Využijte trend modernizace tureckého zdravotnictví

Turecko je atraktivní zemí pro mnoho zahraničních nadnárodních subjektů aktivních v jednotlivých subsektorech zdravotnictví, a to díky své výhodné geografické poloze, relativně dobře vzdělané pracovní síle, enormně rychlému demografickému vývoji (je odhadováno, že v roce 2023 populace země dosáhne 100 milionů obyvatel), rostoucí ekonomice a celkově bohatnoucí společnosti.

Výdaje na zdravotnictví vykazují od roku 2005 trvale rostoucí tendenci a v průměru dosahují 6 % HDP. Tento údaj však přesto stále zaostává za průměrem OECD (cca 9 %), a to i co se týče absolutních zdravotnických výdajů na obyvatele, které dosahují hodnoty 900 USD. Pro srovnání: průměrná částka zemí OECD je přibližně 3300 USD. Predikce na rok 2014 počítají s růstem výdajů ve zdravotnictví na hodnotu 63 miliard dolarů.

Srovnání a statistiky

Podle aktuálních statistických údajů je v Turecku 160 lékařů na 100 tisíc obyvatel, přičemž průměr EU je 322 lékařů a v České republice máme 357 lékařů na 100 tisíc obyvatel. V zemi působí 1439 nemocnic, z toho 843 státních (120 tisíc lůžek), 62 fakultních (35 tisíc lůžek), 489 soukromých (28 tisíc lůžek) a 45 ostatních, například vojenských (17 tisíc lůžek). Nehledě na růstové tendence je Turecko ve všech relevantních údajích přibližně na polovičních hodnotách průměru EU, respektive OECD.

Nejen rychlý demografický vývoj, ale i posouvající se hranice maximální průměrné délky dožití, která nyní dosahuje 75,4 roku, a zejména stárnoucí turecká populace jsou slibné předpoklady pro rozvoj farmaceutického trhu. V současném Turecku je 7,5 % obyvatel starších 65 let, přičemž v roce 2023 to bude již cca 10,3 % a v roce 2050 20,8 %. Stárnoucí populace pak bude nepochybně znamenat vyšší výdaje na farmaceutické výrobky i doplňky stravy. V minulém roce dosáhl turecký trh s farmaceutickými produkty hodnoty 5,58 miliardy eur, což řadí Turecko na šesté místo v Evropě (za SRN, Francii, UK, Itálii a Španělsko) a 14. místo v celosvětových statistikách. Generika v tomto segmentu tvořila 52 % v objemovém vyjádření a 37,7 % v tržbách. V témže roce bylo na trhu 8200 farmaceutických položek/produktů, z nichž 5544 bylo na předpis. Výdaje na pořízení farmaceutik per capita dosáhly v roce 2012 hodnoty 106,1 USD. Stále přetrvává importní závislost turecké ekonomiky v tomto sektoru, jakož i trvale záporná obchodní bilance. Progresivním subsektorem pak jsou doplňky stravy.

Turecko jako exkluzivní centrum zdravotní turistiky

Z pohledu českých subjektů skýtá zajímavé možnosti turecký trh se zdravotnickým vybavením a lékařskými přístroji, který dosáhl loni hodnoty 1,81 miliardy eur, přičemž patří mezi třicítku největších světových trhů. Velký podíl má na tom vládní rozvojový plán na léta 2003 až 2013, v rámci něhož jsou realizovány velké investiční akce, respektive výstavba investičních celků na klíč (nemocnice, specializovaná zdravotnická zařízení, rekonstrukce a rozšíření stávajících kapacit a nemocničních lůžek), a to zejména na bázi PPP (Public Private Partnership). Vybraný kontraktor v rámci subkontraktů nakupuje například nemocniční lůžka či jiné vybavení nemocnic.

Zvláštním segmentem v rámci zdravotnictví je pak zdravotní (léčebná, estetická) turistika. V tomto směru Turecko aspiruje na to být nejvýznamnějším regionálním centrem pro oblast kosmetické/plastické chirurgie, kardiovaskulárních výkonů a lázeňské turistiky pro země Blízkého východu, Perského zálivu, Ruské federace i postsovětských středoasijských republik.

Země půlměsíce disponuje geotermálním bohatstvím s více než tisíci termálními prameny. V krátkodobém plánu Ministerstva kultury a turismu a Ministerstva zdravotnictví (v gesci obou úřadů) na léta 2013 až 2015 je vybudování 50 tisíc lůžek pro „zdravotní turisty“ a v dlouhodobém horizontu vláda počítá s rozšířením kapacit až o 250 tisíc lůžek. Turecko tak těží ze své geografické polohy i z faktu, že nemocnice a zdravotnická centra disponují uznávanými mezinárodními certifikáty. V počtu takto akreditovaných nemocnic je země druhá na světě.

Ambiciózní plány ke stému výročí

Kromě dvou již zmíněných plánů si vláda stanovila několik ambiciózních cílů s horizontem roku 2023, tj. ke stému výročí založení novodobé Turecké republiky. Patří mezi ně například zvýšení finančních prostředků na vědu a výzkum na hodnotu 3 % HDP a zařazení tureckého zdravotnického sektoru mezi deset největších trhů světa.

Rozhodujícím faktorem z pohledu vládních investičních programů rozvoje je aktuální balík investičních pobídek. Ty mohou generovat významné příležitosti a zejména úlevy v daňové oblasti, odvodech na sociální a zdravotní pojištění, alokaci pozemků a podobně i pro české podnikatelské subjekty, které hodlají realizovat v Turecku své investiční aktivity. Záměrem je snížit importní závislost země, vyrovnat ekonomické nerovnosti mezi provinciemi a posílit domácí produkci. Významné úlevy jsou spjaty s investicemi směřujícími do oblasti vědy a výzkumu ve zdravotnictví.

Domácí potenciál

Importní závislost v segmentu zdravotnické techniky se pohybuje na neuvěřitelně vysoké úrovni, a to 85 %. Ze zemí s největším podílem na trhu lze uvést na prvním místě USA (cca 30% podíl – především v oblasti implantátů a ortopedických pomůcek a vybavení), dále pak SRN (zařízení pro stomatologické ordinace), následuje Čína, Itálie a Japonsko. Domácí produkce je omezena na méně high-tech produkty, jako jsou běžné laboratorní a zdravotnické vybavení a pomůcky typu obvazový materiál, jehly, injekční stříkačky apod. Mezi hlavní domácí hráče na trhu lze zařadit například firmy Detaysan, Sesinoks Paslanmaz, Bicakcilar, Cagdas Elektronik Medikal a Tibset, ze zahraničních (nadnárodních) subjektů to pak jsou zejména GE Healthcare a Siemens, jenž v Turecku (Gebze) otevřel svůj výrobní závod.

Ve farmaceutickém sektoru působí v Turecku celkem na 300 subjektů, z nichž je 263 domácích a 37 mezinárodních společností. Mezi 49 výrobními farmaceutickými závody je 13 vlastněno nadnárodními globálními koncerny. Farmaceutický průmysl stejně jako výrobci zdravotnického zařízení jsou převážně alokováni v oblasti Istanbulu, Kocaeli a Tekirdagu, Ankaře a Samsunu. Důvodem je tvorba odvětvových klastrů, které využívají dobré dostupnosti obalového materiálu, vyškolených zaměstnanců i vyšší koncentrace odběratelů – zdravotnických center. Tureckému trhu dominují velké nadnárodní firmy, jako jsou Novartis, Pfizer, GlaxoSmithKline, Sanofi-Aventis a Bayer, nicméně lídrem na trhu je místní společnost Abdi Ibrahim s tržním podílem kolem 7,5 % a největším obchodním obratem.