Ghana: Nadějnou budoucnost provází úspěšná integrace do mezinárodních organizací

Ghana má na mezinárodní scéně pozitivní image, je jednou z nejstabilnějších, nejbezpečnějších a nejdemokratičtějších zemí západní Afriky. Země, dříve známá jako Zlaté pobřeží, si uvědomuje své prestižní postavení silného regionálního partnera. Základem ghanské ekonomiky je zlato, kakao a v poslední době také ropa. Země aktuálně prochází nelehkým ekonomickým vývojem, stále však poskytuje našim exportérům nejednu obchodní příležitost.

Historie s přesahem do 21. století

Rozlohou i počtem obyvatel 33 milionů poměrně malá země patří k předním africkým hráčům, a to částečně díky značnému přírodnímu bohatství a také proto, že jako první africký stát na jih od Sahary získala nezávislost na koloniální nadvládě. Název Ghana přijatý v roce 1957 znamená „král bojovníků“ a byl inspirován velkou středověkou obchodní říší Ghanou, která existovala v západní Africe od 6. do 13. století. Přímý námořní obchod s Evropou zavedený v 15. století měl velký vliv na obyvatele aktivně obchodující s Evropany. Koncem 19. století se oblast proslavila pěstováním kakaovníku. Kakao je dodnes pro Ghanu důležitým vývozním artiklem.

V čele snahy o získání nezávislosti stál nacionalista a panafrický vůdce Kwame Nkrumah. Položil základy fiskální nezávislosti a pustil se do mnoha projektů hospodářského rozvoje. Bohužel desetiletí korupce, špatného hospodaření a vojenské vlády brzdila růst a úspěchy. V 90. letech 20. století se však situace v zemi začala zlepšovat. Od přechodu k vícestranné demokracii v roce 1992 je Ghana považována za jednu ze stabilnějších zemí západní Afriky.

Hybná síla regionální integrace

V 21. století je země dávána za vzor afrického hospodářského oživení a politických reforem. Dokladem úspěšné ekonomické situace je kvalifikace pro odpuštění dluhů, včetně úlevy z programů Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

Ghana je v souladu s panafrikanistickou tradicí svého zakladatele Nkrumaha, který usiloval o vytvoření Spojených států afrických, hybnou silou regionální integrace, vede například pracovní skupinu pro jednotnou měnu ECOWAS/ECO a je zprostředkovatelem regionálních politických krizí. V hlavním městě Akkře sídlí Západoafrický měnový institut i sekretariát Africké kontinentální zóny volného obchodu. Aktuálně je země nestálým členem Rady bezpečnosti OSN (2022–2023) a zintenzivňuje své vztahy se členskými státy Mezinárodní organizace frankofonie.

Cílem vlády je transformovat průmysl ze stavu závislosti na přírodních zdrojích na posílení dodavatelů výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Tato agenda byla zakotvena ve vizi prezidenta Akufo-Addoa Ghana beyond Aid a iniciativě One District One Factory v koordinovaném programu politik hospodářského a sociálního rozvoje pro roky 2017 až 2024, jež jsou v souladu s cíli OSN pro udržitelný rozvoj (Agenda 2030) a agendou Africké unie 2063.

Vládnoucí strana New Patriotic Party (NPP) prezidenta Akufo-Addoa čelí těžké výzvě směřující k volbám v roce 2024, a to kvůli pokračujícím hospodářským problémům, které pramení z dopadů covidové pandemie a ruské agrese na Ukrajině. Projevují se nárůstem dovážené inflace (zemědělské vstupy, ceny hnojiv, pohonných hmot) a narušenými dodavatelskými řetězci.

MMF má pomoci obnovit hospodářskou stabilitu

Ghanská ekonomika se v roce 2022 dostala do plnohodnotné makroekonomické krize. Veřejný dluh v letech 2020 až 2021 prudce vzrostl a v roce 2022 dosáhl 85 % HDP, což podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) odpovídá vysoké míře rizika dluhové tísně. V důsledku toho ratingové agentury Fitch a S&P snížily státní rating země na CCC. Tato situace byla doprovázena nárůstem inflace (54 % meziročně) a poklesem hodnoty místní měny cedi vůči dolaru o 25 %. Růst HDP se snížil z 5,1 % v roce 2021 na 3,2 % v roce 2022 díky růstu služeb a zemědělství. Průmysl poklesl s výjimkou oblasti těžby díky nově otevřeným dolům na těžbu zlata. Mezi rizika ohrožující výhled patří napětí ve finančním sektoru, podmíněné závazky v energetice a kakaovém sektoru i problémy v domácí politice.

S cílem pomoci obnovit makroekonomickou stabilitu si Ghana v květnu 2023 zajistila tříletý podpůrný program od MMF ve výši tři miliardy dolarů, čímž se napjatá atmosféra částečně uklidnila. Dá se ale říci, že došlo spíš k posunutí krize než k jejímu vyřešení.

Česko-ghanské vztahy se rozvíjejí

Letos Ghanu vedle viceprezidenta USA, japonského premiéra nebo rakouského kancléře navštívil i český předseda vlády Petr Fiala, a to v listopadu. Jednalo se o vůbec první návštěvu českého premiéra v této zemi. Ghanský viceprezident Mahamudu Bawumia ji vnímal jako projev solidarity a povzbuzení pro realizaci nových reforem. Obě strany potvrdily svůj zájem o posílení vzájemné obchodní spolupráce, a to zejména v energetice, zdravotnictví a těžebním sektoru, a rovněž o pokračování obranně-průmyslové spolupráce. Premiér Fiala během návštěvy zahájil česko-ghanské obchodní fórum s více než sedmi desítkami ghanskými podnikateli.

Klíčové oblasti na ghanském trhu jsou zdravotnictví, bezpečnost a obchod. Země je perspektivní pro naše firmy působící v těžebním průmyslu, strojírenství, energetice, chemickém, zdravotnickém a obranném průmyslu, v dopravním průmyslu a infrastruktuře.

Tradičně skvělé jméno má v Ghaně česká strojařina. Po covidové pandemii pokračuje také výstavba nemocnic, dodávky nemocničních lůžek, probíhá realizace několika stavebních zakázek a dodávek kovových mostů společností Knights. Jako novinku lze zmínit stavbu čističky vody pro komunitu města Kade od společnosti Hutira. Tyto projekty jsou skvělou referencí do dalších afrických zemí.

Text: Andrea Heverlová

Foto: Shutterstock

Andrea Heverlová, MPO ČR