDP Katar nepatří k nejvýznamnějším hráčům regionu Perského zálivu. Na první pohled by se mohlo zdát, že ho zastiňují velké sousední ekonomiky jako Saúdská Arábie, Írán či Spojené arabské emiráty. Katarci jsou však bezesporu sebevědomý a vynalézavý národ, který v mnohém dokáže překvapit. V posledních měsících tato země upoutává pozornost světa především v souvislosti s dlouhodobým zajištěním energetické bezpečnosti v Evropě a také s pořádáním mistrovství světa ve fotbale. Zároveň však pro nás může být zajímavým alternativním trhem, ať už v tradičních průmyslových odvětvích nebo v high-tech.

Blokáda

Pátého června 2017 postihlo region Perského zálivu politicko-ekonomické zemětřesení. Takzvaný arabský kvartet, tedy Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt, s podporou dalších zemí přerušily diplomatické styky i dopravní spojení s Katarem a uvalily na malou arabskou zemi obchodní blokádu. Ze dne na den se tak Katar stal outsiderem Blízkého východu a byl navíc de facto odříznut od zbytku Arabského poloostrova. Tato blokáda nepředstavovala nahodilou rozepři mezi arabskými státy, ale výsledek mnohaletých sporů v rámci Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) táhnoucích se až do roku 1995. Především Saúdské Arábii a Emirátům vadilo, že se Katar na základě svého bohatství, získaného těžbou plynu, vymaňuje z vlivové sféry Rijádu a zaujímá stále více nezávislý zahraničněpolitický kurz, zahrnující například vstřícný postoj vůči Íránu, s nímž Katar sdílí velkou část svých nalezišť plynu.

Saúdská Arábie a její spojenci předložili tedy Kataru třináct podmínek pro zrušení sankcí. Hlavní požadavky obsahovaly mimo jiné omezení vztahů s Íránem, ukončení vojenské spolupráce s Tureckem, zastavení údajné podpory „teroristických skupin“ a uzavření arabské televizní stanice Al-Džazíra. Pro tehdy sedmatřicetiletého charizmatického katarského emíra šejcha Tamíma bin Hamada Ál Tháního to byla nejtěžší zkouška od nástupu na trůn v roce 2013. Katarské hospodářství se v roce 2017 propadlo o 1,5 % a situace byla vážná především z toho důvodu, že přes 90 % spotřeby potravin bylo kryto dovozem, převážně ze sousedních zemí. Katar tehdy ztratil přístup k přístavům v sousedních Emirátech, což omezilo možnosti dovozu dalších kritických položek, včetně nerostných surovin a léků.

David proti Goliáši obstál

Země se ale k této výzvě postavila čelem a zvedla hozenou rukavici. Katarci se ukázali jako velice vynalézavý národ a místní hospodářství vyšlo nakonec z krize posíleno. Kataru se velmi rychle podařilo najít alternativní dodavatelské řetězce, hlavně v Turecku a Íránu, plně využil svůj nově vybudovaný přístav Hamad, a především výrazně posílil svoji domácí zemědělskou výrobu. Kupříkladu v červnu 2017 byl ze 72 % závislý na dovozu mléčných produktů. Po zavedení sankcí ze strany GCC však arabská země letecky dovezla z EU a USA přes 18 tisíc kusů holštýnského skotu a během tří let dosáhla soběstačnosti v produkci mléka. Podobný mimořádný úspěch se konal i v produkci zeleniny, kdy Katar 46 % své spotřeby nyní dokáže uspokojit díky nově založeným skleníkovým farmám a high-tech zavlažovacím systémům.

Diplomatická krize i blokáda, které v mnoha ohledech připomínaly nerovný souboj Davida proti Goliáši, oficiálně skončily v lednu 2021. Katar z krize vyšel jako vítěz a nemusel splnit ani jeden z požadavků předložených ze strany GCC. Tato epizoda z nedávné katarské historie ukázala, že Katarci jsou v mnoha ohledech výjimeční a bezesporu jiní než ostatní obyvatelé Arabského poloostrova.

Síla díky energetickým zdrojům

Z čeho pramení velký mezinárodní vliv Kataru? Navzdory malé rozloze (sedmkrát menší než sousední Emiráty) a poměrně nízkému počtu obyvatel (bezmála 3 miliony lidí, z toho 82 % tvoří zahraniční pracovníci) jeho význam spočívá v obrovském nerostném bohatství. Disponuje třetími největšími zásobami plynu na světě po Rusku a Íránu v objemu zhruba 24,7 bilionu kubických metrů. V hlavním městě Dauhá sídlí mezivládní organizace Fórum zemí vyvážejících plyn (Gas Exporting Countries Forum – GECF), která v současnosti zahrnuje 19 hlavních světových producentů zemního plynu. Navíc po několik desetiletí Katar patří vedle Austrálie a USA k předním vývozcům zkapalněného zemního plynu (LNG) na světové trhy. V současné době produkuje přibližně 77,1 milionu tun LNG (Mtpa) ročně a mezi jeho hlavní odběratele patří především Korejská republika, Indie, Čína, Japonsko, ale i Velká Británie. Zároveň dodávky katarského plynu pokrývají přes 40 % energetické spotřeby v sousedních Emirátech.

Katar disponuje třetími největšími zásobami plynu na světě po Rusku a Íránu v objemu zhruba 24,7 bilionu kubických metrů.

Katar hodlá ještě více upevnit svoji pozici na světovém plynárenském trhu a do roku 2027 plánuje navýšit produkci svých exportních LNG terminálů zhruba na úroveň 126 Mtpa. Zdrojem se mají stát nová naleziště v tzv. severním poli (North Field), nacházející se v moři severovýchodně od pobřeží, které je největším ložiskem zemního plynu na světě. Samotné LNG se vyrábí v závodu Pearl GTL v Ras Laffan, jde o největší komplex svého druhu na světě. Hlavní státní energetická společnost Qatar Energy připravuje výstavbu šesti nových zařízení na výrobu LNG, každého o kapacitě 7,8 Mtpa, což představuje příležitosti i pro české firmy z hlediska subdodávek třeba chladicích věží, generátorů, turbín, ventilátorů, čerpadel, ocelových trubek, uzavíracích klapek, řídicích systémů apod.

Přestože již není členem OPEC, Katar má i značné zásoby ropy (15. největší na světě, přibližně 25 miliard barelů) s produkcí na úrovni 1,3 milionu barelů denně, přičemž zhruba jedna třetina jde na export. Mezi hlavní rafinerie patří Qatar Energy rafinerie v Umm Said a Laffanská rafinerie v Ras Laffan. Dohromady tvoří příjmy z ropy a zemního plynu 60 % HDP země a okolo 90 % všech exportů. Katar je prostřednictvím podniku QAFCO zároveň jedním z největších producentů látek nezbytných pro výrobu umělých hnojiv.

Z hlediska výroby energie se katarský energetický mix s celkovou kapacitou 11 tisíc MW spoléhá podle údajů Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie IRENA hlavně na spalování plynu (93 %) a ropy (7 %). Velká část spotřeby energie jde na odsolování mořské vody. Mezi hlavní plynové elektrárny patří Ras Girtas Power Station (2,730 MW), Umm Al Houl Power Plant (2,520 MW), Mesaieed Power Plant (1,995 MW) a Ras Abu Fontas Power and Desalination Plant (1,553 MW). Klíčovými zahraničními dodavateli technologií do těchto elektráren jsou buď německý Siemens či jihokorejský Doosan Group. Katar podniká kroky k urychlení privatizace svého energetického a vodohospodářského sektoru. Hlavním hráčem na trhu s energiemi je státní podnik Qatar Electricity and Water Company (QEWC), který ve spolupráci s Qatar General Electricity and Water Corporation (Kahramaa) obstarává 62 % spotřeby elektřiny a 79 % dodávek vody.

Přestože podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu v Kataru je stále zanedbatelný, země má obrovský potenciál z hlediska využívání energie ze slunce. V polovině října tohoto roku byl spuštěn solární park Al-Kharsaah, jeden z největších projektů tohoto druhu na Blízkém východě, generující okolo 800 MW. Solární park, kde je nainstalováno více než 1,8 milionu panelů, pokrývá plochu o rozloze 1400 fotbalových hřišť. Jedná se o společný katarsko-japonsko-francouzský podnik za účasti společností Qatar Energy Renewable Solutions, Marubeni a Total Energies.

Katar není jen o plynu

Přestože energetika katarskému hospodářství dlouhodobě dominuje, bylo by chybou si myslet, že v zemi neexistují obchodní příležitosti v dalších perspektivních odvětvích. Dauhá v posledních letech zažívá v souvislosti s pořádáním mistrovství světa ve fotbale obrovský stavební boom. V květnu 2019 tam společnost Qatar Rail zahájila provoz metra, které nyní tvoří tři trasy s 37 stanicemi. V listopadu tohoto roku byla otevřena nová část mezinárodního letiště Dauhá Hamad, jehož přepravní kapacity se zvýšily z 29 na 58 milionů cestujících ročně. Pokračuje i výstavba rychlostních silnic a dálnic v rámci projektu tzv. Expressway Programme, na jehož základě Ředitelství veřejných prací zvané Ashghal v posledních letech vystavělo přes 840 kilometrů nových komunikací.

Díky rozvoji infrastruktury, dopravní sítě, výstavbě hotelů a obchodních center stavební průmysl v Kataru nyní vytváří přibližně 15 % HDP, a jde tedy o hlavní hospodářský sektor mimo plyn a ropu. V zemi je v současné době silná poptávka po moderních stavebních technologiích, ICT, systémech řízení budov a dalších řešeních pro chytrá města. Očekává se, že na mistrovství FIFA 2022, které se koná od 20. listopadu do 12. prosince, dorazí až 1,7 milionu návštěvníků, což Kataru přinese další obrovské příjmy v oblasti turistického ruchu a sektoru služeb (redakční uzávěrka byla 18. 11. – pozn. red.). Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu by katarská ekonomika měla růst v období let 2022 až 2026 tempem 4 % za rok.

V návaznosti na sektor služeb země úspěšně rozšiřuje zdravotnická odvětví v rámci Národní zdravotnické strategie 2018 až 2022, včetně otevírání nových nemocnic, lékáren a specializovaných léčebných center. Zdravotnické služby jsou zde poskytovány buď bezplatně, nebo jsou vysoce dotovány. Katarský trh se zdravotnickými prostředky, léčivy a službami se spoléhá na dovoz z Evropy, Asie, a především z USA. Země má v plánu pořizovat další lékařské přístroje, špičkové technologie, vybavení nemocnic a zajistit dostatečné školení personálu.

A neměli bychom přehlédnout ani automobilový průmysl. Poptávka po osobních vozidlech v Kataru dlouhodobě roste a jen za období leden až srpen letošního roku bylo podle katarských statistik zaregistrováno přes 60 tisíc nových vozů. Díky nárůstu počtu ojetých vozidel se rovněž zvýšila poptávka po náhradních dílech a příslušenství. Na katarském trhu je přítomna i značka Škoda Auto, jejíž vozy tvoří v současné době 6,4 % českého exportu do země. Výhradním importérem škodovek v Kataru je společnost Ibin Ajayan Automobiles.

Češi mají otevřené dveře

Rok 2022 se může z hlediska posilování politických a ekonomických vztahů mezi Českou republikou a Katarem bezesporu pokládat za průlomový. To dokládá intenzita kontaktů státních představitelů na nejvyšší úrovni i uzavření důležitých mezivládních hospodářských smluv jakožto předpoklad pro další prohloubení obchodní a investiční spolupráce. Dohoda o zamezení dvojímu zdanění byla podepsána v červnu tohoto roku v rámci návštěvy české oficiální delegace ministrů průmyslu a obchodu, financí a dopravy, která se v Dauhá zúčastnila prestižní konference Qatar Economic Forum. O čtyři měsíce později byla ČR poctěna státní návštěvou katarského emíra šejcha Tamíma bin Hamada Ál Tháního, při níž byla 5. října na Pražském hradě ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou a katarským ministrem obchodu a průmyslu šejchem Mohammedem Ál Tháním podepsána Dohoda o hospodářské, obchodní a technické spolupráci.

Tato důležitá mezivládní smlouva, která byla ze strany MPO připravena v rekordním čase za necelých pět měsíců, umožní efektivnější prosazování zájmů českých exportérů a investorů na katarském trhu. Vznikne mezivládní smíšená komise, která bude rozvíjet spolupráci na společných projektech, především s katarskými státními podniky. První zasedání smíšené komise pod záštitou ministrů průmyslu a obchodu se uskuteční v první polovině příštího roku v Dauhá. Dalším důležitým momentem tohoto roku ve znamení česko-katarských vztahů bylo oficiální otevření Zastupitelského úřadu ČR v Dauhá 26. října v čele s velvyslancem Petrem Chalupeckým.

Relace mezi ČR a Katarem je aktivní nejenom na úrovni vlád, ale projevuje se i ve výsledcích zahraničního obchodu. Přestože Katar je poměrně malou zemí, jedná se o velice bonitní trh, přičemž podle údajů Mezinárodního měnového fondu z letošního roku jde o čtvrtou nejbohatší zemi na světě z hlediska hrubého domácího produktu (HDP) v paritě kupní síly na obyvatele. Obrat vzájemného obchodu se za posledních deset let ztrojnásobil a v roce 2021 dosáhl hodnoty 2,9 miliardy korun.

V současnosti Katar představuje čtvrtou nejdůležitější destinaci pro český export na Blízkém východě. Výsledky za období leden až září letošního roku na úrovni 2,4 miliardy korun naznačují, že letos bude dosaženo dalšího růstu obchodní výměny. Do země se z ČR vyvážejí především paměťové jednotky, elektrotechnika, osobní automobily a letecké palivo. Dovoz z Kataru tvoří surový hliník a polyethylen.

Katar je nyní pro ČR důležitý nejenom z hlediska diverzifikace dovozu plynu do Evropy, ale i jako perspektivní alternativa pro český vývoz mimo EU. Již nyní probíhají jednání mezi společností ČEZ a katarským státním podnikem Qatar Energy o dlouhodobé spolupráci v oblasti LNG. Mezi další hlavní oblasti zájmu do budoucna patří zejména energetické strojírenství, automobilový průmysl, zdravotnická technika, ICT, technologie smart cities, obranný sektor a také turistický ruch včetně lázeňství. Českým firmám bude také pomáhat zahraniční kancelář CzechTrade v Dauhá, jejíž otevření se aktivně připravuje.

Text: Michal Prokop

Foto: Shutterstock