Turecko, brána Orientu, země rozprostírající se na dvou kontinentech, kde se mísí charakteristickým způsobem silný evropský vliv v asijském pojetí a vše je podtrhnuté příchutí islámu. Velký otec Turků Mustafa Kemal (Atatürk) výrazně přiblížil Turecko Evropě, poevropštil jazyk, jehož písmo bylo převedeno do latinky, společnost podstatně sekularizoval a založil sekulární Tureckou republiku. Ta nyní zažívá obrovský populační boom, nejrychlejší růst v Evropě, přičemž většině Turků není víc než třicet let. Poslední léta se tato země opodstatněně řadí také mezi nejrychleji rostoucí trhy na světě a teritoriální blízkost k Evropě a s tím spojená snadná dostupnost se staly pro exportéry z Evropské unie velkým lákadlem.
Osmanská síla
Již historicky Osmanská říše představovala velmoc s obrovským vlivem přesahujícím široko daleko své hranice. Pod taktovkou prezidenta Erdogana, ztělesňujícího svým chováním a ambicemi obrazně řečeno novodobého osmanského sultána, má Turecko obrovské vize a cíle nebývalého růstu a velkého ekonomického a průmyslového rozmachu snad ve všech odvětvích.
Státní i zahraniční investice putují do celé řady rozvíjejících se sektorů, jako je stavebnictví, infrastruktura, stavba železnic, energetika, elektronika, ale také potravinářský průmysl. „Infrastrukturální rozvoj spojený s růstem populace je motorem ekonomiky. Dá se říct, že díky silnému vnitřnímu trhu zde vyrostlo mnoho silných firem, které jsou schopné uspět také za hranicemi Turecké republiky. Platí to především o stavebních firmách, které se umístily na druhém místě v úspěšnosti exportu stavebních prací na světě, a to nejenom v oblasti výstavby infrastruktury, ale také technologických dodávek. Další tažnou silou tureckého trhu jsou výrobci elektroniky, vždyť například většina praček na evropském trhu byla vyrobena v Turecku. A takto bych mohl pokračovat ve výčtu dalších firem,“ uvedl Michal Koščo, který působí v Turecku jako ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Istanbulu.
Připravte se na časté pracovní cesty
Turecký trh rozhodně nepatří k těm snadným, exportéři na počátku narážejí na spoustu překážek. Mezi ně patří jazyková bariéra, vysoký tlak na cenu, pro Evropany nepřehledné právní a tržní prostředí a také špatná vymahatelnost práva. To dokáže řadu firem odradit už v samotném počátku. Vzdát to by však byla velká škoda, protože když se dobře připravíte a obrníte trpělivostí, můžete získat trh velikostí srovnatelný s Německem, navíc s velkým potenciálem expanze do dalších zemí Blízkého a Dálného východu a zemí MENA.
„Obecně platí nutnost být na obchod dobře připraven v každé zemi, nicméně pro Turecko to platí dvojnásobně. Turecké společnosti jsou náročnými obchodními partnery a na své dodavatele kladou vysoké požadavky. Nestačí jim nízká cena, vyžadují také pohotové reakce na dotazy a marketingovou podporu na místním trhu. České firmy musí počítat s tím, že je nutné turecké partnery často navštěvovat, podporovat je přímo v Turecku a účastnit se jednání s koncovými zákazníky. Je to jeden z osvědčených receptů, jak zde uspět. Tímto přístupem svému tureckému partnerovi potvrdíte, že o obchod máte opravdu zájem, své turecké zástupce motivujete k větší aktivitě a navíc jim můžete pomoct v odbornosti. Turci nebývají vždy dobří po stránce technologické, zatímco obchodně je tomu naopak,“ doplnil své zkušenosti Michal Koščo.
Výzvy potravinářského trhu
Velké možnosti pro řadu českých exportérů nabízí třeba trh s potravinami, který v Turecku zdaleka nepatří ve srovnání s evropskými trhy k přesycenému. Turci bohatnou, jsou vzdělanější a jejich spotřeba potravin a alkoholu výrazně roste. Zároveň je tento trh hladový po nových technologiích, které procesně zefektivní a zjednoduší výrobu a navýší její kapacity.
V letech 2007 až 2012 rostla poptávka po potravinách ročně o 14 procent. Zahraniční investice, které sem proudí, se neustále zvyšují. Mezi největší investory se řadí Ferrero, které vložilo do výroby čokolády a cukrovinek více než 95 milionů EUR. Nestlé investovalo za poslední čtyři roky přes 140 milionů USD. Dalším velkým globalizovaným investorem do tureckého potravinářského trhu je OLAM Group, která koupila tureckou společnost zabývající se produkcí a zpracováním lískových oříšků, jež bude produkovat 75 % světové spotřeby. Vložila dalších 37 milionů USD do produkce a zpracování vlašských ořechů a mandlí a plánuje investovat také do výroby těstovin.
Turecko má v Evropě nejnižší spotřebu alkoholických nápojů na obyvatele. Vláda se značně angažuje ve snižování spotřeby alkoholu různými opatřeními, například absolutním zákazem jeho propagace. Navzdory snahám vládnoucí strany o postupnou prohibici alkoholu však spotřeba každým rokem stoupá. Jen prodej piva ročně roste průměrně o 8 procent.
Rozvoj společnosti, vyšší vzdělanost a růst příjmů s sebou také nesou větší touhu po zdravém životním stylu, a tedy i poptávku po moderních potravinových produktech, tzv. ready to eat. „Zvyšuje se poptávka po biopotravinách, snídaňových cereáliích, kojenecké a dětské výživě, dietních potravinách. Ve velkých městech vznikají obchody se zdravou výživou, nabídka produktů je však prozatím ještě velmi omezená,“ hodnotí změny na potravinářském trhu ředitel kanceláře CzechTrade v Turecku.
Je tedy zřejmé, že přes různé překážky, jimiž se Turecko snaží ochránit svůj trh, se nabízí široké pole možností, kde české firmy mohou uspět. Narůstá poptávka po potravinářských technologiích – pro mlékárny, pekárny, jatka, konzervárny, mražené potraviny. V zemědělském sektoru se nabízí dodávky opět v oblasti technologií, a sice zemědělské stroje, v oblasti pěstování ovoce a zeleniny ve sklenících chybí odvětrávací či zavlažovací technika, speciální systémy hnojení apod.
Například v pěstování ovoce a zeleniny patří Turecko k deseti největším světovým producentům. „Turecký trh je obrovský, začíná se šplhat k 80 milionům obyvatel, a dohání tak nejlidnatější zemi Evropské unie, průmyslového německého tahouna. Bojovat o trh s potravinami představuje obrovskou výzvu jak pro velké světové hráče, tak pro české výrobce,“ potvrzuje Michal Koščo.
Energetika vede
Z pohledu zahraniční kanceláře CzechTrade je dlouhodobě nejúspěšnějším oborem České republiky energetika. Nejvýznamněji v Turecku investoval ČEZ, který zprivatizoval jednu z distribučních sítí nedaleko Istanbulu se svým tureckým partnerem AK Enerji. Společně rozvíjejí řadu dalších projektů, jako jsou výstavby nových elektráren. Vítkovice Heavy Machinery v Turecku dokončují uhelnou elektrárnu o výkonu 2x 145 megawattů. Ovšem v rámci subdodávek slaví úspěchy řada dalších tuzemských firem stejně jako v dobývání energetických surovin.
Populační růst, ale i rozvoj průmyslové výroby neustále navyšují poptávku po elektřině, přičemž produkce a distribuce elektřiny kapacitně není schopná poptávku vykrývat. Turecká ekonomika vkládá obrovské investice a úsilí do výstavby elektráren a rozvodů distribučních sítí. Energetická výroba roste v zemi napříč odvětvími, můžeme tak pozorovat nárůst energetiky jak klasické, tak jaderné, ale i zelené energie. Pro české energetické strojírenství je z tohoto pohledu určitě nejzajímavější rozvoj a výstavba uhelných a jaderných elektráren.
V Turecku se nyní chystá stavba první jaderné elektrárny, kterou bude stavět Rosatom, a již nyní je vidět mezi českými subjekty značný zájem se do tohoto projektu zapojit. Česká energetika má velké šance zde úspěšně „přiložit ruku k dílu“.
Mise energetiků do Turecka počtvrté
Kancelář CzechTrade v Istanbulu společně se Zastupitelským úřadem ČR v Turecku realizovala letos v listopadu již čtvrtou misi energetiků do Turecka; ty se staly mezi českými energetickými dodavateli velmi populární.
„Turecko je jedním z mála trhů, které spojuje lokální energetické požadavky s kompetencemi českého průmyslu. Účast na misi je deklarací seriózního zajmu MPower o vytvoření dlouhodobého partnerství s lokálním klientem. Zároveň je Turecko branou na další trhy. Prosazením na konkurenčním tureckém armaturářském trhu je perfektním začátkem pro úspěch v okolních zemích,“ shrnul svou účast na misi Peter Szenasy, zástupce společnosti MPower.
Mise energetiků pomáhá propagovat české podniky před místními společnostmi a lépe a snadněji se ucházet o turecké zakázky. Letos navštívilo jedenáct českých společností řadu klíčových tureckých hráčů. V Ankaře to byly Çalik Enerji, Celikler Enerji, Gama Enerji a Enpro Enerji. Dalším místem bylo město Konya, kde se firmy účastnily jednání u Konyaşeker, která zprivatizovala elektrárnu Soma, vybudovanou československým EPC kontraktorem Škodaexportem. Poslední jednání probíhala na jihu Turecka se společností Bereket Enerji na elektrárně Yatagan, odkud se všichni účastníci přesunuli do hlavního města Egejského moře Izmiru, kde svůj jednací týdenní maraton zakončili.
„Výběr představených tureckých partnerů byl velmi kvalitní. Akce předčila naše očekávání. Jednalo se jak o majitele a provozovatele jednotlivých elektráren, tak o technologické firmy a silné EPC kontraktory,“ pochvaloval si Jan Homut, zástupce společnosti ZAT Příbram. Řada firem se mise účastní opakovaně. Například plzeňský výrobce generátorů Brush SEM se zúčastnil již potřetí a jeho představitel Jiří Soudek svůj opakovaný zájem komentoval: „S výsledky mise jsme byli vždy spokojeni, a tak bylo logické se této akce znovu účastnit. Musím říct, že z mého pohledu byla poslední mise víceméně perfektní.“
„Energetický trh je v Turecku naší jasnou prioritou. Nejvíce českých firem se v této zemi zajímá právě o tento obor,“ uvádí ředitel zastoupení CzechTrade v Istanbulu a dodává: „Organizování misí pro české firmy je naší pravidelnou aktivitou. Je příjemné zjistit, že přináší ovoce, a to nejenom v oblasti úspěšných obchodních případů českých firem do Turecka, ale také ve formě vzájemné a užší spolupráce českých firem na zahraničních trzích obecně. To je podle mého názoru něco, co v posledních letech českým exportérům chybí.“
Pestré spektrum šancí
Jedním z velmi perspektivních oborů v Turecku může být například kolejová doprava. Škoda Transportation nedávno realizovala dodávku 70 tramvají pro město Konya. Společnost Borcad dodává sedačky výrobcům kolejových vozidel, daří se však i dalším menším společnostem. Vhodnou podpůrnou akcí v dopravní technice je bezesporu největší veletrh kolejových vozidel Eurasia Rail, který se koná každoročně v Istanbulu. Za Českou republiku se ho pravidelně účastní téměř dvě desítky firem. Většina z nich má v Turecku již partnera a na trh dodávají.
Podstatnou část obchodu mezi Českou republikou a Tureckem představují subdodávky do automobilového průmyslu. Výroba počtu kusů vozidel včetně zemědělské techniky je mezi našimi zeměmi prakticky vyrovnaná. V Turecku má svůj závod osm automobilek. Dalšími zajímavými obory jsou zdravotnictví, farmacie, dodávky do strojírenství, zemědělského sektoru, obranného průmyslu, ale rozvíjí se i IT a další obory.
Kancelář CzechTrade v Turecku pomohla za dobu své existence českým společnostem k více než stovce úspěšných obchodů a mnoho dalších je rozpracovaných. „V kanceláři CzechTrade v Istanbulu pracují dva turečtí zaměstnanci. Díky této skutečnosti dokážeme přiblížit českým firmám turecký trh česko-tureckýma očima a připravit je lépe na nesnáze, které je mohou čekat,“ shrnuje Michal Koščo.
Spojené nádoby: Ekonomika a politika
Turecká ekonomika je silně provázána se státní mocí, její rozvoj a směr proto určuje politický vývoj. Potvrdily to výsledky letošních červnových voleb do parlamentu, které skončily patovou situací, a tak se volby musely opakovat. Ještě před samotnými volbami bylo na tureckých společnostech jasně vidět, že se svými investicemi čekají nejdříve na jejich výsledky. Dané období se kvůli opakování voleb ještě protáhlo a mělo citelný neblahý dopad na stav turecké ekonomiky. Nestabilita ve vnitřním politickém vývoji společně s událostmi v sousední Sýrii, do nichž se Turecko aktivně zapojuje, přinesly propad turecké měny.
Například kurz TRY vůči CZK šel v období mezi lednem až zářím 2015 dolů o více než 20 %, což mělo negativní dopad na nákup zahraničního zboží. Většina investic státních i soukromých firem byla proto pozastavena. Tento trend se však začal v září postupně obracet, aby v listopadu mohl prudce stoupat. Hlavním důvodem posílení turecké liry se staly výsledky listopadových voleb, kdy vyhrála Erdoganova vládní AKP a s ní spojená stabilizace politického klimatu v zemi. Turecký národ si zvolil již počtvrté po sobě vládu AKP, která řídí vývoj země již více než 12 let. V listopadových volbách dostala tato strana od voličů skoro 50 procent, a drží tedy akceptovatelnou většinu. V 55členném parlamentu jí patří více než 55 procent křesel.
„Nejen pro Turecko, ale i pro zahraničí je to signál kontinuálního vývoje. Lze předpokládat, že se kurz turecké liry ještě více přiblíží hodnotám, kterých dosahovala na začátku tohoto roku. Dále se dá očekávat uvolnění a nastartování investic, které byly odsouvány. S určitou nadsázkou můžeme říct, že se blýská na lepší časy, a můžeme jen doufat, že se českým firmám bude dařit pokračovat v nastoleném trendu z let minulých, kdy jsme oproti roku 2011 zvýšili náš vývoz takřka dvojnásobně,“ zhodnotil situaci Michal Koščo.
Turecko
