Bosna a Hercegovina: Nepropásněte šance spojené s novým plánem na rozvoj venkova

Země bohatá na přírodní krásy a kulturní dědictví není jen lahůdkou pro turisty. Meziroční dvouciferný růst hodnoty vývozu České republiky, která vloni činila téměř 145 milionů eur, svědčí nejen o obchodních příležitostech, ale i o platících odběratelích. Prostor pro investice je vzhledem k riziku podle údajů OECD silně limitován. Značné potřeby se tedy země snaží řešit převážně ze zdrojů dárcovských zemí a mezinárodních finančních institucí a organizací. V této oblasti se dlouhodobě angažuje také Česká republika. Zejména Program rozvojového partnerství pro soukromý sektor v gesci České rozvojové agentury je velmi dobrým instrumentem, jak podpořit úsilí českých firem o místní trh. Obchodní příležitosti, které stojí za větší pozornost privátního sektoru, se nalézají hlavně v zemědělství, potravinářství a obnovitelných zdrojích energií.

Nekonkurenceschopné zemědělství

Ačkoli podíl zemědělství a potravinářství na HDP obou entit – Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské i distriktu Brčko – stále klesá a aktuálně činí 7,5 %, zůstávají velmi důležitými odvětvími domácí ekonomiky. Z pohledu rozvoje venkovských oblastí dokonce klíčovými, neboť zaměstnávají cca 18 % práceschopného obyvatelstva.

Zemědělstvím se v zemi zabývá přibližně tisíc právnických subjektů a kolem 360 tisíc domácností. S tím souvisí i obrovská fragmentace, kdy na celkovém objemu produkce má značný podíl výroba domácností určená především pro vlastní spotřebu. Dalším podstatným důvodem nekonkurenceschopnosti zemědělství je skutečnost, že rozpočtová podpora místních producentů na jednotku výkonu patří k nejnižším v regionu západního Balkánu a dosahuje pouze jedné desetiny průměru zemí EU.

Příležitosti pro český agroexport

Růst konkurenceschopnosti, a tím i zvyšování potravinové soběstačnosti jsou důležitou součástí celostátního Strategického plánu rozvoje venkova pro období 2018 až 2021, přijatého letos v únoru. Opatření uvedená v dokumentu rámcově identifikují obchodní a investiční příležitosti perspektivní i pro české společnosti. Očekává se zvýšená poptávka po zemědělské mechanizaci, zavlažovacích systémech, výstavbě skleníků či fóliovníků, potravinářských provozech a technologiích odpadového hospodářství potravinářských provozů, ale i po dovozu dojnic a v neposlední řadě poradenství při zavádění systémů identifikace hospodářských zvířat či poradenství v oblasti naplňování standardů kvality a marketingu (brandingu). Obecně je nutné změnit celkovou strukturu produkce, jakož i strukturu zemědělských výrobců, to znamená zaměřit se na vyšší přidanou hodnotu a zvýšení rozsahu produkce hospodářských jednotek.

Realizace projektů bude podpořena i finančními prostředky Evropské unie prostřednictvím fondů předvstupní pomoci IPA II. Místním zemědělcům a výrobcům potravin by měly být také představeny nové, k životnímu prostředí šetrné principy využívání přírodních zdrojů. Jedná se převážně o vodní hospodářství, obnovitelné zdroje energií a zpracování zemědělských odpadů.

Vyjděme ze znalosti prostředí – uspějme i komerčně

Naše firmy by se rozhodně měly o tyto příležitosti zajímat, neboť řada z nich je schopna předložit konkurenční nabídku. Některé disponují i rozsáhlou znalostí místního prostředí, získanou díky realizaci projektů financovaných z prostředků české zahraniční rozvojové spolupráce.

V Bosně a Hercegovině se Česká republika dlouhodobě aktivně angažuje různými formami pomoci. V zemědělství a potravinářství směřovala naše asistence k podpoře soběstačnosti ve výrobě mléka, rozvoje šlechtění masného skotu, podpoře uvedení na trh tradičních regionálních potravin či posílení kapacit veterinárních laboratoří a veterinárních inspekčních služeb. Aktuálně se realizuje či připravuje řada projektů zaměřených na využití obnovitelných zdrojů energií, například biomasy pro vytápění na komunální úrovni nebo čištění odpadních vod.

Pro podnikatele je velmi atraktivní možností Program rozvojového partnerství pro soukromý sektor. Nasnadě je využití výše uvedených obchodních možností v oblasti zemědělství, potravinářství a environmentálních technologií s podporou tohoto nástroje v gesci České rozvojové agentury. V loňském roce tak například učinila společnost ProPelety ze Žďáru nad Sázavou, výrobce linek na produkci pelet ze zemědělského a dřevního odpadu. Zájem o obchodní uplatnění na trhu byl poté podpořen jednáním bosensko-hercegovské delegace přímo ve výrobním závodu firmy, zorganizovaným letos v dubnu Velvyslanectvím ČR v Sarajevu v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie.

Volný přístup místní produkce na další trhy

Bosna a Hercegovina usiluje již osmnáct let o přijetí do Světové obchodní organizace (WTO). Završení přístupových jednání se předpokládá v polovině letošního roku. Vyjednavače však čekají ještě velmi obtížná jednání především s Ruskou federací a ukončení celého procesu podle harmonogramu není vůbec jisté.

Volný přístup na okolní trhy členských zemí Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA) umožňuje Bosně a Hercegovině členství v této organizaci od roku 2007. Jedná se o prostor s přibližně 25 miliony obyvatel. Evropská unie uplatňuje vůči téměř všem dovozům preferenční režim, a místní výrobci tak mají možnost exportovat svou produkci na trh EU bez celních tarifů a množstevních omezení. Také díky tomu je EU nejvýznamnějším obchodním partnerem země. Podíl členských zemí na celkové obchodní výměně Bosny a Hercegoviny je 65 % a unijní partneři absorbují dokonce 72 % vývozů země. Tato skutečnost může být zajímavým argumentem pro potenciální investory do místních produkčních kapacit.

Exporty a importy zemědělské a potravinářské výroby

Vloni dosáhly exporty zemědělské a potravinářské produkce z Bosny a Hercegoviny hodnoty 555 milionů eur a dovozy 1,6 mld. eur. Do země se nejvíce dovážely nápoje, z toho téměř polovinu hodnoty představovaly nealkoholické nápoje a téměř třetinu piva. Minerální vody i pivo se vozí především ze Srbska, Chorvatska a Slovinska. Dalšími významnými kategoriemi jsou maso a masná produkce (70 % tvoří hovězí maso) s největším podílem importů z Nizozemska, Polska a Itálie, obilniny, živočišné a rostlinné tuky, ovoce, cukr a výrobky z něj a mléko a mléčná produkce.

Vývozům vévodí ovoce směřující do Ruska a Srbska, živočišné a rostlinné tuky, cukr a sladkosti. Domácím výrobcům potravin se v posledních letech stále více daří exportovat na zahraniční trhy pod privátními značkami pro obchodní řetězce Lidl, Hofer, Interspar apod. Stále více jsou však schopni prodávat svoji produkci i pod vlastními značkami, a to zejména na sousedních trzích. Exporty zemědělských komodit a místní potravinářské produkce udržují rostoucí trend a nadále se zvyšuje poměr exportu k importu, který nyní činí 32 %. Po již vydaných exportních licencích několika výrobcům mléčné produkce a čerstvě též licencích k exportu drůbežího masa se v brzké době očekávají první licence k exportu červeného masa na unijní trh.

Naplnění požadovaných standardů by nebylo možné bez modernizace výrobních zařízení, které místní firmy nakupují i na zahraničních trzích. Tyto záměry představují šance i pro naše výrobce potravinářských zařízení pro celý postjugoslávský prostor.

Sporadická česká přítomnost

Česká republika v roce 2017 vyvezla zemědělských a potravinářských výrobků za 9,05 milionu eur, což je o třicet procent více než v roce předcházejícím. Na našem celkovém exportu se však tyto komodity podílejí jen přibližně šesti procenty. Mezi nejvýznamnější položky patřily potravinové doplňky, minerální vody, živý hovězí dobytek a pivo za 115 tisíc eur. V porovnání s Chorvaty (25 mil. eur) je to však suma zanedbatelná, přestože prostor pro růst existuje. Důležité je dostat se do místních obchodních řetězců, zejména lídrů maloobchodního trhu – sítí Bingo, Konzum a Mercator.

Podnikejte obezřetně

Rapidní zvýšení konkurenceschopnosti zemědělské prvovýroby a potravinářského průmyslu jsou zásadními úkoly ekonomického a sociálního rozvoje Bosny a Hercegoviny. Zmíněný Strategický plán rozvoje venkova pro období 2018 až 2021 vytyčuje klíčové cíle a opatření, jejichž naplnění povede k transformaci značně fragmentovaného charakteru zemědělské výroby k intenzivnější formě hospodaření. Transformace, která bude podpořena EU a programy dalších organizací či finančních institucí, bude skýtat zajímavé obchodní příležitosti pro výrobce příslušných zařízení, poskytovatele služeb či dodavatele skotu, ale i pro potenciální investory. Zásadní překážkou rozvoje je přetrvávající nedostupnost financování malých hospodářství, která jsou v současné době odkázána na mikropůjčky s průměrnou roční úrokovou mírou 20 %.

Ovšem nejen potřeby místních zemědělců a výrobců potravin stojí za pozornost českých firem. Desítky municipalit stojí před nutností zásadní změny systému vytápění přechodem na obnovitelné zdroje. Polovina území Bosny a Hercegoviny je pokryta lesy, a přirozenou volbou řady z nich tedy bude dřevní biomasa, v agrárních regionech pravděpodobně i zemědělská biomasa. V těchto případech jsou velmi poptáváni investoři, kteří by pro municipality tuto službu zajišťovali, třeba i formou partnerství soukromého a veřejného sektoru. Místní podnikatelé mají díky slibným číslům o tyto projekty velký zájem. České společnosti, které mají zkušenosti s provozováním tepláren a mohou nabídnout i investiční účast, jistě u místních subjektů uspějí. Na místě je však značná obezřetnost, která souvisí s dlouhodobě vysokým rizikem podnikání v Bosně a Hercegovině.

Text: Ladislav Horák

Foto: Shutterstock