Bosna a Hercegovina se může stát stavebním rájem pro české firmy

Mnoho českých podnikatelů často vnímá Bosnu a Hercegovinu navzdory geografické blízkosti jako terra incognita – zemi neznámou, kterou si někteří možná matně pamatují jako jednu z republik bývalé Jugoslávie. Rozpad Jugoslávie a následná občanská válka v první polovině 90. let 20. století však zemi dramaticky změnily a poznamenaly její vývoj na další desetiletí. Přes objektivní a očividné problémy, které působí složitě zkonstruovaný a mnohovrstevný aparát státní moci vzniklý na základě daytonské mírové dohody z roku 1995 (v zemi na různých úrovních působí 5 prezidentů a 4 viceprezidenti, 14 parlamentů, 14 premiérů a vlád, cca 150 ministerstev a dále nepřehledné množství dalších státních institucí a agentur), vidíme v posledních dvou letech určité pozitivní signály, které by mohly přinést tolik potřebnou a hlavně tolik očekávanou změnu hospodářských poměrů. Nejsilnějším signálem byl písemný závazek všech parlamentních politických stran z ledna 2015, že budou aktivně podporovat uskutečnění hlubokých sociálně-ekonomických reforem. Některé z nich, například nový zákoník práce, se postupně daří prosazovat. Další vývoj ekonomiky a její kondice bude samozřejmě záviset zejména na rychlosti a kvalitě implementace reformních opatření. V tomto ohledu panuje v zemi opatrný optimismus.

Hodnoceno makroekonomickými ukazateli byl hospodářský vývoj v posledních dvou letech relativně úspěšný, podpořený zejména pokračujícím růstem HDP (odhad 2016 – 3,0 %), stabilní měnovou politikou, mírně klesající nezaměstnaností, rostoucím exportem, akcelerující průmyslovou výrobou a zahraničními devizovými rezervami, které se meziročně zvyšují o více než 10 %. Povzbudivým signálem pro firmy a investory je též přijetí přihlášky Bosny a Hercegoviny ze strany Evropské unie letos v září.

Ve zprávě Světové banky Doing Business o stavu podnikatelského prostředí ve 189 zemích světa poskočila Bosna a Hercegovina ze 131. místa v roce 2013 na 82. místo v roce 2014 a 79. místo v roce 2015.

Využijte řady podnikatelských pobídek

Firmy obvykle neinvestují či nerozjíždějí byznys v cizích zemích z nostalgických či humanitárních důvodů. Potřebují mít určitou míru jistoty, že peníze vložené do jedné země nemohly být lépe investovány do země druhé. Bosna a Hercegovina poskytuje, zejména pro české firmy, celou řadu neformálních „investičně-podnikatelských pobídek“.

Dobře známá je historická, kulturní a jazyková blízkost, která sahá až do doby Rakouska-Uherska. Firmy mohou dobře navázat na pozitivní povědomí o českých výrobcích a českém průmyslu zejména z doby Československa, ale i ze současnosti. Bosna a Hercegovina je propojena dohodou o volném obchodu CEFTA s dalšími balkánskými zeměmi, které vytváří trh o velikosti 50 milionů obyvatel. Mezi další bonusy podnikání v této geografické oblasti patří stabilní měna (konvertibilní marka – BAM) s fixním kurzem k euru, jednotná sazba DPH ve výši 17 %, nízké zdanění firem ve výši 10 %, relativně levná, vzdělaná a dostupná pracovní síla, perspektiva integrace do EU a státem podporované projekty financované z fondů EU (IPA 2), EBRD, EIB…

Prioritou je dopravní infrastruktura

Nejvýraznějším milníkem z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury bylo bezesporu schválení nové dopravní strategie pro léta 2016–2030 v letošním červenci. Odstranila poslední překážku, která dosud bránila Bosně a Hercegovině čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie. Strategie kriticky vyhodnocuje současný nepříliš lichotivý stav dopravních komunikací a stanovuje jasné priority. Můžeme se v ní například dočíst, že z 22 tisíc kilometrů silnic v Bosně a Hercegovině je pouhých 128 kilometrů (0,5 %) klasifikováno jako dálnice. Právě nedostatek dálnic a rychlostních silnic je dlouhodobě vnímán jako jedna z hlavních překážek rychlejšího ekonomického rozvoje země a přílivu přímých zahraničních investic.

Nejdůležitější a nejznámější infrastrukturní stavbou je dálniční koridor Vc protínající zemi ze severu na jih a tvořící součást panevropské dálnice spojující Budapešť s chorvatským přístavem Ploče. Plánovaná trasa je dlouhá 340 km. Dosud bylo zprovozněno pouze 90 km této dálnice, a to za 1,8 mld. eur. Podle Ministerstva dopravy a komunikací Bosny a Hercegoviny jsou aktuálně k dispozici finanční prostředky ve výši 130 mil. eur k okamžitému použití na výstavbu silniční infrastruktury. Země má přislíbeno dalších 934 mil. eur od mezinárodních finančních institucí. Do roku 2020 má Bosna a Hercegovina za cíl postavit dalších 84 km dálnic.

V následujících dvou až třech letech má také proběhnout dlouho připravovaná rozsáhlá oprava silnic poškozených povodněmi v roce 2014, a to za cca 70 milionů eur, které poskytne Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Úvěrová dohoda byla podepsaná letos v červenci.

Velkorysé jsou i plány na modernizaci některých stávajících silnic. Pro Bosnu a Hercegovinu je pravděpodobně nejvýznamnější panevropský projekt na rekonstrukci silnice s označením R2a a R2b spojující Záhřeb a Tiranu a vedoucí přes Banja Luku, Sarajevo a Podgoricu. Kratší, ale stejně významný je úsek R3 spojující Sarajevo s Bělehradem. Ambiciózní jsou plány rekonstruovat stovky kilometrů cest druhé a třetí třídy, které jsou v havarijním stavu, a vystavět obchvaty větších měst. Tyto stavby by měly pomoci financovat Evropská investiční banka, Světová banka a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj.

V popředí železniční a kolejová doprava

Bosna a Hercegovina má značně zastaralou železniční infrastrukturu a vozový park, které je třeba urgentně modernizovat. Z celkové délky jednoho tisíce kilometrů tratí je pouhých 8 % dvoukolejných. Celých 85 % je v kategorii D4 z hlediska zatížení, tj. maximální zatížení na jeden lineární metr soupravy je 8 tun. Maximální rychlost nákladních vlaků je 50 km/h. Modernizace se týká celé páteřní železniční trati vedoucí podél budovaného panevropského dálničního koridoru Vc z Bosanského Šamace do Čapljiny přes Sarajevo a dále západo-východní větev od města Bosanski Novi do Zvorniku přes Banja Luku. Odhaduje se, že do roku 2030 by se měl objem nákladní železniční dopravy zvětšit až desetinásobně. Evropská unie přislíbila v rámci rozvoje interkonektivity v regionu západního Balkánu investovat jednu miliardu eur do roku 2020. Podobně pomáhají již několik let financovat ty nejnaléhavější opravy i mezinárodní finanční instituce.

Boom čističek odpadních vod

V posledních několika letech začaly vznikat ambiciózní plány na výstavbu čističek odpadních vod (ČOV) a kanalizací, a to jak pro větší města, tak i menší obce a vesnice. Některé z těchto projektů již byly úspěšně realizovány, například čistírny odpadních vod v Sarajevu Konjici, Ljubuškinu a další. Mnoho už se realizuje, jako například Mostar, Bijeljina, Gradačac, Bihać, Široki Brijeg, Čitluk. Obvykle se jedná o projekty v hodnotě od jednoho do patnácti milionů eur, podle velikosti ČOV a rozsahu navazující kanalizace. Financování obvykle zajišťuje Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, Světová banka, Evropská unie nebo zahraniční donoři včetně České republiky. S postupnou integrací Bosny a Hercegoviny do Evropské unie a přejímáním acquis se reálně očekává, že porostou nároky na výstavbu ČOV i v dalších městech a vesnicích, a proto existuje do budoucna pro jejich výstavbu obrovský potenciál.

Každé pro má své proti

Má-li se Bosna a Hercegovina přiblížit prosperujícím evropským ekonomikám a stát se magnetem pro zahraniční firmy, včetně těch českých, musí odstranit některé chronické nedostatky, jako jsou mimo jiné nízká konkurenceschopnost v takřka všech odvětvích hospodářství, přílišná závislost na dovozu nebo přebujelost státního sektoru.

Není žádným tajemstvím, že se Bosna a Hercegovina při nejrůznějších ekonomických hodnoceních či srovnáváních se sousedními zeměmi umisťuje častěji hůře než lépe. Firmy musí počítat s tím, že se v tomto regionu mohou potkávat s neefektivní a občas nekompetentní administrativou, vysokou úrovní korupce, nedostatečnou úrovní infrastruktury (doprava, energetika, telekomunikace), nedostatkem volného kapitálu, vysokým rizikem nezaplacení v termínu, slabou úrovní harmonizace předpisů mezi státem, entitami, kantony a municipalitami, špatnou vymahatelností práva, nízkou podporou inovacím, nedostatečně regulovaným trhem, vysokým podílem šedé ekonomiky a v neposlední řadě nestabilní politickou situací.

Bosenští partneři přitom kladou důraz na profesionální úroveň jednání. Příprava na něj by měla zahrnovat důkladné seznámení se s teritoriem a všemi jeho specifiky včetně politických a historických. Na začátku jednání je vhodné zdůraznit zájem o dlouhodobý obchodní vztah. Důležité je získat si obchodního partnera po lidské stránce, například poukazem na společné zájmy, dějiny, blízkost mentality a jazyka. Pokud se toto dobře zvládne, jde technická i obchodní část jednání celkem snadno.

Důležité je, že české společnosti jsou přijímány pozitivně a mají renomé vysoké odbornosti a profesionality. Jako místo jednání doporučujeme zvolit sídlo partnera, což umožňuje vytvořit si dostatečnou představu o jeho možnostech a seznámit se na místě s jeho technickým zázemím. Ve státě se používají tři oficiální jazyky – bosenština, srbština a chorvatština. Obchodní jednání lze zpravidla vést i v angličtině, někdy i v němčině. Zájem o neformální setkání s obchodním partnerem se obvykle vyjadřuje pozváním na kávu, i když později na druhu konzumovaného nápoje vůbec nezáleží.

Náš zastupitelský úřad v Sarajevu se aktivně angažuje v pomoci a podpoře českých podnikatelských subjektů, které v Bosně a Hercegovině podnikají nebo vstup na její trh plánují. Proto nás v případě, že o podnikání či obchodování v této zemi uvažujete, neváhejte kontaktovat.