Ázerbájdžán: Strategický energetický partner. Šance pro české firmy narůstají

Ázerbájdžán, země ležící na křižovatce Evropy a Asie, je znám především díky bohatým zásobám ropy a zemního plynu. Rozsáhlá naleziště v oblasti Kaspického moře jsou strategicky důležitá nejen pro něj, ale také pro celý region a světový energetický trh. Země je klíčovým dodavatelem ropy a zemního plynu do řady států Evropské unie a Středomoří, přičemž v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině a snahu evropských států diverzifikovat dodávky nerostných surovin do Evropy se tato její role ještě zvýšila.

Na začátku samostatné existence Ázerbájdžánu po rozpadu Sovětského svazu byla stanovena ropná strategie, která měla transformovat nezávislou republiku v moderní, silný stát s udržitelným hospodářským rozvojem. Tato strategie zajistila zapojení zahraničních investorů do rozvoje ázerbájdžánských ropných polí, diverzifikaci tras přepravy ropy, efektivní správu příjmů z ropy a vstup země do nové etapy rozvoje.

Nejvýznamnějším ropným polem je Azeri-Čirag-Gunešli (AVG), které zajišťuje přibližně 65 % současné produkce ropy v zemi. Hlavní exportní trasou zdejší ropy je ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan (BTC), který umožňuje stabilní, rychlou a efektivní přepravu ropy přes gruzínské Tbilisi do tureckého přístavu Ceyhan. Odtud se surovina vyváží dále do zemí v okolí Středozemního moře.

Zemní plyn začal Ázerbájdžán exportovat významnější měrou v roce 2007 zprovozněním naleziště Šach Deniz. Hlavním cílovým trhem bylo v počátečních letech Turecko. S rozvojem pole Šach Deniz a spuštěním druhé fáze vývoje (Šach Deniz 2) v roce 2018 se export zemního plynu výrazně zvýšil. Dokončení výstavby Jižního plynového koridoru (SGC) je velkým úspěchem mezinárodního významu, jeho prostřednictvím se od roku 2021 dodává plyn přes Turecko až na evropské trhy. Plynovod SGC se skládá ze tří částí: South Caucasus Pipeline Expansion (SCPX), který vede od plynového terminálu Sangachal poblíž Baku k ázerbájdžánským hranicím s Gruzií; Trans Anatolian Pipeline (TANAP) směřující od tureckých hranic s Gruzií k tureckým hranicím s Řeckem; a Trans Adriatic Pipeline (TAP) vedoucí od řeckých hranic s Tureckem přes Albánii a pod Jaderským mořem do italské Apulie. SGC byl plně zprovozněn v lednu 2021 a dodává 6 miliard metrů krychlových plynu ročně (bcm) do Turecka, 8 bcm do Itálie a po 1 bcm do Řecka a Bulharska.

SGC pomáhá Evropě diverzifikovat trasy dodávek plynu a zlepšit jejich bezpečnost. Pro posílení tohoto partnerství podepsali prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová a prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev v létě 2022 dohodu, která má za cíl během následujících patnácti let zdvojnásobit objem plynu, který proudí do EU.

Z výše uvedených důvodů však vyplývá, že země byla dlouhodobě ekonomicky závislá na exportu uhlovodíků. Z tohoto důvodu se v letech 2014 až 2017 dostala do finanční nestability. Proto byla v roce 2016 schválena nová ekonomická koncepce. Jejími pilíři jsou rozvoj zemědělství, turismu a IT sektoru a dále rozvoj infrastruktury s důrazem na propojování se světovou ekonomikou.

Spolupředsedové česko-ázerbájdžánské smíšené komise, náměstek ministra hospodářství Ázerbájdžánu Sahib Mammadov (vlevo) a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák

Významný dopravní uzel

V kontextu uvedené snahy se posiluje význam této největší kavkazské země nejen jako producenta, ale i tranzitního zázemí pro suroviny a zboží. Ázerbájdžán má proto ambici být klíčovým článkem středního koridoru, dopravní trasy, která umožní dovážet náklad mimo jiné z Číny a zemí jihovýchodní Asie přes Střední Asii a Kaspické moře na Kavkaz a poté dále do Evropy.

Vzhledem k sankčním režimům vůči Rusku a jeho nevyzpytatelnosti z pohledu ekonomických vztahů se objevují informace o tom, že přesměrování tras mezinárodního obchodu v současné době už probíhá. Ázerbájdžánské úřady již nyní hlásí násobný nárůst objemu přepraveného zboží proudícího přes kaspické přístavy. Pro místní ekonomiku bude klíčové posílení přepravních kapacit, a to jak v podobě silnic a železniční dopravy, tak zejména přístavu Alat poblíž hlavního města Baku. Svobodná ekonomická zóna Alat (Alat Free Economic Zone – AFEZ), která je napojena na tento přístav, nabízí velice vstřícné pobídky pro společnosti, jež uvažují o relokalizaci svých výrobních kapacit.

Z jednání při 5. zasedání česko-ázerbájdžánské smíšené komise v Praze letos v březnu

Exportéři, chopte se příležitostí

Již v minulosti se české firmy zapojily do rozličných infrastrukturních projektů v zemi. Nejdůležitějším z nich byla stavba železničního koridoru Baku-Tbilisi-Kars. Mezi další patří například silniční infrastruktura, modernizace MHD, eliminace ekologických škod či revitalizace starých elektráren.

Vzhledem ke zmíněné nutnosti posílení kapacit lze očekávat řadu šancí v infrastruktuře, dopravních projektech a logistice, možnosti však jsou i v řadě dalších sektorů. V zemědělství jde především o dodávky zemědělské techniky, technologie na zpracování zemědělské produkce, případně o výstavbu malých bioplynových stanic; potenciál mají i dodávky do malých pivovarů. Se zemědělstvím souvisí i vodohospodářství, jehož význam ve spojení se suchem z posledních let vzrostl.

Pro české investice může být velice zajímavým sektorem turismus, který je v zemi vzhledem k jejímu potenciálu velmi málo rozvinutý. Kromě řady historických památek je Ázerbájdžán zajímavý geografickou pestrostí na relativně malé ploše, a nabízí vše od Kaspického moře přes polopouště a mírné lesy po čtyřtisícové vrcholky hor.

Zásadní roli však v česko-ázerbájdžánské obchodně-ekonomické relaci nadále hraje energetika. Odrazem této skutečnosti je podpis dohody o spolupráci v oblasti energetiky v roce 2021, která pro ČR zvýšila potenciál odbytu v tomto odvětví. Konkrétní příležitosti pro české firmy skýtá modernizace energetické infrastruktury a také technologie zvyšující efektivitu využití energií v průmyslu. Stranou pozornosti nezůstávají ani obnovitelné zdroje, klíčové pro diverzifikaci ázerbájdžánské ekonomiky. Ázerbájdžánští partneři projevují velký zájem o udržitelnost při veškerých nových infrastrukturních projektech a výstavbě.

Konkrétní kroky k posílení spolupráce

Na rozvoj obchodně-ekonomických vztahů s Ázerbájdžánem a okolními zeměmi se zaměřila úspěšná konference Eastern Partnership Business Forum: Geoeconomic Challenges and Opportunities, která se konala pod taktovkou Ministerstva průmyslu a obchodu ve dnech 17. až 18. října 2022 v rámci českého předsednictví Radě EU a přilákala přes 400 účastníků.

Ve dnech 2. až 3. března 2023 potom v Praze proběhlo 5. zasedání česko-ázerbájdžánské Smíšené komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. Součástí doprovodného programu byla česko-ázerbájdžánská ekonomická konference, které se zúčastnilo na 100 zástupců firem, českých a ázerbájdžánských institucí a dalších stakeholderů. Hojná účast na obou akcích dokazuje, že o navazování nových byznysových partnerství je na obou stranách zájem.

V rámci posilování vztahů ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela navštívil spolu s delegací českých firem 1. a 2. června 2023 Baku a vystoupil v rámci 28. ročníku konference Baku Energy Forum. Otevřel tím dveře další řadě českých firem na ázerbájdžánský trh.     

Text: Tereza Kuncová a Matyáš Viktora

Foto: Shutterstock