Mongolsko není pro zhýčkanéChudá bohatá země

Pro mnoho českých exportérů zůstává tento vnitrozemský stát, obdařený velkým nerostným bohatstvím, stále ve stínu svých velkých sousedů, Ruska a Číny. Třímilionová země přitom disponuje neuvěřitelnými zásobami surovin. V jejím podzemí se dá najít 85 z 94 přirozených prvků periodické tabulky, včetně vzácných kovů.

Mongolsko oplývá jedněmi z největších světových zásob mědi, uhlí a zlata, zinku, uranu, ropy, vzácných kovů a rud. Jeho orientace na těžbu a slabá úroveň zpracovatelského průmyslu však z něj činí zranitelný objekt silně závislý na výkyvech světových cen nerostných surovin a poptávce okolních zemí, zejména Číny a Ruska.

Jako na houpačce

Dosavadní struktura ekonomiky připravila Mongolům v posledních třiceti letech nejednu těžkou chvíli. Do roku 2013 zažilo Mongolsko rychlý růst ekonomiky podmíněný přílivem zahraničních investic a vysokými cenami komodit. V následujících letech však došlo k hlubokému propadu, který vlivem klesajících světových cen komodit a nejistot mongolského investičního prostředí přivedl zemi na pokraj úpadku. Lidé i stát se začali potýkat s dluhy, rozjeté sociální programy byly utlumeny a světové obchodní značky začaly zavírat své obchody.

Od roku 2017 opět dochází v důsledku vyšších cen nerostných surovin na světovém trhu, a tím i vyšších zisků z vývozu k výraznému oživení mongolské ekonomiky. Loni se jí dařilo a rostla ročním tempem 6,9 %. Oproti slabému růstu z let 2015 a 2016 jde o znatelné oživení, k němuž přispěla také silnější domácí poptávka, fixní investice a v neposlední řadě i záchranný balíček Mezinárodního měnového fondu ve výši 434 milionů dolarů. Spolu s další mezinárodní podporou od Asijské rozvojové banky (ADB), Světové banky a bilaterálních dárců ve výši 5,5 miliardy dolarů by měl tento balíček Mongolsku pomoci postupně překonat důsledky finanční krize. Předpokládá se, že letos a napřesrok bude HDP dále růst tempem zhruba 6,7 % a 6,2 % ročně. Vysoké fluktuace se vyskytují také u přímých zahraničních investic. Po propadu z 2,09 miliardy dolarů v roce 2013 na pouhých 110 milionů dolarů v roce 2015 vzrostla předloni hodnota přímých zahraničních investic, z nichž nejvíc směřuje do těžebního sektoru, na 1,1 miliardy dolarů.

V poslední době se mongolská vláda a Centrální banka Mongolska snaží přilákat investice i do dalších sektorů, zejména do zemědělství (chov hospodářských zvířat zůstává hlavním zdrojem příjmu až 30 % populace) a potravinářství (zpracování a exportu masa, kašmíru, kůží a hnojiv), turismu (hotelů, tour kempů, ekoturismu a zahraničních cestovních kanceláří), zdravotnictví, obnovitelných zdrojů energie (větrné, solární a vodní energie), telekomunikací a IT sektoru.

V souvislosti s celkovým hospodářským růstem se dařilo i mongolskému zahraničnímu obchodu. O zvýšení vývozu se zasloužil zejména export uhlí, z něhož přes devadesát procent směřovalo do Číny. Vývozu v roce 2018 tradičně dominovaly nerostné suroviny, převážně měď a uhlí (86,6 %), dále textilní výrobky (5,8 %), vzácné kovy a šperky (2,1 %), živá zvířata, maso a výrobky živočišného původu (1,5 %) a rostlinné produkty (1,3 %). Směrem do Mongolska putovaly především surovinové produkty (především ropa), stroje, elektrické spotřebiče, dopravní prostředky a jejich součásti a potraviny, které dohromady představovaly 66,8 % všech importovaných produktů. Z dalších výrobků jmenujme léky, plastové produkty a chemikálie.

Diverzifikace – cesta ze začarovaného kruhu

Nejbližším a největším obchodním partnerem Mongolska je Čína, kam směřuje zhruba 90 % mongolského vývozu a odkud Mongolsko dováží třetinu všeho importovaného zboží. Významnými obchodními partnery jsou také Ruská federace a Evropská unie, třetí největší obchodní partner Mongolska. Vzhledem k omezenému počtu významných cílových destinací pro mongolský export se tamní vláda snaží o jeho výraznější diverzifikaci. Mongolsko se tak v roce 2014 stalo příjemcem v systému GSP+, který ho opravňuje vyvážet některé zboží do zemí Evropské unie bez daní (asi 7200 zbožových položek). O podobných úlevách jedná Mongolsko také s USA.

Bilance vzájemného obchodu s Mongolskem skončila v minulém roce přebytkem pro Českou republiku v hodnotě 12,2 milionu dolarů. Náš export do Mongolska dosáhl hodnoty 13 milionů dolarů a import z Mongolska 0,8 milionu dolarů. Přestože vzájemná obchodní výměna není pro oba naše státy aktuálně významná, české firmy a jejich produkty jsou v Mongolsku považovány za velmi konkurenceschopné jak svou kvalitou, tak cenou. Řada místních si ještě dobře pamatuje na motocykly Jawa, autobusy Karosa a další výrobky. V současnosti čeští podnikatelé dodávají do Mongolska také řadu odborných služeb, zejména v oblasti energetiky, těžebního průmyslu, geologie, vodohospodářství, v přepravních službách či územním plánování.

Na co se zaměřit?

Naše firmy a investoři mají velký prostor, jak se uplatnit a podpořit rozvoj mongolské ekonomiky. Jedná se například o odvětví důlního a těžebního průmyslu, kde vláda usiluje o těžbu z doposud neexploatovaných zdrojů. Zde se mohou uplatnit dodávky důlní techniky a technologií či odborné služby.

Podle strategického vládního dokumentu Státní energetická politika z roku 2015 je jedním ze základních cílů mongolské vlády větší energetická soběstačnost. Země vyrábí většinu své energie v hnědouhelných elektrárnách, které jsou zastaralé a nedisponují dostatečnou kapacitou. Má proto zájem například o technologie na zvýšení účinnosti uhelných elektráren, ale i technologie na získávání energie z obnovitelných zdrojů (zejména vodní a solární energie).

Dalším perspektivním odvětvím je stavebnictví. Mongolská vláda se soustředí na zlepšení životních podmínek svých obyvatel a plánuje změnu systému osídlení. Připravuje výstavbu nových rezidenčních, obchodních a průmyslových center. Počítá se také s modernizací a zateplením stávajících rezidenčních budov a přestěhováním obyvatel z jurtovišť do konvenčních typů bydlení. I u těchto projektů mohou asistovat české firmy. Ve velmi neuspokojivém stavu se nachází rovněž místní silniční a železniční infrastruktura. Příležitosti se českým firmám nabízejí také v civilním letectví, konkrétně v dodávkách malých a středních letounů, při budování modulárních letišť nebo tréninku pilotů.

Ruka podaná ke spolupráci

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR spolu s dalšími rezorty, svazy a komorami podporuje rozvoj obchodní a hospodářské spolupráce s Mongolskem například prostřednictvím pravidelných oficiálních misí doprovázených podnikateli (říjen 2018 a září 2019), na pravidelných Smíšených výborech hospodářské spolupráce nebo společnou účastí na nejvýznamnějších mongolských veletrzích a výstavách (Expo Mongolia, Mongolia Mining nebo Coal Mongolia). Česká republika je také významným přispěvatelem Mongolsku v rámci bilaterální rozvojové spolupráce. Z ČR do Mongolska přiteklo v letech 1996 až 2017 asi 50 milionů dolarů. Rozvojová spolupráce se soustředila především do oblastí energetiky, zásobování vodou a sanitace, zemědělství a lesnictví.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR poskytuje pomoc v rámci programu rozvoje obchodu Aid for Trade, s nímž počítá i v příštích letech. V minulosti přispělo na projekty menšího rozsahu zaměřené na energetiku (v letošním roce konkrétně na automatizaci a dálkové ovládání manipulace s uhlím), letectví (v roce 2014 se jednalo o poskytování pozemních služeb na letištích, předloni o rozvoj malého civilního letectví a loni o zdokonalení letištních služeb), na dopravu (v roce 2016 na zlepšení situace a regulatorního rámce silniční dopravy) a potravinářský průmysl (v roce 2015 na transfer know-how na zakládání a provoz malých a středních mlékáren).

Text: Laura Srpová

Foto: Shutterstock