České stopy na Balkáně: Architektura i čistá voda

Benjamin Franklin moudře řekl, že člověk vodu neocení, dokud mu nevyschne studna. Země Balkánského poloostrova si však dnes více než kdy jindy uvědomují, že voda se stává čím dál tím vzácnější. Celosvětový problém čištění vody a zpracování odpadu se jich přímo dotýká. Stejně jako český rodák, architekt Karel Pařík, zanechávají čeští vývozci technologií pro čištění vody významnou stopu.

Paříkovo působení v oblasti Balkánu je příkladem pevných vazeb, které Českou republiku s regionem dlouhodobě pojí. Balkánský poloostrov je pro naši zemi nejen historicky a kulturně blízkou oblastí, ale je navíc teritoriem, v němž má Česká republika výjimečně hustou síť zastupitelských úřadů se skvělými týmy ekonomických diplomatů, kteří českým exportérům pomáhají s pronikáním na místní trhy.

Bez vody se neobejdeme

Vodohospodářský sektor je v ČR vysoce rozvinutý, zatímco na Balkáně má přes započatou modernizaci stále velký potenciál pro další rozvoj. Například Srbsko dokáže se současnými kapacitami vyčistit pouze 15 % odpadních vod. Řada českých firem má potřebné zkušenosti a know-how a již nyní staví na Balkáně čističky a buduje kanalizační systémy.

Upevňování jejich pozice na trhu podporuje i česká ekonomická diplomacie. Díky projektu, který v letošním roce zorganizoval zastupitelský úřad v Záhřebu, se deset českých vodohospodářských firem představilo chorvatským partnerům a potenciálním klientům z řad státních institucí, vedení měst a obcí a průmyslových firem. Vloni čeští exportéři z oboru prezentovali díky podpoře ministerstva své technologie pro pasivní čištění odpadních vod v Bosně a Hercegovině.

Postupující modernizace balkánských států, která souvisí i s ambicí několika z nich stát se členem EU, přinese zcela jistě českým podnikatelům mnoho dalších příležitostí v oboru. Výhodou je, že velké množství projektů na modernizaci čističek a úpraven odpadních vod, kanalizačních sítí a vodovodních systémů, do nichž se naše firmy mohou zapojit, jsou financovány ze strukturálních fondů EU. Právě naše zkušenosti s budováním takových systémů z evropských fondů v České republice nám dává náskok před ostatními. Balkánský poloostrov kromě toho lemuje dlouhé pobřeží Středozemního moře, což vytváří příležitosti také v oblastech souvisejících s jeho ochranou, jako jsou environmentální technologie, odpadové hospodářství či ekologické projekty.

Balkán je zajímavým a dynamicky se rozvíjejícím trhem, kde mohou české firmy uspět. Přeji českým exportérům, aby se jim dařilo české stopy napříč Balkánem po vzoru Karla Paříka prohlubovat. Český tým ekonomické diplomacie je tu od toho, aby jim s tím pomohl.

Text: Martin Tlapa

Foto: Shutterstock