Čína: Cesta na globální Olymp

„Čína jako velká země, podobně jako Spojené státy, má stále víc tendenci si vyrábět všechno sama. Svým způsobem se do budoucna uzavírá. Ale na druhé straně je stále víc zemí na čínské poptávce závislých,“ poznamenal pro ČRo Plus v souvislosti s listopadovým jednáním čínského premiéra s představiteli světových mocností přední český ekonom Michal Mejstřík, někdejší externí konzultant Evropské komise ve střední a východní Evropě a Asii, který v Číně několik let školil auditory a poradce.

Přes veškeré peripetie složitého vývoje od založení ČLR se úspěch čtyř modernizací Teng Siao-pchinga, vyhlášených v roce 1978, časem ukázal jako nesporný. V polovině 80. let již Čína, dříve země periodických hladomorů, exportovala více, než dovážela. Mezi lety 1978 až 1988 vzrostl čínský zahraniční obchod na čtyřnásobek a poté se jen zvětšoval.

Peking podporoval politiku otevřených dveří zahraničním investorům a vytvářel zvláštní ekonomické zóny. Tak se podařilo reformovat prakticky celé pobřeží a nejvyspělejší vnitrozemské provincie. V minulých čtyřech dekádách se říše středu vypracovala až na pozici druhé nejsilnější ekonomiky světa. Podle počtu obyvatel se jedná o největší trh na planetě, jenž v posledních osmi letech přispívá ke globálnímu hospodářskému růstu až z 30 %. Díky vzestupu Číny jako globální ekonomické velmoci a ambicím České republiky stát se evropským inovačním lídrem skýtá česko-čínská spolupráce do budoucna obrovský potenciál.

Čína a první republika

Letos si připomínáme významný mezník česko-čínských vztahů. Po vyhlášení Čínské lidové republiky prvního října 1949 patřilo tehdejší Československo mezi první státy, které uznaly novou Čínu. Obchodní vztahy mezi Čínou a bývalým Československem však mají delší historii. Již ve třicátých letech se československé firmy podílely na řadě velkých průmyslových projektů a po vyhlášení ČLR se hospodářské vztahy ještě víc prohloubily. Během padesátých let minulého století pak bylo v Číně za našeho přispění uvedeno do provozu značné množství tepelných elektráren, cukrovarů, továren na syntetická vlákna, výrobu dusíku či obráběcích strojů nebo mj. filmových laboratoří.

Jak se vymanit z nevyváženosti?

Loni se Čína stala po Německu druhým největším obchodním partnerem České republiky z hlediska objemu obchodu. Rovněž si udržuje druhé místo v objemu exportů do ČR. V posledních dvou desetiletích rostl i český vývoz do Číny. V roce 1998 jsme tam vyvezli zboží v celkové hodnotě 45 milionů dolarů, zatímco vloni to bylo již 2,58 miliardy dolarů. Jedná se sice o historický rekord v hodnotě českého vývozu do Číny, avšak tato částka představuje pouze 1,3 procenta celkového českého vývozu na zahraniční trhy. Na druhou stranu čínský vývoz do České republiky v roce 2018 přesáhl 26 miliard dolarů a meziročně vzrostl o téměř 27 procent.

V této souvislosti můžeme hovořit o nevyváženosti vzájemného obchodu a nutnosti zvýšení českého exportu do země draka. Situace České republiky však není ničím výjimečná. Pasivní obchodní bilanci s Čínou má naprostá většina zemí Evropské unie. Po započtení reexportů se ale pozice České republiky nejeví tak dramaticky. I když export do Číny zůstává i nadále pro naše exportéry výzvou, situace se pozvolna zlepšuje. V porovnání s rokem 2008, kdy poměr exportu a importu činil 1 : 16, došlo k významnému zlepšení a v roce 2018 bylo dosaženo poměru 1 : 10.

Po roce osmdesát devět navázaly české firmy na tradici československé účasti při industrializaci Číny zejména s výrobky strojírenského a automobilového průmyslu. Tento segment reprezentují především vozy Škoda, které jsou nyní vyráběny v Číně a tvoří nezanedbatelnou část čínského vozového parku. Mezi další tradiční položky českého vývozu patří průmyslová zařízení, telekomunikační technika, vědecké přístroje a obráběcí stroje. Mezi perspektivními oblastmi našeho exportu můžeme jmenovat dále civilní letectví, průzkum, těžbu a zpracování nerostných surovin, energetický průmysl, informační a komunikační technologie, sklářské výrobky, keramiku a designové zboží.

Turismus a investice

K rozvoji ekonomických a obchodních vztahů přispívají čtyři přímá letecká spojení mezi Českou republikou a destinacemi v Číně (Peking, Šanghaj, Si-an, Čcheng-tu). S rostoucí nabídkou leteckého spojení je provázán i nárůst čínských turistů, kteří navštěvují Českou republiku. Jejich počet v posledních letech rapidně roste a předpokládá se, že letos jich k nám přicestuje 700 tisíc.

Přestože česká ekonomika prochází obdobím bezprecedentně nízké úrovně nezaměstnanosti, oživil se v posledních letech i zájem čínských investorů. Z pohledu agentury CzechInvest byla Čína v roce 2018 v oblasti přímých zahraničních investic největším investorem z hlediska výše investic a počtu vytvořených nových pracovních míst. Zatímco v letech 1993 až 2017 dosáhla výše investic 6,67 miliardy korun, jen v roce 2018 činil nárůst 3,7 miliardy korun. Čína tak loni předstihla tradičně aktivní investory z Německa, Japonska či Koreje. Více investovaly pouze české firmy.

Česká republika: země budoucnosti

V nadcházejícím období má v souvislosti s vládní Inovační strategií České republiky 2019 až 2030 a značkou Czech Republic: The Country For The Future velký potenciál rovněž spolupráce v oblasti vědy, inovací, moderních průmyslových odvětví a inteligentních technologií mezi českými a čínskými společnostmi i mezi univerzitami a výzkumnými institucemi.

Ministerstvo průmyslu a obchodu hraje nezastupitelnou roli v iniciativách na podporu česko-čínských vztahů, udržuje dlouhodobé partnerství s čínskou Národní komisí pro rozvoj a reformu (NDRC), s níž spravuje Listinu investičních, průmyslových a obchodních projektů v rámci iniciativy Nové hedvábné stezky (Belt and Road Initiative).

Aktivní spolupráce probíhá i s čínským Ministerstvem obchodu (MOFCOM), s nímž na základě mezivládní dohody o hospodářské spolupráci mezi ČR a ČLR pořádá zasedání Smíšeného ekonomického výboru. Letos v říjnu se v Praze konalo již jedenácté plenární zasedání, jemuž za českou stranu předsedal náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Dejl. Čínskou delegaci vedl náměstek ministra obchodu Qian Keming. Diskutovány byly aktivity směřující k podpoře českého vývozu do Číny, včetně účastí na veletrzích a odborných výstavách. Představeny byly také úspěšné projekty a exportní záměry českých firem v Číně, například důlní zařízení (INCO engineering), dodávky vybavení letišť (ERA) či zařízení na úpravu vody (DOSTAV).

Odrazový můstek českých šampionů

Významnou podporu podnikatelům představují i oficiální a specializované účasti českých firem na výstavách a veletrzích, které pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CzechTrade. Jedním z takových příkladů je účast na mezinárodním veletrhu China International Import Expo (CIIE 2019), který se uskutečnil letos v listopadu v Šanghaji a o němž píšeme v tomto čísle podrobněji (str. 26–29, pozn. red.). Česká republika se veletrhu účastnila se statusem partnerské země (Guest Country of Honour), jímž disponuje pouze patnáct zemí světa.

Text: Maroš Guoth

Foto: Shutterstock