Finská dáma v novém hávu

Finsko se na prahu druhé stovky své nezávislé existence musí vypořádat s řadou problémů. K jejich řešení má jednak vlastní předpoklady, jednak k němu mohou přispět i české firmy, budou-li schopny na pozadí těchto výzev objevit nové příležitosti a vědět, jak s nimi a také s kým co nejlépe naložit.

Finské a české století

Být v dnešní době ve Finsku znamená uvědomovat si na každém kroku oslavy 100 let vzniku této severské země. Přestože nezávislost na Sovětském svazu byla deklarována 6. prosince 1917, není prakticky již od konce loňského roku dne, kdy by v některém z finských měst či regionů neprobíhala nějaká kulturní či sportovní akce pyšnící se modrobílým logem s velkou stovkou.

Češi si v této souvislosti kladou otázku, jak si budeme v příštím roce připomínat vznik Československa my. Pro české podniky, které v této době dokončují práce na nových stanicích metra či designu nových tramvají pro Helsinky a Tampere, je výročí připomínkou vysokých nároků Finů na kvalitu, která je v době výročí počátku finské státnosti zvlášť důležitá. Skutečnost, že si Finové české kvality váží a že máme v této zemi velmi dobré jméno, se projevuje nejen pozvánkami na společenské akce či exkluzivní pozicí škodovek na místním automobilovém trhu, ale také stále živějším přímým leteckým spojením mezi Prahou a Helsinkami, obhospodařovaným třemi společnostmi. Pohled do letových řádů nám předvede, že podobný stav je pro některé země v našem regionu stále jen zbožným přáním.

Neradi se vytahujeme, ale o to více milujeme vítězit

Blízcí jsme si také zaujetím našich obyvatel pro sport, ať už jde o jeho aktivní provozování ve volném čase nebo sledování hokeje či biatlonu. Nakonec běžný pražský řidič může jen stěží přehlédnout tváře manželů Koukalových na poutačích finského developera, společnosti YIT. Smysl pro dodržování pravidel a férovost z nás též činí přirozené spojence a advokáty volného obchodu jak v rámci EU, tak i v globálním měřítku.

Možná i tato vzájemná a dlouhodobá podpora našich vlád přispívá k důvěře, která je nutná ke spolupráci nejen při budování infrastruktury, ale také při rozvoji finské jaderné energetiky. Nedávná prezentace špičky českého jaderného strojírenství, organizovaná zastupitelským úřadem ČR v Helsinkách pro klíčové decision makery rozhodující o sestavě dodavatelů jaderné elektrárny Hanhikivi I, toho byla důkazem. Nestačí totiž mít jen společný názor na budoucnost výroby elektrické energie, ale především umět přesvědčit o vlastních hodnotách, kam kromě respektu k tvrdé práci a výkonnosti musí také patřit schopnost poutavě a přitom skromně demonstrovat efektivní týmovou spolupráci.

Čtenáře známé Lewisovy knížky Finsko, kulturní vlk samotář toto možná zarazí, ale moderní Fin už dávno není osamělým šampionem na dlouhých a obtížných tratích, ale především profesionálním týmovým hráčem očekávajícím to samé od svého partnera – touhu po kvalitě, originalitu, výdrž a týmovost. Sami Finové také často zmiňují, že se neradi vytahují, ale tím více milují vítězství. Pro příznivce sportu, kteří vědí, že Finsko je dlouhodobě světovým premiantem v počtu olympijských medailí na obyvatele, však podobné tvrzení nebude žádnou novinkou.

Obavy a naděje finské dámy – příležitost k seznámení

Na tomto místě by bylo velmi lákavé rozhovořit se o dalších překvapivých rysech finské národní kultury, ale na ně v běžném i mezinárodním obchodě většinou přichází čas, až když jsme si jisti lákavostí nových příležitostí a připravujeme se na první schůzky. Proto jen jeden tip na získání „laciných“ bodů při konverzaci – nastane-li při ní vhodný moment, můžete podotknout, že při pohledu na tvar Finska v něm spatřujete siluetu elegantní dámy. To Finové ocení daleko více než intenzivní, byť dobře míněnou chválu. Zda připomínat i vlastní povědomí o jejím věku, je už na uvážení každého gentlemana...

Finsko je v mnoha oblastech zajímavé pro spolupráci s českými podniky všech velikostí. Prvním takovým oborem je energetika, v níž se potkává velmi široké spektrum výzev a potřeb současné finské společnosti: strategická nezávislost, dlouhodobá jistota dodávek energií, ekonomicky zajímavé a stabilní ceny energií, udržitelný pozitivní dopad na životní prostředí či rozvoj elektromobility. Zmíněný projekt nové jaderné elektrárny je nejen důkazem, že český průmysl má ve Finsku velké šance, ale též ilustrací vzájemného propojení těchto výzev.

Finsko je zemí s energeticky velmi náročným průmyslem, což je dáno jednak tradicí ve zpracování bohatých (a udržitelně se obnovujících) zásob dřeva, jednak hutní a chemickou výrobou. Geografická poloha na severu Evropy a skoro pětinásobná rozloha oproti ČR též dávají tušit, že dalšími významnými faktory budou drsné podnebí a ohromné vzdálenosti mezi relativně řídce obydlenými oblastmi. Není tedy divu, že zhruba 16 GW instalovaného výkonu zdaleka nepokrývá všechny nároky země, které musí být zčásti kryty dovozem. Pro srovnání: ČR s dvojnásobnou populací stačí cca 20 GW a navíc je čistým vývozcem elektrické energie.

Se závazkem stát se bezuhlíkovou, životnímu prostředí přátelskou ekonomikou budou muset být odstaveny zastaralé zdroje využívající uhlí či rašelinu, což v horizontu zhruba dalších dvaceti let vyvolá potřebu dalších zdrojů – cca 6 GW, nemá-li se závislost Finska na dovozu energií dále prohloubit. Nové příležitosti se tedy kromě jaderné energetiky nabízejí i u obnovitelných zdrojů včetně větrných elektráren, jejichž kapacita má být do konce této dekády zhruba dvojnásobná, a tento trend (včetně dotací výkupních cen elektrické energie státem) bude stejným tempem pokračovat i po roce 2020.

Finsko hodlá i nadále podporovat efektivní využívání energie a její decentralizovanou výrobu, což mimo jiné znamená nové příležitosti pro výrobce tepelných čerpadel (trh cca 60 tisíc kusů ročně) či pokročilých solárních systémů. V této souvislosti nepochybně poroste význam inovací zaměřených na efektivní a ekologické skladování elektrické energie, což je oblast, v níž i české firmy v poslední době slaví významné úspěchy.

Rozvoj energetiky s sebou nejen táhne rozsáhlé skupiny dodavatelů pro toto odvětví, ale také umožňuje připravovat nové investice do průmyslu. Kromě již zmíněných oborů lze očekávat modernizaci a rozšiřování velkých loděnic, jako je Meyer Werft (jejichž objednávkové knihy jsou již nyní naplněny na několik let dopředu), či místní produkce automobilů (Mercedes).

Nároky na kapacity v lodní výstavbě budou v následujících deseti letech ještě vyšší, neboť nová finská obranně-bezpečnostní strategie počítá s pořízením nových bitevních lodí. Spolu s náhradou za dosluhující stíhačky Hornet pořídí armáda vybavení v hodnotě několika miliard EUR, a zvýší tak podíl obranných výdajů na HDP o polovinu (!!!) procentního bodu (na cca 2,3 % podle metodiky NATO). To i přes pochopitelnou snahu zapojit domácí strojírenství bude znamenat silnou poptávku po zahraničních zdrojích, a tedy i velkou příležitost pro české subdodavatele.

Relativní izolovanost finské elektroenergetiky byla překonána zapojením do severské sítě Nordel, což mimo jiné snížilo její závislost na Rusku a dostalo ji na evropský trh. Před podobnou výzvou stojí i přeprava finského zboží do Evropy. Aktuálně prezentovaná doporučení ukazují, že řešením může být vybudování nového železničního spojení, konkrétně projekt Rail Baltica v hodnotě cca 5,8 mld. EUR, který by měl spojit Finsko, pobaltské státy a Polsko se standardní evropskou sítí.

Přínosy projektu by měly ocenit i české podniky, jejichž tradičně vysoké náklady spojené s dopravou zboží do Finska by mohly rapidně poklesnout. Příspěvek projektu k celkovému snížení objemu skleníkových plynů v Evropě je jedním z důvodů, proč je Rail Baltica jedním z prioritních projektů Evropské unie – transevropské dopravní sítě (TEN-T). Stavba by měla začít v roce 2019 a již nyní je citelné zapojení finských firem. Největší otazník zatím visí nad financováním i po roce 2020. Je totiž zřejmé, že ani příjmy z přepravy finského zboží nezajistí celkovou rentabilitu projektu, natož aby při současném prohlubujícím se deficitu státního rozpočtu byla schopna projekt financovat finská vláda.

Ta kromě financování národní bezpečnosti čelí narůstajícímu stárnutí finské populace. V současné době je totiž každý pátý Fin, tedy přes milion lidí, starší 65 let a v roce 2030 to bude už každý čtvrtý. V kontextu nízké porodnosti je pravděpodobné, že bude stále těžší vydělávat na děti a seniory. Na začátku dekády připadalo na deset lidí v aktivním věku 5 dětí a seniorů, ale za zhruba 50 let bude poměr počtu dětí a seniorů ještě o polovinu vyšší. Situace ve Finsku je jedna z nejvážnějších v Evropě, protože k řešení problému bude nutné zvýšit (momentálně velmi stagnující) produktivitu zhruba třikrát.

Spolu s poptávkou po nových řešeních v oblasti bezdrátových technologií (telemedicína, bezpečnost, preventivní péče) a robotiky se dlouhodobě předpokládá nárůst dovozů o cca jednu miliardu EUR ročně. Velkou změnou při pořizování zdravotních pomůcek a materiálu bude i administrativní reforma, která od roku 2019 zřídí 18 samosprávných regionů, jejichž hlavním posláním bude řízení, poskytování a financování zdravotních a sociálních služeb. Tím se na jednu stranu cca 16x sníží počet center rozhodování o výběru dodavatelů, na druhou stranu je záměrem vlády zostřit konkurenci, a vytvořit tak atraktivnější prostředí pro inovace. Česko v tomto ohledu disponuje atraktivní nabídkou produktů, příležitosti pro inovace jsou například i v oblasti designu bydlení budoucích seniorů, kteří budou využívat moderní technologie nejen pro snižování deficitů sebepéče, ale i pro zvyšování kvality svého života.

Inovace versus tradice

I když je prosazování inovací spojené se značnou nejistotou, má jejich uvádění na finský trh jednu velkou výhodu: místní trh je velmi konzervativní, a pokud nemusí, má tendenci zachovávat stávající hráče. Jakýkoli posun v řešení o generaci vpřed je příležitostí, jak stávající „pořádky“ narušit – z tohoto pohledu při řešení dané problematiky ani jiná alternativa pro Finsko neexistuje, a je tedy velká pravděpodobnost, že budoucí trh zboží a služeb pro pacienty a seniory bude vypadat úplně jinak. Komplexní přístup k potřebám a poptávka po „řešeních na klíč“ jsou také příležitostí, podobně jako v energetice, strojírenství či železniční dopravě, pro různé aliance a clustery opírající se o originalitu řešení a vzájemně na sebe navazující dodavatelský systém. Finský trh je v této oblasti a ve světovém kontextu jakousi pilotní laboratoří; je proto velká naděje, že úspěšný projekt v jakékoli části země může znamenat otevření dveří na mnohonásobně větší trhy.

Schopnost být v krátkém čase relevantní pro celý svět je ostatně charakteristická pro jakoukoli inovativní společnost. Ty často kromě vlastního know-how strádají nedostatkem rizikového kapitálu. Jednou z možností, jak si ho opatřit, jsou vybraná technologická fóra a veletrhy. Jedním z nich je i veletrh Slush (www.slush.org), který se během několika let stal jednou z nejvýznamnějších evropských platforem pro setkávání evropských a asijských start-upů s investory, opinion makery a médii. Zkušenosti některých srovnatelných středoevropských zemí (Rakousko, Slovensko) ukazují, že potřebný kapitál se dá najít nejen v Silicon Valley, ale i v severní Evropě.

Neváhejte vyrazit, je na koho se obrátit

Finsko je zemí, která během sta let své existence prošla mnoha těžkými zkouškami a krizemi, ať bezpečnostními či ekonomickými. Ani současná situace není růžová a propad finského exportu po roce 2008 se bude sanovat ještě možná dalších deset let. Předchozí zkušenosti však ukazují, že se vždy dokázalo vzpamatovat a stabilizovat. Dnes je velkým aktivem a šancí Finska na změnu jeho vzdělávací systém, který patří mezi nejuznávanější na světě. Skutečnost, že v rámci různých výměn působí ročně na finských univerzitách cca 400 českých studentů, naznačuje, že si budoucí příležitosti v této zemi již „oťukává“ i nastupující generace.

Za celý tým našeho zastupitelského úřadu v Helsinkách věřím, že i cesty našich podniků do Finska budou podobně četné. Aby podnikatelé nevzpomínali na tuto zemi pouze v souvislosti s vynikajícím jídlem, dochvilností a váhou čestného slova, ale též jako na zdroj uspokojení chuti vítězit, jsme připraveni pomoci radou i asistencí.