Bádensko-Württembersko, země vytvořená z vůle lidu

Text Martin F. Fabík Foto Shutterstock Publikováno
thumbnail Německo

Dne 25. dubna 1952 se dosud existující spolkové země Bádensko, Württembersko-Bádensko a Württembersko-Hohenzollernsko na základě výsledků referenda sloučily do nové spolkové země Bádensko-Württembersko.

Historické konsekvence

Jihozápadní oblast Německa byla ve středověku rozdrobena na řadu menších, ne vždy zcela jasně ohraničených celků. Dnešní spolková země se rozkládá na historickém území Švábska, Hohenzollernska a částečně i Rýnské Falci, jejíž hlavní díl v současnosti náleží do spolkové země Porýní-Falc.

Švábské vévodství bylo od jedenáctého do třináctého století pod vládou Štaufů, kteří jej obdrželi jako říšské léno, ale v průběhu těch bezmála dvou set let byli nuceni vypořádávat se s odstředivými tendencemi mocných rodů, což vedlo k oddělení západní části, kde vzniklo Bádenské markrabství.

Historické Hohenzollernsko bylo v letech 1052–1576 rodovým hrabstvím, následně také prošlo dělením na dva samostatné útvary v roce 1623 povýšené na knížectví. Ta se stala v roce 1850 součástí Pruska jako provincie Hohenzollernsko.

Bádensko prošlo po roce 1535 také dělením, v roce 1771 znovusjednocením, za napoleonských válek rozšířením a po rozpadu Římské říše se stejně jako Bavorsko začlenilo do Rýnského spolku, aby po Napoleonově porážce skončilo v Německém spolku. A stejně jako Bavorsko stálo v prusko-rakouské válce na straně Habsburků.

Po jejich porážce bylo Pruskem obsazeno, ale udrželo si samostatnost, avšak jen do roku 1871, kdy se stalo spolkovou zemí Německého císařství.

S koncem první světové války skončily rovněž monarchie v Německé říši a ve formě spolkových zemí či svobodných států se staly součástí Výmarské republiky. Po roce 1933 nacistický režim autonomie suspendoval a tento stav vytrval až do německé porážky a kapitulace.

Větší část dnešní spolkové země se stala součástí americké okupační zóny, jižní připadla pod francouzskou správu. V jižním sektoru byla následně ustavena země Jižní Bádensko (od 2. 12. 1946 Bádensko) a severobádenský sektor spojením s Württemberskem dal vzniknout zemi Württembersko-Bádensko.

Obě se staly 7. září 1949 spolkovými zeměmi SRN. Tento stav vytrval až do zmíněného referenda, které otevřelo cestu k vytvoření moderní země, v níž se rozplývaly historické tradice. Ne však úplně, neboť historické územní formace stále připomínalo členění a názvy vládních obvodů.

Prvním lednem 1973 vstoupila v platnost správní reforma, která dala vzniknout současným čtyřem vládním obvodům, jejichž vytyčení již nerespektuje historické hranice. To zjednodušilo správu země a umožnilo její rozvoj až do pozice třetí nejvýkonnější ekonomiky v SRN.

Pozůstatky historické rozdrobenosti byly reformami odstraněny, ale ty pro budoucnost důležité zůstaly uchovány. Někdejší mocenská fragmentace měla za následek růst řady sídelních center, v nichž se rozvíjel hospodářský život a byly zakládány vzdělávací instituce s vysokou úrovní.

Někdejší mocenská fragmentace měla za následek růst řady sídelních center, v nichž se rozvíjel hospodářský život a byly zakládány vzdělávací instituce s vysokou úrovní.

Vzděláním k prosperitě

Bádensko-Württembersko tak má v současnosti devět státních univerzit, mnoho z nich s dlouhou a nepřehlédnutelnou tradicí. Nejstarší univerzitou ve spolkové zemi i v Německu a třetí nejstarší ve střední Evropě (po vídeňské a pražské) je univerzita v Heidelbergu, kterou roku 1386 založil kurfiřt Ruprecht III. Falcký. V současnosti má zhruba třicet tisíc studentů na dvanácti fakultách a přes pět tisíc výzkumných a pedagogických pracovníků. Jedenáct zdejších profesorů získalo Nobelovu cenu. Univerzita se zaměřuje na nové formy interdisciplinární spolupráce a také na spolupráci s neuniverzitními institucemi a korporacemi.

O necelých sto let později byla hrabětem Eberhardem založena univerzita v Tübingenu. Zakladatel, sám zcestovalý vzdělanec, byl ovlivněn renesančním myšlením při svých cestách do Itálie. Škola se dlouhodobě vyznačovala inovativním myšlením v teologii a filozofii, což trvá dosud. Jako jediná z německých univerzit má fakultu rétoriky. Špičkových výsledků dosahuje v přírodních vědách a lékařství. Od minulého roku stojí v jejím čele poprvé žena.

Nejmladší univerzitou je Zeppelin Universität ve Friedrichshafenu u Bo­damského jezera. Jedná se o malou výběrovou soukromou univerzitu, která se věnuje vzdělávání i výzkumu. Je akreditována Ministerstvem vědy, výzkumu a umění Bádenska-Württem­berska, byla založena v roce 2003 a nese jméno konstruktéra a podnikatele hraběte Ferdinanda von Zeppelina, který v tomto městě založil výrobu vzducholodí. V nejuznávanějším německém žebříčku dosáhla nejlepšího výsledku ze všech německých univerzit v politologii, pokud jde o nabídku výuky a obecnou studijní situaci v roce 2021 až 2022.

Spolková země Bádensko-Württember­sko díky své univerzitní síti získává nejen mezinárodní prestiž, ale především potřebné specialisty pro nejrůznější sektory aplikovaného výzkumu, projekce a produkce. Hospodářství má k dispozici dostatek kvalifikovaných pracovníků pro historicky dané množství významných průmyslových center, v nichž působí nebo má své centrály řada světových lídrů automobilového, chemického, elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu, ale také IT, specialistů na nanotechnologie a environmentální řešení. 

Text: Martin F. Fabík

Foto: Shutterstock


Zdroje:

  • The State Statistical Office of Baden-Württemberg,
  • 4 motors for Europe,
  • German Business Portal,
  • Baden-Württemberg International Agency for International Economic and Scientific Cooperation, Service Portal Baden-Württemberg,
  • Economic forecasts for Baden-Württemberg 2021/2023 – Institut für Angewandte, Wirtschaftsforschung (IAW)
  • e.V. an der Universität Tübingen,
  • Observatory of Economic Complexity,
  • Wikipedia

Štítky Německo, Badensko, Wurttenbersko

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.