Německé hospodářství v supervolebním roceSolidní růst pokračuje

Rok 2017 je u našeho největšího obchodního a strategického partnera považován za supervolební; na jaře se konaly troje volby do zemských sněmů, 24. září Němci volí do Spolkového sněmu a 15. října proběhnou předčasné volby do zemského sněmu v Dolním Sasku. Solidní ekonomický růst, vyrovnané hospodaření s veřejnými financemi a zejména nízká míra nezaměstnanosti i navyšování mezd (v průměru o 10 % za poslední čtyři roky) bývají připisovány k dobru vládnoucím stranám, v rámci velké koalice však více CDU/CSU než SPD. Nicméně zejména německé podniky se současnou hospodářskou politikou příliš spokojeny nejsou.

Na vývoj německé ekonomiky v letech 2017–2018 hledí ekonomové i firmy s optimismem. HDP roste nejen díky silné domácí poptávce, ale i zahraničnímu obchodu a tvorbě hrubého fixního kapitálu. Hlavní index ekonomického sentimentu IFO Business Climate v červenci posílil osmý měsíc v řadě a dosáhl nejvyšších hodnot od roku 1991. Německé ekonomice také pomáhají nanejvýš příznivé vnější rámcové podmínky, zejména cena ropy, slabý kurz eura, nízké úrokové sazby a vývoj na světových trzích. Nezaměstnanost dosahuje rekordně nízké míry, avšak i v SRN se prohlubuje nedostatek kvalifikované pracovní síly, který v řadě sektorů dosahuje kritických hodnot.

V loňském roce zrychlilo tempo růstu německého HDP na 1,9 %, letos by měl přidat dalších 1,3–2 % a v letech 2018 až 2019 podle Spolkové banky pokračovat v růstu o 1,7 %, respektive 1,6 %. Zatímco vloni přispěla k expanzi německé ekonomiky zejména soukromá spotřeba, veřejné výdaje a stavebnictví, v polovině letošního roku je již růst tažen také zahraničním obchodem a v menší míře i investicemi do strojů a zařízení.

Pozitivním překvapením je růst průmyslové výroby od ledna 2017, který stojí za zvýšením prognóz pro vývoj zpracovatelského průmyslu v letošním roce na 1,5 % (z původních 0,5 %). Nejsilněji má růst průmysl farmaceutický (4 %) a elektrotechnický (2–3 %). Očekávání se však zvýšila i ve strojírenství (3 %), a to díky dvoucifernému růstu zakázek v květnu, posílení domácího obchodu i oproti očekáváním lepší obchodní situaci v Asii, zejména v ČLR. Nejvíce vzrostly objednávky německých strojních výrobků v USA, UK, ale i v již zmíněné Číně (15 % v prvním čtvrtletí 2017). Automobilový průmysl by měl, i přes všechny nedávné kauzy a diskuze o omezování spalovacích motorů, letos růst o přibližně 1–1,5 %.

Posilují tendence ochrany německého trhu práce

Německý trh práce zaznamenává od roku 2010 pozitivní vývoj a nyní se zdá být v rekordní kondici. Letos v květnu poprvé od roku 1991 klesl počet nezaměstnaných na 2,5 milionu (meziročně o 166 tis.), tj. na úroveň 5,6 %, přičemž na jaře 2005 bylo bez práce téměř 5,3 milionu osob. Počet ekonomicky aktivních osob dosáhl nového rekordu (43,981 mil.), navíc pracovní úřady vykazují rovněž rekordních více než 700 tisíc volných pracovních míst.

Při detailnějším pohledu však nalezneme problémy, které německý pracovní trh trápí, řada z nich dlouhodobě. Jedním z nich jsou markantní rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými spolkovými zeměmi, které se dají zobecnit na rozdíly mezi západním Německem (tzv. staré spolkové země: 5,4 %) a východním Německem (tzv. nové spolkové země: 7,7 %). Vedle poměrně vysoké míry podzaměstnanosti (7,7 %) zůstává problematické i začlenění imigrantů, a to zejména z nedávných let, na trh práce. Další výzvou je snižování dlouhodobé nezaměstnanosti, která klesá pomaleji než obecná míra nezaměstnanosti, a tak její podíl vzrostl na 36,9 % (2009: 33,3 %). Vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti je opět na východě SRN. S dlouhodobou nezaměstnaností přímo souvisí i míra regulace trhu práce, nejvýrazněji pak zavedení plošné minimální mzdy či zpřísňování regulace dočasného přidělování zaměstnanců, agenturního zaměstnávání či částečných pracovních úvazků

Hlavní výzvy pro české firmy

Na co se musí připravit čeští exportéři? Především na regulaci trhu práce, který si Německo čím dál tím intenzivněji chrání národními opatřeními i prostřednictvím legislativy EU (viz jednání o revizi směrnice o vysílání pracovníků, tzv. balíčku mobility, či evropském pilíři sociálních práv). Neutěšená situace zůstává zejména v případě plošné minimální mzdy, která byla zavedena k 1. 1. 2015 a již od jara 2015 je její aplikace v sektoru dopravy přezkoumávána Evropskou komisí. Nicméně pro jiné sektory a případy přeshraničního poskytování služeb, ale také například pro služební cesty či návštěvy veletrhů v rámci pracovní činnosti platí a bude bezpochyby platit i nadále. K 1. 1. 2017 byla minimální mzda v SRN zvýšena na 8,84 eur/hod.

Českých exportérů se však dotkne také zpřísňování dočasného přidělování zaměstnanců či v nedávné době zavedený zákaz trávení běžné týdenní doby odpočinku řidičů kamionů v kabinách jejich vozů. V neposlední řadě se spolková vláda dlouhodobě brání návrhům Evropské komise na liberalizaci obchodu se službami, které stejně jako trh práce podléhají v Německu vysoké míře regulace.

I přes uvedené ochranářské a byrokratické překážky však německý trh a exportně zaměřená ekonomika nabízí českým podnikům „na dosah“ významné příležitosti pro odbyt a obchodní či technologickou spolupráci. (O Německu jako bráně pro české exporty do celého světa jsme psali v TRADE NEWS 1/2016, pozn. red.) Jednoznačně to dokládá vzájemný zahraniční obchod, který v loňském roce dále rostl a dosáhl 7. rekordně vysokého obratu v řadě, zhruba 80,7 mld. eur (meziročně +6,6 %). Historicky nejvyšších hodnot zároveň dosáhly jak vývoz do SRN (42,4 mld. eur, meziročně +8,2 %), tak dovoz (38,28 mld. eur, meziročně +4,9 %) a zejména saldo zahraničního obchodu ve prospěch ČR se zvýšilo o více než 50 % na 4,12 mld. eur.

Vzájemná atraktivita zůstává

Vysokou atraktivitu ČR jako destinace pro obchod a investice pro německé firmy dokládají průzkumy Česko- -německé obchodní a průmyslové komory, ve kterých v regionu střední a východní Evropy zaujímá naše země tradičně první místo, v loňském roce před Polskem a Slovenskem. Německé firmy jsou v ČR spokojeny, očekávají vyšší tržby, chtějí zvyšovat počet zaměstnanců a počítají i s růstem mezd. Zaznamenáváme také stále větší zájem německých subjektů o rozvoj spolupráce na poli aplikovaného výzkumu. Dlouhodobě však upozorňují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků a deficity v systému odborného vzdělávání či v boji s korupcí.

Tuzemské podniky si na německém trhu zachovávají tradiční výhody, zejména geografickou blízkost, kvalifikované zaměstnance, spolehlivost a srovnatelnou kvalitu za nižší ceny. Zároveň je však pro české firmy, a to zejména ve zpracovatelském průmyslu, důležité sledovat trendy v německém průmyslu a věnovat dostatečnou pozornost i zavádění inovací, aplikovanému výzkumu a flexibilitě výrobních systémů a nabídce produktů a služeb.

Vedle vzájemného obchodu roste objem i přímých zahraničních investic, a to v obou směrech. Akvizicí hnědouhelného průmyslu na Lužici v loňském roce se konsorcium EPH-PPF stalo největším zaměstnavatelem v Braniborsku a významným hráčem v energetice s téměř polovičním podílem těžby hnědého uhlí v SRN. V nedalekém Sasku-Anhaltsku je zase největším zaměstnavatelem český koncern Agrofert.

České podniky však v SRN neláká pouze trh a odbyt, nýbrž také technologie a dynamický rozvoj vědy a výzkumu. ČEZ v posledních dvou letech získal podíly v řadě high-tech firem v energetice. Nejsou to však jen velké podniky a koncerny, v SRN se neztratí ani české start-upy, které jsou na berlínské scéně a v dalších městech více aktivní.

Aktuální trendy jsme detailně popsali v publikaci MZV Mapa globálních oborových příležitostí, kterou citujeme na předchozích stranách (je rovněž k dispozici na portálu www.businessinfo.cz). V roce 2017 vidíme potenciál – vedle tradičních odvětví, jako jsou automotive, letectví, strojírenský či elektrotechnický průmysl – například v dynamicky rostoucím stavebnictví, ale také v přeshraničním poskytování dalších služeb, a to zejména v sektorech, kde Němce trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků, mimo jiné v sociálních službách, lázeňství, IT či aplikovaném výzkumu.

Ve spolupráci s vládními agenturami CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism a také Českými centry nabízíme ve vztahu k německému trhu jednotnou a dobře fungující podporu exportu zahrnující řadu nástrojů pro české podnikatele: od více než dvou desítek podporovaných účastí na německých, respektive mezinárodních veletrzích a dvou desítek projektů ekonomické diplomacie podle vytyčených oborových příležitostí přes komplexní informační a poradenský servis, zprostředkování kontaktů, zajištění schůzek a další formy podpory. Rádi podpoříme i vaše obchodní aktivity.

Text: Tomáš Jan Podivínský a Tomáš Ehler

Foto: Shutterstock