Německo: Známe dobře svého blízkého partnera? Češi tam investují víc než Číňané

Často se v poslední době hovoří o zpomalování třetí nejsilnější ekonomiky světa a největšího a nejdůležitějšího trhu Evropské unie. Skeptici dokonce varují před blížící se krizí. Podle nejaktuálnější predikce Spolkového ministerstva hospodářství má německá ekonomika letos vyrůst o půl procenta a podle mnichovského institutu Ifo z poloviny června o 0,6 %, což představuje deset let souvislého růstu. Na rok 2020 pak odborníci odhadují 1,5procentní růst. Myslíte, že to je perspektiva krize?

Zákonitě nás čeká zpomalení, které postihne jednotlivé obory v různém čase a míře a některé české firmy ho již začínají pociťovat. Ale nezapomínejme, že německý trh je pro nás nejbližší, bonitní, dlouhodobě stabilní, založený na nových technologiích a inovacích. Přičemž o německé výrobky je ve světě stále velký zájem.

Němci a Češi se navzájem potřebují

Vzájemná provázanost našich ekonomik je velmi silná. Pro Českou republiku se v průběhu posledních třiceti let stalo Německo jednoznačně obchodním partnerem číslo jedna, kam míří téměř jedna třetina našeho exportu. Pevné propojení však panuje i obráceně. Naše země patří do první desítky nejvýznamnějších obchodních partnerů Německa a v dovozu zaujala sedmé místo.

Náš nepřímý export formou subdodávek závisí na tom, kam vyváží Německo, které je branou pro mnoho tuzemských firem na globální trhy. Při takovém rozsahu se český reexport přes Německo nedá kvantifikovat. Získat přesné údaje je velmi složité a u statistických dat se vždy jedná pouze o odhady. Podle nich lze přibližně dvacet procent českého exportu do Německa označit jako reexport. Musíme však rozlišovat mezi reexportem a nepřímým exportem.

Reexport je zjednodušeně řečeno „přeprodej“ bez zpracování, zatímco nepřímý export je nákup českého výrobku, jeho zpracování (úprava, kompletace apod.) a prodej zákazníkům do třetích zemí. Podle těchto kritérií se nepřímý export odhaduje až na čtyřicet procent celkového exportu do Německa. Nejvyšší podíl na nepřímém vývozu a reexportu přes Německo mají odvětví zaměřená na výrobu motorových vozidel, elektrických i ne - elektrických strojů a zařízení.

Češi kupují německé firmy

V posledním desetiletí přestává být Česká republika pouhým obchodním partnerem, zemí, v níž velké západoevropské společnosti nakupují prosperující firmy. Některé české společnosti se těší tak dobré kapitálové kondici, že uskutečňují akvizice i v nejvyspělejších zemích EU, včetně Německa. V prestižním deníku Die Welt vyšel nedávno článek, v němž se uvádí, že podle Německé spolkové banky se čeští investoři z pohledu přímého kapitálu zařadili před Čínu, Polsko a řadu dalších států. Přispěla k tomu i nová pravidla, jež zavedla vláda kancléřky Angely Merkelové a jejichž cílem je chránit firmy před akvizicemi ze strany zahraničních podniků mimo Evropskou unii.

K nejvýznamnějším patří například investice Agrofert Holding do dusíkárny Stickstoffwerke Piesteritz a investice společnosti EP Energy z Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského do hnědouhelných dolů společnosti Mitteldeutsche Braunkohlengesellschaft. Koncem září 2016 byl ukončen prodej hnědouhelné divize společnosti Vattenfall Energetickému a průmyslovému holdingu a vznikla nová společnost LEAG se sídlem v braniborské Chotěbuzi. EPH se tak stal největším regionálním zaměstnavatelem v Braniborsku.

Mezi dalšími můžeme jmenovat rozsáhlé investice skupiny Penta do německé firmy Gehring Technologies (výrobce honovacích strojů) a Gimborn Holding (maloobchod a výroba krmiv a pomůcek pro drobné domácí zvířectvo). Před šesti lety odkoupil Agrofert Holding od italského koncernu Barilla největší německý pekárenský koncern Lieken. V roce 2015 získala skupina ČEZ podíly v bavorské high-tech firmě Sonnenbatterie, technologické firmě na fotovoltaiku v Sasku, rok poté ve firmě Tado a předloni převzala firmu Elevion.

Zahraniční akvizice se však netýkají jen několika jmenovaných silných hráčů, ale i středně velkých společností a jejich počet roste i mezi rodinnými firmami (např. GZ Media, Fenix Group, Vafo a další). Podle barometru poradenské společnosti Ernst & Young uskutečnili předloni čeští investoři 59 přeshraničních nákupů a za první pololetí loňského roku to bylo již 31 zahraničních akvizic. Až na výjimky šlo o celé podniky.

Pod německou značkou to jde snáz

Hlavní motivací českých investorů při zakládání německých poboček je snaha dostat se blíž k německým a potažmo dalším západoevropským zákazníkům. Současný globální trh je natolik otevřený a nepřehledný, že člověk často neví, komu vlastně ta která společnost patří. Pokud má firma věrohodnou a doložitelnou historii odběratelsko-dodavatelských vztahů, Němci příliš neřeší, kdo je jejím majitelem.

Předností českých firem je navíc to, že jsou již dobře etablovány v regionu střední a východní Evropy a mohou dodavatelský řetězec ještě zefektivnit. Byznys dnes stojí na kvalitním marketingu a schopnosti prodat a pod německou značkou se na západoevropském teritoriu obchoduje snáz. Čím dál víc českých firem jde cestou zakládání německých poboček, a to v B2C i B2B, protože s německým mluvčím, německou zákaznickou linkou a německým označením působí na místní zákazníky důvěryhodněji.

Ani menší, kapitálově slabší podniky však nemusí házet flintu do žita a mohou si třeba založit virtuální kancelář bez právní subjektivity, marketingově vyhlížející jako německá firma. Za 300 až 500 eur měsíčně získají německou adresu s kanceláří obvykle v nějaké kancelářské budově a německé telefonní číslo, které mohou uvádět na svých webových stránkách a vizitkách, mohou si najmout německy mluvícího pracovníka, jenž se do telefonu bude představovat jménem jejich společnosti, a budou tak působit jako německý subjekt. Český podnikatel sice touto formou nezíská právní subjektivitu, ale marketingově se může prezentovat jako německá firma.

Ke konečným zákazníkům prošlapanou cestičkou

Inovativní velmoc je vůči technologickým novinkám obezřetná. V době start-upů to zní trochu jako protimluv, ale v této podnikatelské filozofii se skrývá hluboký smysl, historická zkušenost a německá mentalita.

Napadlo vás někdy, která globální technologická společnost je německá? Žádná. Amazon, Facebook, Google, Huawei, Alibaba jsou americké nebo čínské. Průmyslová velmoc se světovými značkami, jako jsou třeba Bosch, Siemens, Miele, a řadou automobilek, z nichž některé řeší, jak přežijí současnou technologickou revoluci, je zdrženlivá vůči inovacím nedostatečně ověřeným na trhu. Narazíte na to u Němců i v jejich každodenním životě. Zatímco Češi drží již několik let primát například ve využívání bezkontaktních karet, v Německu se díky konzervativnějšímu přístupu bank i klientů tyto platby teprve rozjíždějí. Nebo e-shop s potravinami a hotovými jídly. V Česku se projekty Kosik.cz, Rohlik.cz nebo Damejidlo.cz a další rozjely poměrně velmi rychle a jsou nejen mezi mladšími zákazníky populární, německé varianty se nacházejí teprve v plenkách.

Německé firmy, které dlouhodobě spolupracují s českými partnery, oceňují smysl Čechů pro improvizaci a zálibu v technologických novinkách a snaží se je v kooperaci využít. Přes uvedené peripetie jsou německé výrobky synonymem inovací, spolehlivosti a kvality. Čím to je? Němci jsou konzervativní a chtějí si nové věci vyzkoušet, zda skutečně fungují. Když zjistí, že fungují, udělají vše pro to, aby v nich byli nejlepší na světě. Jejich perfektní marketing a obchod pak zajistí cestu produktů s vysokou přidanou hodnotou k solventním zákazníkům.

Stále důležitější partneři

Za posledních třicet let ušel český průmysl, zejména malé a střední podniky, které často začínaly od nuly, velký kus cesty, rozptýlil nedůvěru a vybudoval si prestižní pozici i na náročném německém trhu. V současné době se již opírá o sofistikovanou výzkumnou, vývojovou a výrobní základnu, jejíž potenciál využívají i německé společnosti. Kromě produkce jsou ceněny také služby, poptávané zejména v oblasti IT a vývoje softwaru.

Düsseldorfská zahraniční kancelář je s velkým předstihem nejvytíženějším a nejvýkonnějším zastoupením proexportní agentury CzechTrade. Ročně poskytne služby 230 až 250 průmyslovým a obchodním společnostem. Nabízí konkrétní asistenční služby při vstupu na trh, pomáhá vyhledat a oslovit obchodní partnery nebo organizuje společné expozice českých firem na veletrzích s mezinárodním dosahem v Německu.

Na stránkách TRADE NEWS už jsme obšírně informovali o stále vyhledávanějších dodavatelských fórech, tzv. Sourcing Days. Jedná se o již tradiční setkání českých dodavatelů s nákupčími německých řetězců a velkých firem. Letos na podzim proběhnou dvě významná dodavatelská fóra. Jedno se týká největšího provozovatele německé plynárenské soustavy Open Grid Europe a druhé německé společnosti Volocopter, vyvíjející elektricky poháněné helikoptéry s technologií používanou v dronech.

V srpnu se objevily v médiích informace, které zatím Spolkové ministerstvo financí nepotvrdilo, a sice že Německo zvažuje ustoupit od své politiky vyrovnaného rozpočtu a použije nové půjčky k financování nákladného programu ochrany klimatu.

Z našeho pohledu bude v brzké době v souvislosti se změnou energetické koncepce a odklonem od jádra a uhlí přibývat nových příležitostí pro tuzemské firmy a vědeckovýzkumné instituce. Očekávají se masivní investice do výstavby přenosové (asi 3600 km) a distribuční (190 tisíc km) sítě, investice do nových energetických technologií pro solární, vodní a další nekonvenční elektrárny nebo do energetické úspornosti budov. Naše firmy mají co nabídnout a neměly by si tuto šanci nechat uletět.

Text: Adam Jareš

Foto: Shutterstock