Indii můžete milovat, nebo nenávidět aneb Nebojte se země protikladů

Indie. Pro mnohé příliš velká, nečitelná a nebezpečná. Pro někoho kolébka kultury, obchodu a prastarých filozofií. A pro jiného nevyzpytatelné teritorium s vysokou kriminalitou. Mohli bychom pokračovat, vždy ale dojdeme k překvapivému závěru, totiž, že se vším je možné souhlasit.

Indie je země obrovských protikladů. Na jedné straně pro Evropany stěží představitelné bohatství, na straně druhé nekonečná chudoba. Vysoká úroveň vzdělanosti kontrastuje se stomilionovými zástupy negramotných. Nejmodernější technologie vyvažují primitivní pracovní podmínky. Jaderná mocnost, ve které nás překvapí umolousaný voják hlídající obchodní centrum s puškou, která zažila první světovou válku. Není ovšem světové korporace, která by mohla ignorovat více než miliardový spotřebitelský a průmyslový trh.

Prakticky v každé významné americké společnosti nalezneme v managementu někoho z Indie. Pohnutá historie, životní filozofie, přístup k hodnotám, jazykové vybavení a podnikatelské tradice činí z Indů nejschopnější a nejtvrdší obchodníky na světě. Indický manažerský přístup založený na vzdělání, porozumění a nečekaně tvrdém výpadu se stal v novém miléniu vyhledávaným vzorem. Indie ale není pouze zemí zaslíbenou pro velké investory nebo obchodní giganty. Disponuje silně rostoucím segmentem malých a středních podniků připravených obchodovat s kýmkoliv na světě. Pro evropské malé a střední firmy se na indickém subkontinentu naskýtají nevídané příležitosti.

Indie budí respekt

Je třetí největší ekonomikou světa (hodnoceno podle celkového HDP za rok 2011 přepočteného na paritu kupní síly, zdroj: Světová banka, 2012), má třetí největší armádu a je druhou největší líhní vědců na světě. Fakt, že každý šestý obyvatel zeměkoule žije v Indii, je spolu s trvale rostoucími průmyslovými a spotřebitelskými trhy nejpádnějším argumentem, proč usilovat o indický poloostrov jako další exportní lokalitu.

Připočteme-li k tomu gramotné podnikatelské prostředí, kterému dali základ nejschopnější obchodníci své doby – Portugalci a později Angličané, pouze se utvrzujeme v tom, že by Indie neměla chybět na seznamu našich destinací. Úroveň prostředí dokresluje velmi rozvinutý bankovní sektor, což znamená nejen spolehlivost v rámci transferu peněz, ale i dobré možnosti z pohledu zajištění dodávek a pohledávek. Zřejmě největší konkurenční výhodou Indie je ale schopnost domluvit se anglicky, prakticky na všech úrovních. Mimo již zmíněného podnikatelského prostředí je to další pozůstatek koloniální Británie, díky čemuž Indie získává důležité body na globálních trzích.

Nové technologie mají zelenou

Indie se překvapivě stává příkladem pro celý svět, jak přistupovat k podpoře a rozvoji nových technologií. Mimořádné investiční pobídky pro zahraniční oborové investory, budování infrastruktury na bázi univerzit, investičního a obchodního zázemí zapříčinily velký příliv nadnárodních oborových korporací právě z oblasti nových technologií. Zóna, jaká byla vytvořena například v jihoindickém Bengalúru, je ukázkou toho, jak mají vlády tzv. emerging markets k investičním pobídkám přistupovat.

V šestimilionové metropoli umístěné ve vyprahlé poušti naleznete paláce nejvýznamnějších světových producentů z oboru ICT, špičkové výzkumné a datové základny, kvalitní univerzity, průmyslové zóny a vědecká pracoviště. Bengalúru si tím vysloužilo název „Silicon Valley of Asia“ a stalo se vzorem pro budování podobných parků na celém kontinentu.

Pohádkové bohatství versus nepředstavitelná chudoba

Jak už bylo uvedeno, zřejmě nejslabší stránkou současné Indie jsou propastné sociální rozdíly. Zdroje (např. Rediff India Abroad, 2009) uvádějí téměř 300 milionů negramotných obyvatel, 26 % z celkové populace, čímž je Indie bezkonkurenčně regionem s největším počtem negramotných osob na světě. O co větší je chudoba jedněch, o to více bohatne strana druhá. I přes nekonečné úsilí místních vlád a celého vyspělého světa velikost Indie bohužel neumožňuje, aby se situace zlepšovala rychleji. Pracovní podmínky jsou pro mnohé velmi kruté, pro Evropany nepochopitelné, pro místní ale obvyklé. Kontrolní systémy nefungují, a kdo pobýval v Indii delší dobu, pochopí, že mnohé je i nekontrolovatelné. Životní podmínky téměř čtvrtiny Indů jsou katastrofální. Aby vůbec přežili, stěhují se do tzv. slumů na okraj velkých megapolí, kde přežívají v plechových chýších, podobných stanovým táborům, bez dostatečné hygieny, zdravotní péče, o vzdělání nemluvě. Vše je navíc třeba vnímat v kontextu indické velikosti: Například v téměř dvacetimilionové Mumbaji přebývá více než třetina obyvatel v plechových osadách na okrajích měst.