Inovace je součástí izraelské dna

Izrael by se do České republiky svou rozlohou vešel čtyřikrát. Ačkoliv jeho větší část pokrývá poušť a polopoušť, proměnili Izraelci toto nehostinné prostředí prakticky bez infrastruktury v průběhu tří generací v prosperující a sebevědomou ekonomiku – nouzi v příležitost. Pro Česko je dnešní Izrael v řadě oblastí vzorem, významným obchodním partnerem a klíčovým regionálním spojencem.

Izraelci hledají vždy lepší řešení

Nedostatek srážek, vodních zdrojů a orné půdy přiměl izraelské zemědělce hledat inovativní řešení k zajištění potřeb rychle rostoucí populace (za 69 let existence Státu Izrael počet obyvatel vzrostl desetinásobně). Izraeli dnes patří světový prim jak v odsolování mořské vody (země je průkopníkem v desalinaci reverzní osmózou), tak ve zpracování odpadních vod (86 % splašků je zpracováno a později využito zejména v zemědělství). Výsledkem je nejen zajištění potravinové soběstačnosti, ale i úspěšný export mnoha zemědělských komodit.

Náročné startovací geopolitické a přírodní podmínky byly bezpochyby katalyzátorem k technologickému úspěchu a vědeckému pokroku. Za stavební kameny izraelského technologického a ekonomického zázraku jsou nicméně považovány touha po poznání, zdravá drzost a asertivita (tzv. chucpe) a z ní pramenící přesvědčení Izraelců, že jsou s to najít lepší řešení, než je to dosavadní.

Inovace je takříkajíc součástí izraelské DNA. Embargo na dovoz zbraní přimělo Izraelce hledat a vyvíjet vlastní technologická řešení. Výsledkem je vyspělý obranný průmysl, který je jedním z pilířů exportně zaměřené ekonomiky. V objemu vývozu obranných a bezpečnostních technologií se Izrael dotahuje na Německo a Francii.

Start-up nation

Máloco symbolizuje proměnu Izraele v technologickou velmoc více než příběh, který je popsán v knize Start­Up Nation. Můžete mít chytré lidi se spoustou nápadů, ale rozhoduje odhodlání, tah na branku a připravenost podstupovat rizika. Bez těchto ingrediencí nápady neproměníte v úspěšnou realizaci, říká Saul Singer, autor knižního bestselleru.

V Izraeli je v přepočtu na počet obyvatel ve srovnání s USA dvojnásobek investic rizikového kapitálu a v globálním měřítku má tento stát největší podíl investic na jednotku HDP. Částečně i díky konstantnímu přílivu rizikového kapitálu tu vzniká více technologických start­upů než v kterékoliv zemi EU. Je to dáno i relativně nízkou averzí zdejších podnikatelů k riziku. V Izraeli si z případného podnikatelského neúspěchu nikdo těžkou hlavu nedělá. Izraelci nepovažují krach v podnikání či ztrátu zaměstnání za selhání, ale cennou zkušenost.

Zlomový byl z pohledu rozvoje komplexního ekosystému rok 1998, kdy americký gigant AOL koupil izraelský start­up Mirabilis – firmu tvůrců komunikačního programu ICQ, a to za částku převyšující 400 milionů dolarů. Mladí Izraelci, z nichž velká část patřila do vlny technicky zdatných přistěhovalců z bývalého Sovětského svazu, od té doby přetavili v podobný úspěch řadu dalších internetových start­upů (Viber či Waze). Jiné izraelské high­tech firmy se staly celosvětovými lídry v odvětví ICT (Amdocs, CheckPoint, Mobileye). V Izraeli od roku 1998 již nikdy nebyla nouze o soukromý rizikový kapitál. Říká se, že v Jeruzalémě se Židé modlí, v Haifě pracují a v Tel Avivu se baví. Říká se ale také, že když v Tel Avivu hodíte kamenem, zcela jistě trefíte zakladatele nějakého start­upu.

Podobnost technologických parků u každého většího izraelského města s kalifornským Silicon Valley je tak více než náhodná a není to pouze rázem krajiny či blízkostí moře. V Izraeli mají vývojové centrum (často jediné mimo Spojené státy) společnosti Apple, Amazon, Applied Materials, Cisco Systems, eBay, EMC, Facebook, Google, Hewlett­Packard, IBM, Intel, Microsoft, Motorola, SanDisk a další. Největší zahraniční investor Intel v Haifě, Jeruzalémě, Petach Tikvě, Jakumu a v Kirjat Gat zaměstnává přes 10 tisíc zaměstnanců, z nichž 60 % pracuje ve výzkumu a vývoji.

Zahraniční expanze je otázkou přežití

Vnitřní trh Izraele je malý a není na regionální úrovni propojen se sousedními zeměmi. Otázka zahraniční expanze je z tohoto důvodu pro izraelské firmy předpokladem přežití. Na americké burze cenných papírů převážně technologických firem NASDAQ jsou v současnosti obchodovány akcie více než stovky izraelských high­tech firem (k uvedenému číslu je nutné přičíst dalších 83 společností, jejichž akcie byly z trhu staženy zpravidla z důvodu akvizice). Pro srovnání, francouzských firem je na NASDAQu 14, německých 8, českých 0.

Obor přírodních věd a biotechnologie patří nyní v Izraeli bezesporu k nejrychleji rostoucím. V současnosti zde působí přes tisíc biotechnologických a farmaceutických společností. Obrat izraelského exportu léčiv a specializovaných zdravotnických zařízení přesahuje 7 miliard amerických dolarů ročně. Z pětadvaceti celosvětově nejúspěšnějších léků, které byly vyvinuty v průběhu posledního desetiletí, bylo sedm úplně či z velké části vyvinuto v Izraeli.

Uvedené úspěchy by nebyly možné bez vysoké technické úrovně izraelských univerzit. Země je v poměru investic do vědy a výzkumu k HDP (4,6 %) dlouhodobým světovým premiantem. Není to ale pouhý statistický ukazatel. Na rozdíl od Česka drtivá většina investic do R&D v Izraeli přichází ze soukromého sektoru. Weizmannův vědecký institut, haifský Technion, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě a Telavivská univerzita patří ke světové špičce nejen v kvalitě technického vzdělávání, ale zejména v přenosu aplikovaného výzkumu do praxe.

Z oblastí, které izraelský výzkum ovlivnil nejvíce, můžeme zmínit zejména zemědělství a farmaceutický průmysl. Příjmy z poskytnutých licencí jsou v případě tří nejúspěšnějších izraelských univerzit hlavním zdrojem dalšího financování univerzitního výzkumu a současně motivují absolventy pokračovat v humanitních a technických vědách i po ukončení studia a služby v armádě.

Náš třetí nejvýznamnější trh mimo EU

Izrael patří mezi nejdůležitější obchodní relace České republiky. V roce 2016 se jednalo o třetí nejvýznamnější mimoevropský exportní trh – po Spojených státech a Číně. Do žádné jiné země nerostl v loňském roce český vývoz rychleji než do Izraele (+37 %). Dosavadní letošní vývoj naznačuje zpomalení překotného tempa růstu. Vývoz motorových vozidel v prvních osmi měsících roku klesl o 3,5 %, cukru a cukrovinek o 40 % a výrobků z oceli dokonce o 70 %. Uvedené bylo do značné míry kompenzováno nárůstem exportu výpočetní techniky (+5 %), elektrických a telekomunikačních zařízení (+5 %), strojních zařízení (+10 %), organických chemikálií (+80 %) a zařízení pro energetický průmysl (+117 %).

Odvětví energetiky patří v Izraeli mezi nejrychleji rostoucí. Země byla ještě před deseti lety takřka absolutně závislá na dovozech energetických surovin. Její nerostné bohatství spočívalo zejména v solích z Mrtvého moře. První komerčně rentabilní těžba zemního plynu začala v roce 2004 v pobřežních vodách u Aškelonu. Skutečná energetická revoluce nicméně nastala s objevem dvou nalezišť (Tamar a Leviatan) v letech 2009 a 2010, která bez nadsázky přepsala energetickou mapu regionu. Izrael má nyní více zemního plynu, než dokáže spotřebovat. Úspěšné průzkumné vrty 85, respektive 130 km západně od Haify, v hloubce cca 1500 až 1900 metrů pod mořským dnem, potvrdily zásoby zemního plynu o objemu přes 900 miliard kubických metrů. Tímto se Levantská pánev zařadila mezi největší světová pobřežní naleziště zemního plynu a z Izraele rázem učinila potenciálně významného vývozce této komodity, a to zejména po normalizaci vztahů s Egyptem, respektive s Tureckem, o něž obě země usilují.

Kromě vývozu zboží je izraelský trh pro nás premiantem i ve vývozu služeb, zejména v cestovním ruchu. V celkovém počtu přenocování v Česku se před izraelské turisty dostalo pouze několik zemí EU, Rusko a Spojené státy. Izrael se tak v uvedeném ukazateli usadil v první desítce incomingových zemí (před Čínou a Jižní Koreou). Za dvouciferným meziročním nárůstem v počtu izraelských návštěvníků stojí stále větší oblíbenost České republiky jako atraktivní a bezpečné turistické destinace.

Nadvláda škodovky

Obstojíme v tak vysoké konkurenci? Až překvapivě dobře. Uvedu jeden příklad za všechny: Škoda Auto. S více než 20 tisíci prodaných automobilů se jedná o nejúspěšnější evropskou značku na zdejším trhu. Izraelci kupují více škodovek než Italové či Indové. Statistika dovozů motorových vozidel do Izraele za rok 2016 poskytuje nevšední obrázek. Tradiční automobilové velmoci, jakými jsou Německo, Spojené státy a Francie, které před několika lety dominovaly zdejšímu trhu s osobními motorovými vozidly, byly z předních pozic zcela vytlačeny Českem, Tureckem, Slovenskem a Maďarskem. Vozidla vyrobená v ČR a na Slovensku představují nyní téměř čtvrtinu izraelského automobilového trhu. Nadvláda značek Hyundai, Škoda a Kia je patrná i u vozového parku taxislužeb a státní policie.

Lze očekávat, že se zahájením prodeje nových modelů SUV podíl Škody Auto, ale i dalších českých výrobců motorových vozidel dále poroste. Izraelský trh není pro české firmy zajímavý pouze jako odbytiště zboží. Škoda DigiLab v srpnu letošního roku uzavřela strategické partnerství s izraelskou společností Allied Group. Předmětem spolupráce je vytvoření inovační platformy, která bude podporovat start­upy z oblastí automotive a smart mobility.

Příležitosti dále vidíme ve spolupráci v obranném a bezpečnostním průmyslu, a to i na třetích trzích. Výborné jméno si v Izraeli vybudovaly společnosti Tatra Trucks a Česká zbrojovka. Neméně úspěšnými jsou na zdejším trhu i výrobky firmy Meopta, a to i v civilním sektoru (polovodičový průmysl). Zatím spíše nevyužitou příležitostí je oblast veřejných zakázek v oblasti dopravní a energetické infrastruktury.

Pro izraelské investory není Česká republika neznámým teritoriem. V minulosti se jednalo především o potravinářský, farmaceutický, textilní průmysl a oblast ICT. Patrně nejviditelnější průmyslové investice na českém trhu představují aktivity společností Osem a Teva Pharmaceuticals. Potravinářská společnost Osem (v Izraeli reprezentující Nestlé) postavila v průmyslové zóně u Teplic továrnu na zpracování sóji. Náhrady masných produktů z tohoto podniku jsou určeny pro řadu evropských trhů, především pak pro Německo a Francii.

Před deseti lety vstoupil na český trh největší světový výrobce generických farmaceutik, izraelská společnost Teva, a to přes akvizici amerického konkurenta Ivax Pharmaceuticals, včetně její opavské dceřiné společnosti. Jedná se o doposud nejvýznamnější izraelskou investici v ČR. V roce 2012 získal majoritní podíl v havlíčkobrodské firmě Pleas izraelský gigant Delta Galil.

Na vzestupu jsou opětovně investice do developerských projektů společností Africa Israel Investments, Kardan, Dankner Investments či B.S.R. Europe. Společnost HMG, která patří izraelské firmě Jafit, vybudovala na pražském náměstí Republiky luxusní hotel King’s Court. Společnost Daramis stojí za developerskými projekty ve Vokovicích, před několika lety své portfolio rozšířila o Parkhotel Praha a developerské projekty v pražské Libni, Karlíně a Holešovicích.

České velvyslanectví v Tel Avivu dlouhodobě usiluje o to, aby izraelské firmy vnímaly Českou republiku i z pohledu pomyslné vstupní brány na jednotný evropský trh.

Text: Branislav Gál

Foto: Shutterstock