Vietnam: Češi a Vietnamci spolupracují na ekonomických projektech desetiletí

Je jen málo zemí v Asii, s nimiž má Česká republika tak nadstandardní vztahy jako právě s Vietnamem. Navzdory zeměpisné vzdálenosti a kulturním odlišnostem mají Češi v zemi vodního buvola vynikající pověst, což je dáno nejenom dlouhou historií společných kontaktů a silnými osobními vazbami, ale také velice rozvinutou hospodářskou spoluprací. V loňském roce se Vietnam dokonce dostal na první příčku našich nejdůležitějších obchodních partnerů v rámci regionu ASEAN.

Když se řekne Vietnam, snad každý v naší republice si nejčastěji vybaví obchodní centrum Sapa v Praze, vynikající vietnamskou kuchyni s polévkou Pho či početnou vietnamskou komunitu s desítkami tisíc lidí, kteří tvoří třetí největší národnostní menšinu u nás. Ti, co Vietnam někdy navštívili, si mohou zase zemi spojovat s úchvatnými památkami v Hanoji, císařským městem v Hue, malebnou zátokou Ha Long či se sceneriemi v provincii Ninh Binh, kde se natáčel americký film Kong: Ostrov lebek. Tohle všechno k Vietnamu samozřejmě také patří, ale v záplavě mnoha stereotypů a jednotlivostí se často opomíjí skutečnost, že tato asijská země učinila za posledních dvacet let obrovský hospodářský skok a je dnes často označována za „nového ekonomického tygra Asie“.

Vietnamský hospodářský zázrak se nejlépe dokládá na číslech. Na konci 80. let 20. století, kdy začal proces reforem zvaný Doi Moi, patřil Vietnam k nejchudším zemím na světě s HDP na hlavu pod hranicí 100 dolarů a zhruba 90 % obyvatel žilo s jedním dolarem na den. O dvacet let později HDP na hlavu již činilo 2028 dolarů a nominální HDP přibližně 147 miliard dolarů, což ale Vietnam stále řadilo spíše na spodní příčky v rámci skupiny ASEAN. Dnes se nominální HDP Vietnamu, 15. nejlidnatější země světa se 100 miliony obyvatel, pohybuje na úrovni 413 miliard dolarů, je tedy skoro třikrát vyšší než před deseti lety.

Vietnam má dnes vyšší nominální HDP než Dánsko.

Pro představu: Vietnam má dnes vyšší nominální HDP než například Dánsko. Z hlediska HDP na hlavu (4162 dolarů) Vietnam již předstihl Filipíny a čeká se, že již brzy předežene i Indonésii. V minulém roce hospodářský růst Vietnamu dosáhl nejlepšího výsledku od roku 1997, a to 8,02 %, a země má cíl dosáhnout statusu vyšší středně příjmové země se 7500 dolary na hlavu do roku 2030.

Obrovský potenciál stát se lídrem

Na vietnamském ekonomickém vzestupu je impozantní především jeho rychlost, přičemž země má bezesporu potenciál se do budoucna stát jedním z ekonomických lídrů jihovýchodní Asie. Nahrává jí zejména geografická poloha blízko Číně, stabilní politický systém, dostupnost stále levné a disciplinované pracovní síly čítající přes 57 milionů lidí, vysoká míra investic do vzdělání a přívětivé kulturní prostředí.

Významný faktor představuje také skutečnost, že Vietnam je exportně orientovanou ekonomikou s vysokým podílem průmyslové výroby (37,8 %), která je integrovaná do globálních výrobních řetězců. Zároveň je členem regionálních zón volného obchodu, včetně Regionálního ekonomického partnerství (RCEP). Země si také vyjednala řadu bilaterálních obchodních dohod, včetně EVFTA s Evropskou unií, která v následujících letech odbourá až 99 % celních poplatků na obchod se zbožím mezi oběma stranami, sladí certifikace a technické předpisy zboží a umožní transparentnější přístup na vietnamský trh s veřejnými zakázkami.

K Vietnamcům máme blízko

Proč oproti jiným asijským zemím jsou Češi ve Vietnamu bráni nejenom jako partneři, ale také jako přátelé? Úspěch česko-vietnamských nadstandardních vztahů je dán celou řadou důvodů, včetně dlouhé společné historie intenzivní spolupráce trvající přes 73 let. Vietnam byl vůbec první zemí v jihovýchodní Asii, se kterou Československo navázalo diplomatické styky (2. února 1950). Navíc hospodářské vztahy obou zemí sahají ještě hlouběji do minulosti, a to minimálně do roku 1932, kdy byly ve Vietnamu otevřeny první prodejny obuvi značky Baťa.

Vietnamci také nikdy nezapomněli na dodávky zbraní od spřáteleného Československa během války ve Vietnamu a aktivní hospodářskou pomoc v období tzv. rekonstrukce po sjednocení země v roce 1975. Obrovskou investici do lidského kapitálu představoval příchod velkého počtu vietnamských dělníků, učňů, studentů a stážistů, jichž bylo v Československu jen v letech 1980 až 1983 přes 30 tisíc. V 90. letech někteří z nich zůstali v ČR a začali podnikat, další se vrátili zpět. Díky tomu je dnes ve Vietnamu přes 200 tisíc Vietnamců, kteří studovali nebo pracovali v ČR. Někteří z nich zastávají vysoké pozice ve státní správě či v rámci státních podniků, což je z hlediska rozvoje česko-vietnamských obchodních vztahů a projektové podpory exportu zcela klíčová konkurenční výhoda.

Snaha o navýšení českého exportu

Dnes jsou všestranné vztahy mezi ČR a Vietnamem rozvíjeny na vysoké úrovni, přičemž prioritní oblastí zájmu je velice aktivní ekonomická spolupráce, která se úspěšně projevuje ve výsledcích vzájemného obchodu. V roce 2022 dosáhl obrat obchodní výměny rekordní úrovně 55,4 miliardy korun. Vietnam dokonce poprvé přeskočil Malajsii a stal se naším nejdůležitějším obchodním partnerem ze všech zemí jihovýchodní Asie.

V roce 2022 dosáhl obrat obchodní výměny mezi ČR a Vietnamem rekordní úrovně 55,4 miliardy korun.

Zatímco z ČR do Vietnamu se vyvážejí především plasty a výrobky z celulózových materiálů, vojenský materiál, průmyslové stroje a elektrické obvody, z Vietnamu se dováží ve velkém zejména mobilní telefony, elektronika, procesorové jednotky, obuv, spotřební zboží a potraviny. Jako v případě většiny asijských zemí má naše země s Vietnamem vysoce zápornou bilanci zahraničního obchodu, přičemž z Vietnamu dovážíme třiadvacetkrát víc, než vyvezeme. Jsou ale podnikány aktivní kroky k jejímu postupnému narovnání a navýšení českého exportu do Vietnamu. Klíčovou roli budou hrát připravované strategické projekty českých firem, jejichž realizaci osobně podpořil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela při své návštěvě Vietnamu s podnikatelskou misí dvaceti českých firem pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy ČR ve dnech 19. až 22. února letošního roku.

V rámci své cesty do Vietnamu si ministr průmyslu a obchodu J. Síkela společně s velvyslancem ČR ve Vietnamu Hynkem Kmoníčkem, vedoucím projektu Škoda Auto Ondřejem Černým a předsedou představenstva vietnamské firmy Thanh Cong N. A. Tuanem prohlédli místo budoucího závodu Škoda Auto.

Energetika a výcvik pilotů

Nejúspěšnější československý podnikatel Tomáš Baťa prohlásil, že „dobrý obchod je takový, kde jsou spokojeni všichni zúčastnění“. Oproti minulosti, kdy se české firmy především zajímaly o jednorázový vývoz zboží, jsou dnešní jednání mezi českými a vietnamskými partnery především zaměřena na joint venture spolupráci, transfer technologií či sdílení know-how. Ve Vietnamu ale stále platí, že každý významný projekt potřebuje nejenom spolehlivého místního partnera, ale také podporu klíčových ministerstev, vládnoucí strany i regionálních zástupců. A právě v tomto duchu se nesla i jednání ministra Síkely v Hanoji s představiteli viet­namské vlády a hlavních státních podniků s cílem podpořit konkrétní projekty českých firem.

V Hanoji proběhly 20. února letošního roku strategické konzultace s vietnamským ministrem průmyslu a obchodu Nguyen Hong Dienem o posílení hospodářské spolupráce v konkrétních projektech v oblasti automobilového průmyslu, energetiky, důlních technologií, petrochemie a leteckého průmyslu.

Pod záštitou Vietnam Electricity (EVN), ministerstev průmyslu a obchodu obou zemí a Zastupitelského úřadu ČR v Hanoji proběhlo energetické fórum, na kterém se podařilo prosadit další zapojení českých firem do modernizace vietnamských uhelných elektráren, dodávky softwarových řešení a sdílení zkušeností v oblasti přenosových sítí a datových center. České firmy mají ve vietnamské energetice skvělé reference, mezi něž patří například společnost Enelex, výrobce systémů řízení a online analyzátorů kvality uhlí, které firma instalovala i na elektrárně státního podniku EVN Vinh Tan 2 na jihu Vietnamu.

Vietnamská energetika prochází dynamickým rozvojem. Mezi lety 2010 až 2021 se zemi podařilo zvýšit instalovanou kapacitu elektráren téměř čtyřnásobně z 20,4 GW na 78,4 GW, největší v celé jihovýchodní Asii. Z hlediska produkce energie se vietnamský energetický mix spoléhá na spalování uhlí (32 %), hydroelektrárny (29 %), solární a větrné elektrárny (27 %), plyn (9 %) a spalování topných olejů (3 %). Vietnam chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a počítá se s postupným odklonem od uhlí ke spalování plynu a čistým zdrojům energie s důrazem na výstavbu solárních, větrných a vodních elektráren. Hlavní výzvou do budoucnosti zůstává šetrně zvládnutý přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, modernizace přenosové sítě a zlepšení celkového managementu energetického systému.

Dalším významným momentem návštěvy ministra Síkely bylo podnikatelské fórum a B2B jednání za účasti několika desítek českých a vietnamských firem organizované ve spolupráci s Vietnamskou obchodní a průmyslovou komorou (VCCI). V rámci fóra byla slavnostně podepsána dohoda mezi českou firmou F AIR a společností Vietnam Airlines a leteckou školou Viet Flight Training na výcvik vietnamských civilních pilotů v ČR v počtu několika desítek každý rok. V oblasti letecké dopravy ministr Síkela během jednání s představiteli Vietnam Airlines a Bamboo Airways podpořil otevření přímého leteckého spojení mezi Prahou a Hanojí, které by výrazně přispělo k dalšímu rozvoji obchodu, investic, a především cestovního ruchu.

Klíčový projekt: výroba škodovek ve Vietnamu

V rámci svých konzultací na Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu plánování a investic v Hanoji i přímo v provincii Quang Ninh ministr Síkela aktivně jednal o jednotlivých aspektech a možnostech další podpory vstupu společnosti Škoda Auto na vietnamský trh, klíčového projektu tohoto desetiletí.

Společnost bude nejenom od tohoto roku nabízet ve Vietnamu evropské modely nejslavnější české průmyslové značky, ale se svým vietnamským partnerem Thanh Cong Group právě teď buduje výrobní závod v průmyslovém parku Viet Hung východně od Hanoje. Počáteční prodejní potenciál škodovek ve Vietnamu se předpokládá až na úrovni 30 tisíc vozů ročně. Vietnamský automobilový průmysl zažívá v posledních letech obrovský rozmach a v zemi existuje již více než čtyřicet závodů s celkovou výrobní kapacitou přesahující 755 tisíc aut ročně. Právě díky projektu Škoda Auto získá ČR významnou pozici na vietnamském automobilovém trhu. Zároveň má Vietnam potenciál stát se výrobní základnou pro další expanzi Škoda Auto do celé jihovýchodní Asie.

Posílení česko-vietnamských vztahů díky plánované přímé letecké lince se promítne jak v obchodu, tak v cestovním ruchu. Příležitostí pro české exportéry ve Vietnamu je řada a tamní posilující ekonomika k tomu nabízí i vhodné stabilní zázemí. Je tak velmi pravděpodobné, že i nadále Vietnam obhájí v zemích ASEAN první příčku našeho nejdůležitějšího obchodního partnera.

Text: Michal Prokop

Foto: Shutterstock a archiv MPO

Ing. Michal Prokop, ministerský rada odboru mimoevropských zemí sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

prokopm@mpo.cz