V Izraeli najdete nejvíc vědců na metr čtvereční

Když David Ben Gurion v roce 1948 v Tel Avivu slavnostně vyhlašoval nezávislost Izraele, nově vzniklý stát měl složité startovní podmínky k tomu, aby na mezinárodním poli uspěl. Asi by ho tenkrát ani v tom nejrůžovějším snu nenapadlo, že se země během sedmi desítek let přetaví v moderní ekonomiku s vysokým podílem high-tech sektoru. Nemalou roli v tomto procesu sehrála také špičková úroveň izraelského základního i aplikovaného výzkumu a otevřenost k používání nových technologií. Proto dnes tolik nepřekvapí, že finanční magazín Bloomberg zařadil Izrael v lednu 2017 do prestižní desítky nejvíce inovativních států světa.

Úspěšný přenos poznatků z výzkumu do praxe

Prezident Šimon Peres kdysi prohlásil, že velikost Izraele by neměla být posuzována podle jeho rozlohy v metrech čtverečních, ale podle koncentrace jeho vědců na metr čtvereční. Izrael v současnosti patří mezi státy s nejvyšším podílem zastoupení vědců v populaci. Podle údajů Světové banky připadalo v roce 2016 na každý milion Izraelců 8500 výzkumníků, což je více než v Japonsku nebo ve Spojených státech. V České republice stejnému počtu obyvatel odpovídá počet 3400 vědců. Izrael se navzdory své rozloze, odpovídající přibližně velikosti naší Moravy, pyšní hned osmi nositeli Nobelovy ceny v oblasti vědy – a to za přelomové objevy v oblasti chemie a ekonomie. Izraelské univerzity v čele s Weizmannovým institutem věd, Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě či Technionem v Haifě se pravidelně umisťují v mezinárodních žebříčcích v první stovce nejlepších akademických institucí. Přání Šimona Perese, jenž byl sám velkým podporovatelem a propagátorem izraelských úspěchů na poli vědy a inovací, se tak splnilo.

Izraelské univerzity jsou navíc mimořádně úspěšné i v procesu komercionalizace výsledků vlastního výzkumu. Centra technologického transferu, která začala být při hlavních izraelských univerzitách zřizována již v 60. letech minulého století, a patří tak mezi jedny z nejstarších pracovišť tohoto typu na světě, stála za vydařenou komercionalizací řady izraelských technologií a léčiv. Namátkou lze zmínit globální úspěch léku Copaxone bojujícího s příznaky roztroušené sklerózy, jehož jádrem je patent výzkumníků z Weizmannova institutu věd, či technologii autonomního řízení vozidel Mobileye, jejíž základní algoritmus si v roce 1999 patentoval profesor Amnon Šasua z Hebrejské univerzity. Americký gigant Intel neváhal za akvizici společnosti Mobileye na jaře letošního roku zaplatit 15,3 miliardy amerických dolarů.

Mezi obory, v nichž jsou izraelské univerzity na poli komercionalizace výsledků výzkumu nejúspěšnější, patří zejména oblast přírodních věd, biotechnologií, ICT či potravinářského výzkumu. Každým rokem je pouze na Hebrejské univerzitě zaregistrováno okolo 150 nových patentů, z nichž přibližně 60 je poté úspěšně licencováno komerčním subjektům. Nad rámec příjmů z prodeje licencí uzavře Hebrejská univerzita také v oblasti smluvního výzkumu kontrakty s izraelskými i zahraničními firmami v hodnotě 14 milionů amerických dolarů ročně. Podobný model funguje také v případě dalších velkých izraelských univerzit.

Kolébka nových technologií

Řada technologií, které nás provázejí, má svůj původ právě v Izraeli. Například při ukládání souborů na USB flash disk využíváme technologii původně patentovanou izraelským vynálezcem Dovem Moranem. Cestu do práce nám usnadňuje navigační systém Waze, založený na principu sociálního sdílení aktuálních informací o dopravní situaci. Firmu Waze od jejích izraelských zakladatelů Ehudy Šabtaje a Uriho Levina v roce 2013 odkoupila společnost Google za 1,3 miliardy amerických dolarů, aby integrovala podstatu jejího navigačního systému do vlastní uživatelsky oblíbené aplikace Google Maps.

Společná spolupráce českých a izraelských vědců

Jen za posledních deset měsíců realizovala Akademie věd ČR s izraelskými univerzitami a výzkumnými pracovišti více než stovku projektů vědeckých mobilit, při kterých se setkalo téměř 150 vědců z obou zemí. Mezi nejperspektivnější oblasti česko­izraelské výzkumné spolupráce patří zejména biomedicína, biotechnologie a společný vývoj léčiv. V oblasti zemědělského výzkumu hraje prim genomika rostlin, biologický boj se škůdci a prevence degradace půd. Stranou pozornosti českých a izraelských vědců nezůstává ani oblast organické chemie, nanotechnologií, materiálního inženýrství, IT strojového učení či energetiky – především výzkum přenosových frekvencí a smart grids. V oblasti humanitních a společenských věd se daří vzájemné kooperaci na poli politologie, sociologie či historie umění.

Na Hebrejské univerzitě je každoročně registrováno okolo 150 nových patentů, z nichž přibližně 60 je poté úspěšně licencováno komerčním subjektům.

Pokud jde o spolupráci konkrétních českých a izraelských univerzit, aktivně se v Izraeli v posledním roce angažuje například Technická univerzita v Liberci, která v březnu 2017 navázala spolupráci hned se dvěma izraelskými výzkumnými pracovišti – Ben Gurionovou univerzitou v Beerševě a Afeka Academic College of Engineering v Tel Avivu. Chemický ústav Masarykovy univerzity na své půdě letos v červnu přivítal devět izraelských odborníků z Technionu, Telavivské univerzity a Weizmannova institutu věd, kteří se v Brně zúčastnili mezinárodní konference k organické chemii ICCB. Zajímavou spolupráci v oblasti otevřených inovací zahájila Univerzita Palackého v Olomouci s magistrátem města Tel Avivu. Rehabilitační centrum Kladruby zase sdílí zkušenosti v oboru neurorehabilitace a léčby těžkých poúrazových stavů s izraelskou nemocnicí Sheba Medical Center.

Česká výzkumná pracoviště – univerzity i ústavy Akademie věd ČR – projevují dlouhodobý zájem o problematiku transferu technologií a komercionalizace výsledků výzkumu, v níž Izrael patří mezi světovou špičku. Na poslední takto zaměřenou českou expertní misi do Izraele, která proběhla v únoru letošního roku a zúčastnili se jí odborníci z více než dvou desítek předních českých institucí, navážou v průběhu roku 2018 obdobně zaměřené akce.

Mimořádnou příležitost pro mladé české výzkumníky z ústavů Akademie věd ČR představuje nově možnost strávit až tři roky postdoktorského studia na prestižním Weizmannově institutu věd, který sídlí ve městě Rechovot. K finalizaci podmínek stipendia mezi oběma institucemi došlo teprve před několika měsíci. Jedná se tedy o naprostou novinku, a to i z toho důvodu, že Weizmannův institut se do obdobných bilaterálních stipendijních programů zapojuje pouze výjimečně. Stipendium tak nabízí talentovaným českým vědcům další možnost, jak vstoupit do izraelské „země vědě zaslíbené“.

Text: Delana Mikolášová

Foto: Shutterstock