Protože rozhovor s Janou Matesovou vznikal v polovině srpna, požádali jsme ji bezprostředně před imprimé čísla 31. srpna o vyjádření k aktuální situaci na čínském a světovém trhu:
V posledních týdnech jsou média plná varovných zpráv o čínské ekonomice. Hlásí hluboké ekonomické problémy Číny, výstřel k měnovým válkám, nebo dokonce nástup nové globální krize. Růst čínské ekonomiky zpomalil, čínská měna devalvovala, akciový trh se vyvíjí jako na horské dráze a během několika letních týdnů stačil umazat všechny zisky, které letos vytvořil. Co se to v čínské ekonomice děje?
Od roku 2005 do letošního léta čínská vláda svou kurzovou politiku neměnila. O tři roky později ale propukla ekonomická krize vyspělých ekonomik a řada centrálních bank začala kolabující ekonomiky podporovat oslabováním měn, „tiskem peněz“. Americký Fed s ním začal na podzim 2008, britská centrální banka v březnu 2009, japonský jen byl oslabován od roku 2001 a od roku 2013 silněji, euro bylo oslabováno snižováním úrokových sazeb a od ledna 2015 i kvantitativním uvolňováním.
Díky tomu renminbi, u nás častěji nazývané jüan, posílilo od roku 2005 vůči košíku rezervních měn o více než 30 %! Strategickým cílem Číny je učinit z jüanu mezinárodní rezervní měnu. V rámci toho čínská centrální banka hledá, kde je rovnovážný kurz jüanu k hlavním rezervním měnám. V květnu MMF na podkladě svých analýz oznámil, že „renminbi už není vůči hlavním rezervním měnám podhodnocené“. Kvantitativní uvolňování v dolarové oblasti, eurozóně i Japonsku však pokračuje, a každým týdnem se tak jüan znovu vzdaluje rovnovážnému kurzu. Bylo tedy jen otázkou času, kdy ke korekci formou devalvace jüanu dojde. Dokud bude kvantitativní uvolňování emitentů hlavních rezervních měn pokračovat, můžeme v jeho důsledku ještě jednu nebo více drobných devalvací jüanu čekat. Čína zatím usiluje o zařazení jüanu do košíku rezervních měn v tzv. zvláštních právech čerpání (SDR). SDR je speciální měnová jednotka MMF. Mezinárodní měnový fond už oznámil, že dříve než na podzim 2016 k tomu nedojde. Domnívám se, že jüan bude do SDR zařazen spíše později, rezistence ze strany některých vyspělých zemí je značná.
Zpomalení ekonomiky
Už nejméně sedm let MMF a další organizace diskutují s čínskou vládou a centrální bankou, že musí snížit růst ekonomiky na 6 až 7 %, aby byl řiditelný a nehrozily silné cykly. Vždyť čínská ekonomika roste tempem přes 7 % ročně už 24 let! Za tu dobu už dávno nemá parametry typické rozvojové ekonomiky a v podmínkách vyspělých zemí považujeme i růst nad 4 % ročně za dlouhodobě neudržitelný. Zpomalení tedy bylo žádoucí, plánované a léta diskutované. Všechna hlavní ekonomická fóra posledních let toto téma opakovaně diskutují. Nepochybuji o tom, že velké světové koncerny byly na zpomalení připraveny, jejich představitelé se běžně uvedených fór účastní. Zpomalení také neznamená, že v každém segmentu zboží poptávka klesne. Domnívám se, že například u dopravních prostředků a technologií to nastat nemusí.
Akciový trh
Akciový trh v Číně je mladý, nezralý, domácí investoři nezkušení a nezkušený je i čínský regulátor. Od letošního února do konce května se na čínském trhu vytvořila obrovská bublina, která v létě splaskla. Proti loňsku jsou ale hlavní indexy čínských trhů stále ve slušném zisku. Dílčí odliv peněz od zahraničních investorů očekávajících zdražení úvěrů v USA a panicky zabarvené mediální zprávy o zpomalení čínské ekonomiky nezkušené investory znejistily a ti začali akcie prodávat. V září se původně očekávalo přitvrzení měnové politiky v USA a mnoho signálů podporuje i hypotézu, že velcí investoři z vyspělých zemí měli zájem poslat americkému Fedu před každoročním srpnovým fórem v Jackson Hole vzkaz, že si utažení měnových kohoutků ještě nepřejí.
Čína má dostatečné nástroje, jak čelit dopadu případného odlivu kapitálu na svou ekonomiku. V krajním případě může použít i dočasné omezení volného pohybu kapitálu přes hranice. Malajsii se v podobné situaci za asijské krize toto řešení velmi osvědčilo.
Čína
