Senegal: Brána do Afriky

Země na nejzápadnějším místě kontinentu, křižovatka transsaharských tras, která je také nazývána branou do Afriky, je jednou z nejstabilnějších afrických zemí a druhou největší ekonomikou ve frankofonní západní Africe.

Oblast Senegalu byla dlouho součástí starověkých království Ghana a Djolof a důležitým uzlem na transsaharských karavanních trasách. Byla také místem raných kontaktů s Evropou. Francouzskou kolonií země zůstala až do roku 1960, kdy pod vedením spisovatele a státníka Léopolda Senghora získala nezávislost. Vláda vytvořila investiční kodex a státní agenturu, která měla na starosti prakticky všechny aspekty obchodu. Za vlády prezidenta Abdou Dioufa v 80. letech začala upouštět od státních zásahů do ekonomiky, byla pro zavádění soukromých iniciativ a privatizaci za podpory Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Tradice a diverzifikace ekonomiky

Vláda usiluje o diverzifikaci ekonomiky tradičně závislé na zemědělství, jehož nejtypičtějším vývozním artiklem je podzemnice olejná. Na počátku 21. století se vládě podařilo vytvořit z rybolovu, těžby fosfátů a cestovního ruchu hlavní zdroje příjmu, ačkoli stav dopravní a energetické infrastruktury omezoval možnou expanzi. Diverzifikaci ekonomiky přineslo také využívání nerostných zdrojů: zlata, ropy a zemního plynu.

Plán rozvíjejícího se Senegalu a nové výzvy

Senegal je jednou z nejstabilnějších afrických zemí. Od získání nezávislosti v roce 1960 zde proběhly tři klidné politické transformace. Prezident Macky Sall, který je u moci od roku 2012, v únoru 2019 ve volbách obhájil svůj mandát a další volby zemi čekají v únoru 2024.

Politickou a společenskou stabilitou dlouhodobě přitahuje jako jedna z mála zemí ve svém regionu zahraniční investory. Vláda aktivně podporuje atraktivitu země a vytváří lepší podmínky pro zahraniční kapitál. Od roku 2014 je příliv přímých zahraničních investic spojen s Plánem rozvíjejícího se Senegalu (ESP) na období 2014 až 2023. Soustředí se na rozvoj infrastruktury, elektřiny, zemědělství, zdraví obyvatel a dostupnost pitné vody. Nové výzvy pro zemi jsou podpora zemědělství, inkluzivní zdravotnictví, účinný vzdělávací systém, rozvoj silného soukromého sektoru, posílení sociální ochrany a průmyslová a digitální transformace.

Covidová pandemie a invaze Ruska na Ukrajinu způsobily velké otřesy obchodních podmínek, které výrazně ovlivnily ekonomický růst v roce 2022 a vedly k přetrvávajícímu vysokému rozpočtovému schodku a zadluženosti. V roce 2022 došlo ke zpomalení růstu reálného HDP na 4,2 % a k prudkému nárůstu inflace (nejvyšší za desetiletí 9,6 % oproti 2,2 % v roce 2021). Růst senegalské ekonomiky by měl v letošním roce dosáhnout 4,1 % HDP. Rostoucí ceny potravin, energií, narušení obchodu a větší nejistota však snižují soukromé investice.

Senegal v reakci na tuto situaci zavedl různá opatření na omezení nákladů a program hospodářské a sociální odolnosti (ESRP). Program se profiluje ve prospěch malých a středních podniků, s cílem podpořit výdaje ve zdravotnictví, dopravě, hotelnictví a zemědělství. Nové projekty jsou zaměřeny na endogenní rozvoj, snahu o nezávislost (potravinovou, zdravotní) a dynamičtější rozvoj soukromého sektoru.

Hospodářské oživení by mělo být postupné. Většinu růstu HDP stále tvoří služby. Projekty v oblasti ropy a zemního plynu byly kvůli zdravotní krizi odloženy a očekává se, že k příjmům a vývozu přispějí až v roce 2035. Byly dokončeny důležité projekty jako další rozšíření silniční sítě a posílení produkce národní elektrické sítě na celkových cca 1800 MW. Senegal je silně závislý na dovozu potravin a ropy, vystaven kolísání mezinárodních cen a trpí dovozem inflace.

V lednu letošního roku byly sníženy vládní dotace na ceny pohonných hmot a elektřiny za účelem splnění podmínek mezinárodních donorů. Mezinárodní měnový fond schválil očekávané prodloužení úvěru na období 2023 až 2026 v celkové hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Program pomůže absorbovat vnější otřesy, ozdravit veřejné finance, snížit dluh a poskytnout podporu platební bilanci.

Zahraniční vazby, obchod a investice

Senegal letos v únoru zakončil roční předsednictví Africké unii. Prioritou předsednictví bylo zmírnění dopadů hospodářské a potravinové krize způsobené covidovou pandemií a válkou na Ukrajině a řešení rostoucí bezpečnostní nestability a krize v Africe. Senegalský prezident Macky Sall rovněž na mezinárodních setkáních aktivně vyzýval k tomu, aby Africká unie získala stálé místo v G20.

Senegal je pro zahraniční investory atraktivní zemí a jejich zájem o něj neustále roste, což potvrzuje zvýšený počet návštěv a delegací včetně české. První místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan navštívil v dubnu 2023 Senegal s početnou podnikatelskou delegací zaměřenou na zdravotnický a branně-bezpečnostní průmysl.

Mezi prioritní oblasti ekonomického rozvoje Senegalu, a tedy i šance pro uplatnění českých firem, řadíme infrastrukturu, dopravu, digitální ekonomiku, těžební průmysl, energetiku, zpracovatelský průmysl (zemědělský, potravinářský), stavebnictví, vodohospodářský a odpadní průmysl, zdravotnictví a turismus.

Největší česká investice za poslední desetiletí je projekt rekonstrukce pěti regionálních letišť. Projekt realizuje česká firma Transcon Electronic Systems, která se zabývá výrobou letištních zařízení a systémů, a místní jej označují za jeden z klíčových projektů rozvoje země. Osobně se o něj zasazuje i prezident Sall, který si od něj slibuje rozvinutí ekonomiky příslušných regionů, jakož i výrazné posílení turistického ruchu. Projekt bude mít pozitivní dopad jak na dané regiony a místní komunity, ale i výrazný synergický efekt. (Pozn. red.: Více se o něm dočtete na str. 42–44.)

Text: Andrea Heverlová

Foto: Shutterstock

Ing. Andrea Heverlová, MBA, odbor zahraničně ekonomických politik II, sekce EU a zahraničního obchodu, MPO