Špičkový, inovativní, konkurenceschopný To je český obranný a bezpečnostní průmysl

Obranný a bezpečnostní průmysl se stal z hlediska bezpečnosti státu, konceptu strategické autonomie a technologické suverenity Evropské unie bezesporu strategickým sektorem. Jelikož poptávka ozbrojených sil ČR po vojenském materiálu není schopná absorbovat kapacitu produkce českého obranného průmyslu, proto je z více než 90 % závislý na vývozu svých špičkových, inovativních a konkurenceschopných výrobků na zahraniční trhy.

Objem vývozu vojenského materiálu má již několik let vzrůstající tendenci (s výjimkou poklesu v roce 2021 ovlivněného covidovou pandemií). Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2022 bude předložena vládě ČR sice až v polovině roku, nicméně lze očekávat další významný nárůst exportu.

Zásadní zlom: 24. 2. 2022

Datem zásadní změny bezpečnostní situace se stal 24. únor 2022, kdy Ruská federace napadla Ukrajinu. Více než rok trvající boje pak jasně ukazují dopady moderních zbraňových systémů a technologií na vedení boje a průběh vojenských operací. V tomto kontextu je více než zřejmé, že je naprosto nezbytná urychlená modernizace Armády ČR (AČR) a nelze ji dále odkládat. Pořízení moderní techniky, která nahradí současnou výzbroj naší armády, se přesunulo z kolonky „nutné“ do „naprosto urgentní“. Rok 2023 je tak z pohledu možností dalšího vývoje obranného průmyslu přelomový. V kontextu změn bezpečnostního prostředí v Evropě je očividné, že vedle potřeby modernizovat armádu je zásadním požadavkem také zajistit udržitelnost a rozvoj schopností našeho obranného průmyslu, posilovat systém bezpečnosti dodávek a snižovat jeho závislost na zahraničí.

Nový zákon o financování obrany ČR

Dne 4. ledna 2023 schválila vláda návrh nového zákona o financování obrany České republiky. Na obranu země tak půjdou povinně každý rok minimálně dvě procenta HDP, což je jedním z klíčových bodů programového prohlášení stávající vlády. Zásadním způsobem se také mají změnit pravidla pro financování víceletých strategických projektů, jež mají zásadní dopad na obrany­schopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun. Změna oproti dosavadní praxi bude spočívat v tom, že resort obrany bude mít každoročně úhrnnou sumu na tyto strategické projekty, kterou bude moci jednodušeji používat na realizaci jednotlivých zakázek. Nevyčerpané zdroje pak bude možné převádět do dalších let.

Množství techniky ve výzbroji AČR je na konci životního cyklu a morálně nebo technicky zastaralé. Možnost stabilního financování tak ve výsledku zajistí nejen větší flexibilitu při pořizování nové vojenské techniky, ale může posílit i domácí výrobce. O tom, zda bude Ministerstvo obrany více nakupovat od domácích dodavatelů, však vždy rozhodne fakt, zda domácí producenti budou schopni nabídnout armádě materiál, který splní její požadavky na množství, kvalitu a bezpečnost dodávek. Na podporu domácího průmyslu v rozvoji jeho schopností proto Ministerstvo obrany výrazně rozšířilo požadavky na průmyslovou spolupráci při akvizicích vojenského materiálu ze zahraničí, kde zapojování domácího průmyslu do dodavatelských řetězců globálních zbrojařských firem a související transfery technologií výrazně posilují schopnosti průmyslu produkovat moderní vojenský materiál.

Lokalizace výroby a zapojení do technologického vývoje

Široká podpora napadené Ukrajiny má za důsledek masivní přesuny vojenské techniky a materiálu. Česká republika patří mezi největší dárce a dodavatele vojenské pomoci. Masivní pomoc Ukrajině však za sebou zanechává vyprázdněné sklady, které bude nutné znovu zaplnit, tak aby bylo dosaženo zajištění dostatečné úrovně zásob pro potřeby obrany státu. Aktuálně největší výzvu v celoevropském měřítku představuje navýšení produkce munice.

V současnosti probíhají jednání o dvou největších armádních zakázkách v historii České republiky. V červenci loňského roku vláda pověřila ministryni obrany jednáním o pořízení švédských bojových vozidel pěchoty CV90 formou mezivládního obchodu (G2G). Obdobně česká vláda rozhodla o zahájení jednání o pořízení letounů F-35 Lightning z USA. Zda Česká republika skutečně pořídí švédské CV90 a americké F-35, by mělo být jasné již v červnu, respektive v říjnu tohoto roku u F-35.

Z hlediska průmyslové spolupráce jde u bojových vozidel pěchoty o lokalizaci výroby, zapojení se do technologického vývoje platformy CV či vybudování školicího a vývojového centra Global BattleLab pro vozidla CV-90. Na druhou stranu platforma F-35 je kompletním, uzavřeným a vysoce sofistikovaným systémem s limitovanými možnostmi zapojení domácího průmyslu do dodavatelského řetězce výrobce, jímž je společnost Lockheed Martin. I přesto je v rámci probíhajícího vyjednávání s americkou stranou kladen maximální důraz na zapojení domácích podniků do programu. S ohledem na legislativu EU je v rámci průmyslové spolupráce možné řešit zapojení pouze do oblasti vojenských technologií a produkce vojenských komponent, a to k zajištění podstatných bezpečnostních zájmů státu. Zapojení do civilních programů a programů dvojího určení je z hlediska práva EU nepřípustné. Přes tato omezení mají oba modernizační projekty AČR potenciál přinést domácímu průmyslu výrazný kvalitativní posun, přísun nových technologií a navýšit jejich inovační potenciál.

Současná turbulentní doba představuje nový impulz pro obranný a bezpečnostní průmysl. Rok 2023 přináší nové možnosti prohloubení a navázání dlouhodobé spolupráce státu, domácího průmyslu a výzkumných a vzdělávacích institucí v oblasti obrany a bezpečnosti, a pokládá tak základy na další léta. 

Zdroj: MPO ČR, MO ČR

Foto: archiv AČR

Pohled prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR

Během nelehkých pandemických let prokázal český obranný a bezpečnostní průmysl dvě zcela zásadní a obdivuhodné vlastnosti, a sice odolnost a přizpůsobivost. Řada českých firem se se svými výrobky výrazně podílela na zvládání pandemie a i přes mnoho nepříznivých okolností zvládla krizové období překonat.

V letošním roce bude důležité, aby při všech problémech, jimž obranný a bezpečnostní průmysl již čelí – jako jsou válka na Ukrajině a s ní spojené doprovodné jevy jako energetická krize či vysoké ceny nebo přímo nedostatek základních materiálů a surovin, ale také nedostatek pracovníků – nedocházelo ještě ke ztěžování jeho podnikání ze strany státních úřadů či orgánů Evropské unie. Nyní více než kdy jindy musíme spolupracovat a táhnout za jeden provaz. I když může současná situace působit pro podniky v oblasti obrany velmi příznivě, často zároveň přichází s neuvěřitelným tlakem, nerealistickými očekáváními a různými výzvami vyplývajícími z předchozích dekád, kdy byl mír považován za samozřejmost. A pokud bychom si měli z války na Ukrajině něco „odnést“, tak přebírat zkušenosti a promítat je do našich výrobků, aby byly konkurenceschopné.

Dále je zapotřebí si přiznat, že loňský rok byl pro český obranný a bezpečnostní průmysl rokem mimořádným. Odhadujeme, že objem exportu v letošním roce bude mírně vyšší než v letech předchozích, obzvláště těch covidových, ale loňský rekordní rok se nebude opakovat. Nicméně je určitě patrné, jakým směrem se ubírá směřování obrany a bezpečnosti – budoucí trendy obranného průmyslu jsou zaměřené na nové technologie, chytré materiály či umělou inteligenci. Český průmysl má obrovský inovativní potenciál a pevně věřím, že máme na to být inovačními a technologickými lídry.

Vývoj moderních technologií jde rychle kupředu a promítá se i do odvětví obrany a bezpečnosti. Spolupráce průmyslu s akademickou sférou a důraz na vědu, výzkum a vývoj budou klíčovými trendy v budoucnosti obrany a bezpečnosti.

Uspějí ti, kteří se dokáží přizpůsobit. Vidíme to také na Ukrajině, viděli jsme to i na veletrhu IDEX. Obrovský zájem je například o bezpilotní prostředky, a stejně tak o prostředky obrany proti nim. Otázkou tak zůstává, zda se způsob válčení a obrany za pět, za deset let nepromění natolik, že si to třeba dnes ještě nedovedeme úplně představit. Proto je potřeba nezaspat a umět ocenit ty, kteří dokáží vyvíjet a vyrábět unikátní technologie. V Česku máme takových lidí spoustu. 

Text: Jiří Hynek

Foto: archiv AOBP