Japonsko se otevírá jako nikdy předtím

Stále přežívá mýtus o nepřístupnosti japonského trhu. Japonsko se však v posledních letech i v tomto ohledu dynamicky mění, jeho trh se otevírá, obchodní bariéry padají a podnikatelské příležitosti jsou dostupnější. Importní potenciál největší stabilní asijské ekonomiky, která je naším druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem v teritoriu, je výzvou. Tamější bohatý trh je otevřen tradičnímu i novému zboží, vyspělým technologiím i potravinám.

Zatímco české firmy zůstávají opatrnější, japonští investoři si hned zkraje devadesátých let začali u nás mapovat příležitosti a v posledních dvaceti letech investovalo v České republice přes dvě stě čtyřicet společností.

Snadné a rychlé úspěchy mají jepičí život

Pověstné bariéry pro vstup na trh, které přežívají v našem povědomí, se staly v mnoha směrech minulostí a japonská ekonomika skýtá příležitosti jednoho z největších, nejbohatších a nejstabilnějších trhů světa. Strukturální a hospodářské reformy, vyjednávání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem, které se chýlí ke konci, zpřístupňují japonský trh jako dosud nikdy.

Trh země vycházejícího slunce je náročný, hnaný touhou po kvalitě a stálé inovaci. Na druhou stranu úspěšná účast na něm slibuje reference, jež se stanou nejdůvěryhodnější vstupenkou do dalších asijských zemí. Právě proto zřizuje velká část firem, včetně českých, pobočky pro Asii právě v Japonsku, protože odtud lze vyvážet do celé Asie, zatímco z jiné asijské země do Japonska je proces mnohem složitější. Podle názoru řady manažerů může náročnost japonských zákazníků zároveň pomoci posunout výrobky na špičkovou úroveň.

Vstup na japonský trh je strategickým rozhodnutím souvisejícím s růstem a budoucností firmy. Čas investovaný do jednání se vrací v podobě dlouhodobého obchodního partnerství, jež se zde cení víc než jednorázové, byť lukrativní obchody. Právě dlouhodobost a stabilita obchodních kontaktů s touto vyspělou, leč stále exotickou zemí jsou zaslouženým bonusem pro ty, kteří se rozhodli podnikat v kulturně odlišném prostředí.

Řadě českých firem se v Japonsku daří a profitují na stabilitě, spolehlivosti a rozvinuté infrastruktuře, vysoké podnikatelské kultuře a respektu ke smlouvám, charakteristických pro trh se 127 miliony obyvatel, jejichž příjmy se pohybují nad průměrem zemí OECD. Svědčí o tom také aktivity nově založené České obchodní a průmyslové komory v Japonsku, která sdružuje české podnikatele etablované v regionu. Českým subjektům, které expanzi zatím jen zvažují, nabízí podporu odbornou a jazykovou.

Mezi již zavedenými subjekty figurují softwarové společnosti, producenti strojů a zařízení na výrobu nanovláken nebo turbín pro hydroelektrárny. Potenciál japonského trhu není zdaleka vyčerpán a poptávka stimulovaná hladem po novém zboží je stále silná.

Nevyužitý žolík v rukávu českých zemědělců

Japonsko je zaslíbenou zemí pro výrobce a vývozce potravin a nápojů. Potravinová soběstačnost země totiž dosahuje pouhých 39% a roční obrat na trhu potravin a nápojů představuje částku 6 bilionů korun. Česká republika má obrovský potenciál pro zvětšení svého podílu na japonském trhu. Jiné evropské země s obdobnou pivovarnickou tradicí vyvážejí do Japonska šestnáctkrát více piva než my a naši stejně velcí sousedé tam exportují třicetkrát více vína než ČR. Z japonské strany však přetrvává výrazná poptávka, která zůstává dosud nenaplněna.

V posledních dvou letech využily naše potravinářské firmy příležitosti a prezentovaly se v českém stánku na veletrhu FOODEX. Zviditelnění na nejvýznamnější oborové akci tohoto druhu v Asii jim otevírá prostor, aby mohly proměnit získané kontakty v zajímavé položky svého vývozu. Během letošního ročníku prošlo největším tokijským výstavištěm Makuhari Messe 77 300 návštěvníků. Událost se v odborných a obchodních kruzích těší stále rostoucí prestiži. Březnového FOODEXu se zúčastnilo 2977 vystavovatelů ze 79 zemí a regionů, z nich více než 1800 dorazilo ze zahraničí a bezmála 1170 z různých částí Japonska. O přínosech účasti svědčí také fakt, že se přes 80 % vystavovatelů na veletrh každý rok vrací. V současné době již připravuje velvyslanectví ČR v Tokiu v součinnosti s Ministerstvem zemědělství ČR účast pro rok 2016, ke které již nyní zveme všechny zájemce.

Speciální ekonomické zóny usnadní podnikání

Novým prvkem je zřízení tzv. speciálních ekonomických zón, které se stávají předvojem strukturálních reforem, jejichž cílem je zásadně proměnit japonské hospodářství. Ve vymezených oblastech platí volnější pravidla pro pracovněprávní vztahy, z nichž budou profitovat jak japonské, tak zahraniční firmy. Zjednoduší se najímání i propouštění zaměstnanců a volnější režim bude mít zaměstnávání pracovníků bez stálého pracovního poměru. Zároveň jsou zjednodušeny pracovněprávní podmínky tak, aby byly lépe srozumitelné pro zahraniční společnosti.

Každá z šesti navržených zón je věnována specifickému odvětví. V regionu kolem hlavního města vzniká zóna pro mezinárodní obchod, v aglomeraci kolem města Ósaka se v novém režimu zavedou inovace v oblasti zdravotnictví. V okolí měst Niigata a Yabu se zřizují speciální zemědělské zóny. Ve městě Fukuoka proběhnou experimenty s pracovním právem a ostrov Okinawa je vymezen pro mezinárodní turismus. Neváhejte a využijte příležitosti, které dnešní Japonsko zahraničním firmám nabízí. Bez přítomnosti na japonském trhu nebude váš úspěch úplný

Třináct argumentů, které mluví pro Japonsko:

1. Třetí největší ekonomika světa.
2. Pátý největší vývozce a dovozce.
3. HDP 100 bilionů korun.
4. Potenciál japonského exportu v rámci vyhodnocených sektorových příležitostí:
   • skutečnost: 49 847 693 USD,
   • potenciál: 1 143 970 444 USD.
5. 29. místo v žebříčku Doing Business (ČR se mezi 185 zeměmi nachází na 44. pozici).
6. Druhý největší investor v ČR.
7. Zaměstnanost i příjmy nad průměrem zemí OECD.
8. Největší počet movitých domácností na světě.
9. Podle počtu milionářských domácností (1,2 mil.) zaujímá třetí místo v mezinárodním srovnání.
10. Vyspělá demokracie, vysoká podnikatelská kultura, stabilní právní prostředí. Země, kde platí dohody a pravidla.
11. Náročný trh, který slouží jako zásadní reference pro řadu dalších asijských zemí.
12. Bohaté obchodní a kulturní vazby na ČR.
13. Příležitosti především v high-tech oblastech (nanotechnologiích a IT) a v importu potravin (roční dovoz v hodnotě 60 mld. USD).