Jižní Kavkaz se modernizuje. Buďte u toho také

Region jižního Kavkazu je v poslední době velmi zajímavým trhem pro české exportéry. Řada z nich zde již úspěšně podniká, ať se jedná o investice, zakázky v oblasti rozvoje a budování infrastruktury, dodávky pro průmysl i prodej spotřebitelských produktů. České firmy zde vlastní a provozují elektrárny, staví nemocnice, dodávají dopravní prostředky, medicínskou techniku, sklo i sanitární keramiku. Setkáte se zde s datovými zařízeními vyrobenými v České republice i s místním pivem vyráběným v pivovaru postaveném českou firmou. Zkrátka, naše firmy tady mají velmi dobrou pověst danou zkušeností s československými výrobky a posílenou nedávno úspěšně realizovanými obchody a investičními projekty.

Ázerbájdžán – bohatství v podobě nerostných surovin

Ekonomicky nejsilnějším státem na jižním Kavkazu je Ázerbájdžán s podílem 60 % na celkovém HDP a suverénně nejvyšším exportem. Podle metodologie Světové banky se řadí mezi upper-middle income země. Základ jeho hospodářství tvoří ropa a zemní plyn, které představují kolem 90 % veškerého vývozu země. Česká republika patří v této oblasti k nejvýznamnějším zahraničním obchodním partnerům. Od roku 2014 tvoří ázerbájdžánská ropa přes 30 % celkového dovozu ropy do ČR (v roce 2017 to bylo 2,4 mil. tun). Proto Ázerbájdžán představuje pro ČR strategického obchodního partnera, což potvrzuje i dohoda podepsaná prezidenty obou zemí v roce 2015.

Většina průmyslových podniků se nachází ve městech Baku, Sumgait a Ganja. Těžký průmysl se skládá z těžby a rafinace ropy, hutnictví, těžby a zpracování hliníku, petrochemie a chemické výroby. Lehký průmysl je zastoupen potravinářskou a textilní výrobou. V Baku jsou soustředěna především průmyslová odvětví zpracování ropy a zemního plynu a lehký průmysl. V Sumgaitu se vyrábí zejména chemické a petrochemické výrobky a textilie. V Ganje sídlí zpracovatelské závody hliníku, dále společnosti zaměřené na textilní a strojírenský průmysl a metalurgii.

Přílišná závislost ázerbájdžánského hospodářství na petrochemickém průmyslu a následný prudký pád cen ropy na světových trzích v roce 2015 dostaly ekonomiku země do recese. V důsledku krize ázerbájdžánské vedení určilo jako prioritu rozvoj neropných odvětví ekonomiky, jako je zemědělství, výstavba dopravní infrastruktury, farmacie, turistika, IT a zpracovatelský průmysl.

Tříletá cestovní mapa diverzifikace ázerbájdžánského hospodářství na období 2017–2020 s výhledem do roku 2025 byla připravená ve spolupráci s konzultantskou společností McKinsey a schválená v roce 2016. Diverzifikace hospodářství má být financována ze současných příjmů z těžby ropy a zemního plynu a má založit předpoklady pro budoucí ekonomický růst, pokud možno již nezávisející pouze na prodeji energetických surovin. V letošním roce vzhledem k rostoucím veřejným investicím a společenským výdajům analytici MMF předpokládají růst v neropném odvětví ekonomiky Ázerbájdžánu o 4 %. Snaha země vymanit se ze silné závislosti na vývozu paliv a vybudovat pestrou strukturu hospodářství skýtá velké šance i pro české vývozce.

Gruzie – křižovatka mezi Evropou a Blízkým východem

Gruzie praktikuje zřejmě nejliberálnější obchodní politiku ze všech zemí jižního Kavkazu. Není náhodou, že má uzavřený celý soubor obchodních dohod napříč všemi kontinenty. Zásadní je také fakt, že mezi nimi je i asociační dohoda s EU s tzv. prohloubenou a komplexní zónou volného obchodu DCFTA. Se svými ambicemi zapojit se do nové iniciativy Hedvábné stezky má Gruzie dobré předpoklady pro propojení obrovských obchodních center na západě, východě i jihu, takzvaně od Lisabonu až po Peking.

Země čelí poměrně velké nerovnováze obchodní výměny, dovoz výrazně převyšuje vývoz. Proto je i nadále závislá na dovozu a jen velmi málo své produkce exportuje. Mezi hlavní hospodářské činnosti patří pěstování zemědělských produktů, jako jsou hrozny, citrusové plody a lískové ořechy. Gruzie se také zabývá těžbou manganu, mědi a zlata a dalších kovů. Dále se tu vyrábějí alkoholické a nealkoholické nápoje (kdo by neznal gruzínský koňak nebo minerální vodu Borjomi), ale také strojní zařízení. V malém měřítku se stát zabývá i chemickým průmyslem.

Šance pro české vývozce jsou díky těmto skutečnostem obrovské napříč téměř všemi sektory. Naplnění asociačních dohod a plná implementace DCFTA je pro Gruzii zásadní výzvou. Proto je nutné, aby modernizovala hospodářství. České firmy mají šanci zapojit se například do infrastrukturních projektů, do nichž země hodlá investovat značné množství finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že Gruzie je „premiantem“ v plnění reforem a závazků vyplývajících z dohod s EU, vynakládá také EU značné prostředky na modernizaci gruzínského hospodářství. Tyto prostředky se pak alokují například v tendrech, kam se mohou přihlásit i české firmy. Nejbližší očekávané tendry financované EBRD jsou na dodávku autobusů a elektrobusů v Tbilisi a Batumi a pro příští rok je vyčleněná velká část rozpočtu na tendry zaměřené na inteligentní dopravu.

Naši podnikatelé zamířili na Kavkaz v čele s ministryní

Svoji první zahraniční pracovní cestu s podnikatelskou delegací zahájila ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková v Ázerbájdžánu. Během návštěvy Baku měla možnost setkat se kromě jiného také s prezidentem země Ilhamem Alijevem. Na jednání s ním stejně jako s ministrem ekonomiky a energetiky byly diskutovány prioritní oblasti spolupráce a konkrétní projekty českých firem na ázerbájdžánském trhu.

Na setkání s ředitelem Ázerbájdžánských železnic Džavidem Gurbanovem a ministrem dopravy, spojů a vysokých technologií Raminem Guluzadem měla ministryně možnost vést jednání ohledně spolupráce v oblasti infrastruktury. Spolupráce mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem v oblasti dopravního strojírenství a infrastruktury patří k těm nejvíce rozvinutým. Perspektivu do budoucna představuje oblast inovativních technologií a služeb týkajících se infrastruktury, jako je například inteligentní doprava. Ázerbájdžán vyjádřil zájem o účast českých firem na dokončení modernizace železničního koridoru Sever- -Jih a zakládání společných podniků pro výstavbu přepravních vagonů a železničních kontejnerů. Ministryně v Baku rovněž zahájila Česko-ázerbájdžánské podnikatelské fórum spoluorganizované Komorou SNS, kterého se zúčastnilo více než 60 ázerbájdžánských společností, potenciálních partnerů pro české firmy. Cílem bylo zprostředkovat vzájemné kontakty na potenciální partnery a představit možnosti českého hospodářství a exportu.

Ještě ten večer delegace nasedla do letadla a přesunula se do sousední Gruzie, kde bylo první zastávkou hlavní město Tbilisi. Zde ministryně Marta Nováková zahájila Česko-gruzínské podnikatelské fórum a 4. zasedání Smíšené komise pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci mezi Českou republikou a Gruzií, jíž předsedal na české straně náměstek sekce zahraničního obchodu Vladimír Bärtl. Česko-gruzínská Smíšená komise pro hospodářskou spolupráci je významným nástrojem v identifikaci, monitoringu a posuzování vzájemných projektů. I v tomto roce přinesla možnost projednat otázky konkrétních projektů, ale také najít styčné body pro rozvoj nových obchodních příležitostí mezi zainteresovanými podniky obou zemí. Komise otevřela také problematické otázky, které zatěžují vzájemné vztahy.

Marta Nováková se v Tbilisi setkala s náměstkem ministryně regionálního rozvoje a infrastruktury, náměstkem primátora a ministrem práce, zdravotnictví a sociálních věcí Gruzie. Jednání se účastnili též představitelé českých firem, kteří měli unikátní možnost prezentovat své projekty. V souvislosti s tím ministryně následně navštívila místní závod na výrobu elektrických lokomotiv Elmavalmšenebeli a podpořila snahy české firmy Škoda Electric o urychlení zahájení společné výroby lokomotiv. Absolvovala rovněž prohlídku elektrárny Zahesi, spadající pod českou skupinu Energo-Pro, největšího českého investora v Gruzii, který pokrývá elektřinou přibližně 80 % území. Právě díky EnergoPro je Česká republika druhým největším investorem v Gruzii.

Poslední den návštěvy se delegace přesunula do hlavního města Adžárské autonomní republiky Batumi. Přímá spolupráce s jednotlivými regiony, ve kterých české firmy a instituce realizují nebo připravují konkrétní společné projekty celostátního a regionálního významu, je důležitým prvkem rozvoje hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi. V Batumi proto ministryně jednala s předsedou vlády Adžárie Tornike Rijvadzem a jeho ministry. S ním poté společně zahájili také podnikatelské fórum.

V Batumi se sešla kromě toho také s primátorem města a s ministrem ekonomiky a udržitelného rozvoje Gruzie, který tu byl na pracovní cestě. Oba dva ocenili nedávno proběhlé projekty Ministerstva průmyslu a obchodu a ZÚ Tbilisi, které si získaly velkou podporu gruzínské strany. Jednalo se o incomingovou misi zástupců Tbilisi a Batumi do ČR, kde si prohlédli výrobu autobusů a elektrobusů společností Škoda Electric, Iveco a SOR Libchavy a jejich provoz v praxi, ale také menší oborově zaměřenou misi výrobců a dodavatelů zdravotnické techniky a potřeb sdružených v Asociaci výrobců a dodavatelů zdravotnických potřeb do Tbilisi a Batumi.

Gruzie vyniká nízkou byrokracií

Na závěr paní ministryně spolu s podnikatelskou delegací navštívila tzv. Public service hall, kde se vydávají veškeré doklady jako občanský průkaz, cestovní pas, ale můžete zde také založit firmu. Hlavní výhodou je, že vše vyřídíte na jednom místě a ještě si přitom můžete vypít čaj v příjemné kavárně, která se zde nachází pro větší komfort občanů. Co je však opravdu zajímavé, firmu si tady podobně jako v Tbilisi založíte během jednoho až dvou dnů a doklad obdržíte během hodiny. Jednoduchost veřejné správy a nízká byrokracie – to jsou hesla, na která Gruzie sází a zahraniční subjekty na ně slyší. I to je jeden z důvodů, proč Gruzie v posledních letech exceluje v mnoha mezinárodních srovnáních jako například Doing business.

Text: Helena Hroník

Foto: archiv MPO