Bulharsko: Nová společnost za pár dnů a jedno euroStejné podmínky pro domácí i zahraniční firmy

I když se Bulharsko stále řadí mezi nejchudší členy Evropské unie, disponuje některými předpoklady, které by mohly být pro české podnikatele zajímavé. Například patří mezi země s nejnižší daňovou zátěží v EU. V bulharské ekonomice platí jednotné sazby daní z příjmu právnických osob a daní z příjmu fyzických osob ve výši 10 %, nízké sociální pojištění a úmluvy o zamezení dvojímu zdanění. Dobrou zprávou pro naše podnikatele je i fakt, že české podíly na zisku ve společných česko-bulharských podnicích nepodléhají srážkové dani. V neposlední řadě je země finančně stabilní, neboť od roku 1998 je kurz bulharské měny zafixován vůči euru.

Další výhodou bulharského trhu je rovněž rychlá registrace nových společností, konkrétně v řádu několika dnů. Společnost lze založit s minimálním kapitálem ve výši jednoho eura a zahraniční entity nejsou diskriminovány, stejné podmínky tedy platí jak pro domácí, tak i zahraniční subjekty. Také náklady na provozování obchodní činnosti jsou jedny z nejnižších v EU. V Bulharsku lze využít velmi atraktivních cen nájmů a nemovitostí a nízkých cen služeb. V neposlední řadě tu je možné najít velmi levnou a relativně kvalifikovanou pracovní sílu.

Přímé zahraniční investice proudící do Bulharska v roce 2017 činily přibližně 950 milionů eur. Dlouhodobé investice míří do oblasti obchodu, finančních služeb, stavebnictví, dopravy, výroby a distribuce energií a zpracovatelského průmyslu. Dalším významným faktorem ekonomického růstu Bulharska je čerpání finančních prostředků z Evropské unie.

Energetika, stavebnictví i ICT

O některých obchodních příležitostech na bulharském trhu jsme se zmínili už na předchozích stránkách. Nacházejí se zejména v energetice, stavebním průmyslu, který začíná od krize v roce 2009 znovu růst, mimo jiné také díky uskutečňování programu Zelená úsporám.

Dalšími obory s šancí pro naše společnosti jsou vodohospodářský a odpadní průmysl. Program rozvoje životního prostředí se zaměřuje na zlepšování a rozvoj infrastruktury, převážně rekonstrukce vodovodů a revitalizace komunálních odpadních vod, jmenovitě v aglomeracích s počtem obyvatel od dvou do deseti tisíc, a průmyslových odpadních vod. V oblasti infrastruktury a regionálního rozvoje půjde o investice v hodnotě 11,2 miliardy eur do roku 2020.

České technologie mohou najít uplatnění v rychle se rozvíjející zemědělské výrobě, a to jak rostlinné, tak živočišné. Pokračující vzestup zažívá také trh s pivem. V roce 2016 představoval prodej cca 5,6 milionu hektolitrů piva, to znamená, že nárůst oproti roku 2015 činil několik procent. Za rok 2017 narostly objemy prodeje piva o další 2,4 %. Pro rok 2018 se předpokládá opět mírný růst, zejména jako důsledek nejen zvýšené koupěschopnosti místního obyvatelstva, ale i předpokládaného nárůstu počtu turistů, zejména v letní sezoně. Strukturálně se stále zvyšuje podíl nových typů piva, například craft beer.

Statistiky ukazují významný nárůst on-line marketingu a outsourcingu/offshoringu převážně v oblasti ICT. V roce 2017 činily v Bulharsku on-line prodeje téměř 580 milionů leva (290 mil. eur) a růst pokračuje. Loni se pětina z nich uskutečnila prostřednictvím mobilních zařízení. Nejvíc se prodává elektro, oblečení a kosmetika, a to hlavně ve velkých městech.

Rychle se zvyšuje podíl sektoru outsourcingu na výkonu ekonomiky a Bulharsko se stává zemí s jeho nejvyšším podílem na HDP v rámci EU. Do roku 2020 by podle Bulharské outsourcingové asociace měl tento podíl představovat 6 % HDP. V této souvislosti se zvyšují dovozy počítačů a jejich periferií, hardwaru, softwaru, telekomunikačních zařízení apod. Se zvyšováním koupěschopnosti obyvatel roste rovněž počet prodaných nových automobilů. Předloni činilo navýšení kolem osmi procent.

Elektronika do každodenního života

Nejvyšší životní standard v zemi mají již tradičně obyvatelé regionu Sofie. Hlavní město se vyvíjí rychlým tempem a daří se mu pomalu přibližovat západoevropským metropolím.

Městský magistrát připravuje plán pro udržitelnou městskou mobilitu na příštích dvacet let. Zahrnuje body jako ekologická doprava, výstavba cyklistických stezek nebo využívání služby sdílené ekonomiky, jako je carsharing. Odhaduje se, že do deseti let by měly být dokončeny práce spojené s výstavbou metra. Na programu je také modernizace veškerých tramvajových tras a zavedení autobusů, které budou splňovat přísné ekologické normy. Tento komplexní plán by měl pomoci zlepšit kvalitu ovzduší v Sofii, přimět co nejvíce lidí cestovat hromadnou dopravou, a snížit tak užívání osobních automobilů.

V současné době probíhá výběrové řízení pro implementaci nového systému jízdenek pro městskou hromadnou dopravu. V plánu je zavedení nového elektronického systému, který umožní zakoupit jízdenku on-line pomocí mobilního telefonu či platební karty.

Rozvoj regionů

Do roku 2020 plánuje bulharská vláda investovat celkem 22 miliard leva (cca 11,2 mld. eur) do vývoje infrastruktury a regionů. Tyto investice by měly pomoci nepřímo zvýšit růst HDP o přibližně 10,3 % oproti původním plánům. Rovněž se počítá se zvýšením zaměstnanosti o 5,4 %.

Prostředky na regionální rozvoj budou směřovat zejména na zvýšení kapacit místních úřadů a zlepšení městské mobility. Nezanedbatelná částka bude vyčleněna i na vzdělávání a zvýšení kvalifikace pracovní síly a dalších 3,5 miliardy leva (cca 1,79 mld. eur) bude alokováno do fondů na snížení chudoby. Dále budou vynaloženy nižší částky do investic a inovací, na zvýšení efektivity veřejných služeb a do energetické bezpečnosti.

Za nejrozsáhlejší infrastrukturní projekt je považována výstavba úseku dálnice Struma mezi Sofií a hranicí s Řeckem a zamýšlená pozdější výstavba dálničního spojení s Makedonií, na nějž již jsou nebo časem budou čerpány prostředky z evropských fondů. Ostatní práce se soustředí na budování a rekonstrukci železniční infrastruktury, jako je například modernizace tratě mezi Sofií a Plovdivem a rekonstrukce tratě mezi Plovdivem a Burgasem.

Motorem ekonomiky je rostoucí spotřeba obyvatel

V roce 2017 činil růst HDP 3,9 % oproti roku 2016. Předpokládá se, že pro letošní rok se bude pohybovat mezi 3,5 až 4 %. Jeho motorem by měla zůstat hlavně vnitřní spotřeba, která se zvyšuje zejména v důsledku vysokého růstu mezd v kombinaci s nízkou inflací (loni 1,8 %). Růstu napomáhá i výrazné snížení úrokových sazeb u úvěrů.

Zahraniční obchod nadále setrvává v záporném saldu, bude však pokračovat trend jeho snižování. Podle údajů z března se nezaměstnanost letos opět výrazně snížila na 5,2 %. Tento trend by sice měl pokračovat, avšak ne tak vysokým tempem, neboť dosažená hodnota i absolutní počet nezaměstnaných (179 tisíc) jsou nejnižší za poslední tři desetiletí. Nedostatek volné a dostatečně kvalifikované pracovní síly se již také v Bulharsku stal jedním z hlavních problémů ekonomiky. Neočekává se výraznější zlepšení situace ani v oblasti zahraničních investic, které již několik let dosahují cca jedné miliardy eur ročně. Výzvou pro sektor veřejných financí i další rozvoj ekonomické aktivity bude pokračující stárnutí populace v důsledku nízké porodnosti a očekávaný trend úbytku obyvatel, který provází migraci za prací do zahraničí.

Podle národních statistik trvale roste dovoz do Bulharska, který se loni navýšil o 15,5 %. Největší část importu tvoří automobily, stroje a zařízení, výrobky chemického průmyslu či paliva. Dále se dováží i optická a lékařská zařízení, traktory a zemědělské stroje, počítače a další. Největší část importu, a to 64 procent, tvoří výrobky ze zemí EU, především z Německa. Výrazně (o 24 % za minulý rok) vzrostly také dovozy z rozvíjejících se zemí. Posílil obchod s Ruskem (paliva) a Tureckem. Právě tyto dvě země jsou nejvýznamnějšími obchodními partnery Bulharska mimo EU.

Závěrem

Bulharsko má již tradičně s Českou republikou záporné saldo zahraničního obchodu, které v roce 2017 činilo 136 milionů eur. I když zatím ještě bulharský export, především stroje a technická zařízení, roste (loni tvořil celkem 53 % HDP oproti 42 % před deseti lety), bez nových investic rychle dosáhne stropu. Na bulharském trhu je totiž znatelný nedostatek pracovní síly, což donutilo některé firmy pozastavit své investiční plány.

Text: Martina Paříková

Foto: Shutterstock