Plán růstu pro západní Balkán využívá i SrbskoFinanční podpora EU je příležitostí pro zapojení českých firem

Status Srbska jako kandidátské země na členství v EU s sebou nese závazek země přibližovat se unijním partnerům nejen v oblasti práva, ale také ekonomicky včetně posílení konkurenceschopnosti. Neméně důležitými předpoklady pro členství v EU jsou energetická transformace, digitalizace, posílení ochrany životního prostředí a zlepšení konektivity uvnitř země, ale i navenek směrem k sousedním státům a napojením na panevropské dálniční nebo železniční koridory. Je jasné, že tyto kroky by Srbsko, stejně jako ostatní západobalkánské kandidátské země, samo finančně nezvládlo. Proto je mu k dispozici unijní finanční podpora, kterou také využívá.

Výhodné půjčky a granty na podporu reforem

K posílení těchto snah EU nově inicio­vala Plán růstu pro západní Balkán, díky němuž může Srbsko do roku 2027 čerpat dalších téměř půl miliardy eur na grantech a cca 1,1 miliardy na výhodných půjčkách. Uvedené prostředky budou uvolňovány postupně, v závislosti na uskutečnění některých reforem v zemi. Ty se týkají i změn legislativy, které v mnoha případech vhodně doplňují podporu pro realizaci „tvrdých projektů“. Mělo by tak dojít k vytvoření podmínek pro využití inteligentních dopravních systémů, zpřehlednění regulatorního prostředí pro implementaci obnovitelných zdrojů energie nebo větší transparentnosti při zadávání veřejných zakázek.

Projekty od modernizace železnic po obnovitelné zdroje

Mezi projekty, u nichž je očekávaná výše zmíněná finanční podpora z EU, figurují například rekonstrukce a modernizace železničních úseků o celkové délce 445 km.

Srbsko chce využít unijní prostředky také na rekonstrukci a přidání 4. bloku vodní elektrárny Potpeć, kdy by práce měly začít v roce 2025. Dalším připravovaným projektem je přečerpávací vodní elektrárna Zvornik-Boranja na západě země u hranic s Bosnou a Hercegovinou, k níž je nyní zpracovávaná předběžná studie proveditelnosti.

Evropské finance by měly být směrovány také do projektů výstavby nových plynových interkonektorů mezi Srbskem a Severní Makedonií, Srbskem a Rumunskem nebo do plynovodu mezi městy Niš a Horgoš.

Připravovány jsou i energetické koridory, které umožní větší integraci obnovitelných zdrojů energie v Srbsku. 

Text: Adam Gazda

Foto: Shutterstock

Adam Gazda je ministerský rada odboru evropských zemí, MPO.