Vietnam: sílící ekonomický tygr jihovýchodní Asie

Vietnam bývá díky rychlému tempu růstu často označován za nového asijského ekonomického tygra. Země je vzorovým příkladem přeměny jedné z nejchudších zemí na světě ve středněpříjmovou ekonomiku. Až do letošního ledna zažívala nejvyšší ekonomický rozkvět za posledních sedm let s tempy růstu HDP přesahujícími 7 %, což z ní činilo druhou nejrychleji se rozvíjející zemi na světě hned za Čínou.

Vietnamskou ekonomiku covid nepoložil

S nástupem pandemie covidu-19 v únoru letošního roku se vše dramaticky změnilo a vietnamská ekonomika už v prvním čtvrtletí zpomalila na 3,8 %. Pandemie ovlivnila zejména několik klíčových sektorů: zemědělství, dopravu, cestovní ruch a další služby související s turismem.

Celkově je však ekonomika stále poměrně silná a stabilní a má dostatečné vnitřní zdroje na obnovu růstu. Vietnamské vládě se také s pomocí včasných protiepidemických opatření a rozsáhlých podpůrných ekonomických balíčků podařilo udržet vysokou důvěru obyvatel v hospodářské oživení. Po odeznění pandemie by se tak růst mohl vrátit opět k sedmi procentům.

Tři vládní podpůrné balíčky v celkové výši 29,5 mld. dolarů (cca 11 % vietnamského HDP) by měly pomoci udržet růst HDP v tomto roce kolem tří procent. Fiskální balíček ve výši 7,8 mld. dolarů zahrnuje sadu daňových opatření, ze kterých bude moci profitovat většina vietnamských podniků.

Monetární balíček ve výši 13 mld. dolarů představuje nabídku zvýhodněných úvěrů pro nejvíce postižené podniky a počítá s celkovým rozvolněním monetární politiky. Vietnamská centrální banka v rámci tohoto podpůrného balíčku v prvním pololetí několikrát snížila základní úrokovou sazbu.

Třetí, „sociální“ balíček je určen na pomoc nejohroženějším skupinám obyvatel – zaměstnancům, kteří v souvislosti s uzavíráním podniků přišli o práci, malým soukromým zemědělcům a dlouhodobě nezaměstnaným.

Vietnam investuje do vzdělání procentuálně víc než ČR

Vietnam je dnes jednou z nejpřitažlivějších zemí pro zahraniční investory v regionu Asie a vláda dělá vše pro to, aby si země svou atraktivitu udržela. Masivně investuje do infrastruktury a především do vzdělání.

Ve srovnání se zeměmi na stejném stupni rozvoje má dnes Vietnam absolutně nejvyšší podíl investic do vzdělání na celkových vládních výdajích (cca 20 %) a v podílu investic do školství na celkovém HDP dokonce předčí i řadu zemí OECD. Investuje do vzdělání téměř 6,3 % HDP (pro srovnání: v ČR jsou to zhruba 4 %), což se již začíná promítat do kvality vietnamského školství.

Například v posledních mezinárodních srovnávacích testech, které hodnotily znalosti patnáctiletých žáků v matematice a dalších vědních oborech, Vietnam obsadil šestou příčku v Asii a dvanáctou na světě, daleko před mnoha nejvyspělejšími světovými ekonomikami. Důležitým lákadlem pro zahraniční investory je také geografická blízkost Číny a především velmi nízká cena pracovní síly. Mnoho provozů v pracovně náročných odvětvích se v důsledku rostoucích mezd v Číně postupně přesouvá do severního Vietnamu. Zahraniční firmy oslňuje rovněž tempo růstu movité střední třídy (nejrychlejší v JV Asii), která by v letošním roce měla přesáhnout 33 milionů spotřebitelů.

Rychlý ekonomický růst země a stabilní politické prostředí přitahuje i celou řadu zahraničních investorů, mezi nimiž nechybějí ani české firmy. Největším českým investorem ve Vietnamu je firma Home Credit, která si od roku 2010 na zdejším trhu vybudovala vedoucí postavení v sektoru spotřebitelských úvěrů. Mezi další úspěšné české investory patří společnost Elmich Group, která do Vietnamu přesunula výrobu hrnců a kuchyňských potřeb, nebo česká firma Hydra, jež v provincii Quang Nam ve středním Vietnamu vybudovala závod na výrobu elektrických svitkových kondenzátorů. České firmy doposud investovaly ve Vietnamu do několika desítek projektů za více než 100 milionů dolarů.

Tradice česko-vietnamských vztahů

Českou republiku spojuje s Vietnamem poměrně specifické pouto, které může českým exportérům pomoci při jejich vstupu na zdejší trh. Ve Vietnamu je dnes už téměř 300 tisíc občanů, kteří studovali nebo pracovali v ČR. V České republice navíc žije více než 80 tisíc příslušníků vietnamské menšiny.

Vietnam nabízí řadu příležitostí nejenom českým investorům, ale také českým výrobcům a vývozcům. Z hlediska obratu vzájemného obchodu je země třetím největším obchodním partnerem v rámci zemí ASEAN (za Malajsií a Thajskem). Obrat vzájemného obchodu se zbožím přesáhl v minulém roce 1,2 mld. dolarů, přičemž český vývoz do Vietnamu činil 74 mil. dolarů a dovoz z Vietnamu 1,1 mld. dolarů.

S rychlým ekonomickým růstem Vietnamu a postupnou proměnou struktury jeho průmyslu se mění také struktura vzájemného obchodu s ČR. Ještě před několika lety byla země pro ČR především zdrojem levné obuvi a textilu. Dnes díky přílivu zahraničních investic do odvětví s vyšší přidanou hodnotou převažuje ve vývozech do ČR elektronika a počítačové součásti. Rostoucí vietnamská ekonomika generuje také zvýšenou poptávku po českých výrobcích. České firmy se zde prosazují například v oblasti obranného průmyslu, v dodávkách textilních a potravinářských strojů, strojů pro gumárenský průmysl nebo částí energetických zařízení. K tradičně úspěšným položkám exportu do Vietnamu patří také české sklo, pivo, slad, chmel a sušené mléko. Nově se na vietnamském trhu daří i českým environmentálním technologiím, výrobcům zdravotnických potřeb a vybavení pro nemocnice nebo poskytovatelům služeb v oblasti ICT.

České firmy se mohou těšit na nové obchodní a investiční příležitosti ve Vietnamu, které s sebou přináší nová dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EVFTA).

Lze předpokládat, že nové podmínky dojednané v EVFTA povedou k postupnému nárůstu úspěšnosti evropských firem v místních výběrových řízeních. Vietnamská vláda je poměrně lukrativním zákazníkem. Země má jeden z největších podílů vládních investic na celkovém HDP na světě a vláda ročně investuje cca 30 mld. dolarů, což představuje zhruba 35 % celkových ročních investic. Vládní nákupy zboží a služeb se podílejí na HDP zhruba sedmi procenty (18 mld. dolarů).

Dohoda o volném obchodu – výhody i pro malé a střední exportéry

Společný unijní postup se vyplatí všem

Nové příležitosti pro posílení zahraničního obchodu, vytvoření nových pracovních míst a obnovení hospodářského růstu, to si slibují evropští zákonodárci i členské státy od nově uzavřené dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem. Obchodní dohoda vstoupila po osmi letech od zahájení vyjednávání v platnost prvního srpna letošního roku.

Z dohody by díky systematickému odstraňování překážek obchodu a harmonizaci pravidel měli těžit také čeští exportéři, dovozci i spotřebitelé. Dokument v tomto ohledu nezapomíná ani na malé a střední podniky, které mají ve většině případů horší startovací pozici, pokud se rozhodnou vyvážet zboží nebo služby za hranice. I přesto tato skupina tvoří přes 80 % všech unijních vývozců do Vietnamu a společně vyvezou asi třetinu celkové hodnoty všech evropských exportů. V České republice existuje zhruba 413 firem, které již do Vietnamu vyvážejí, z toho asi 36 % tvoří malé a střední podniky. Evidujeme také zájem dalších českých podniků o vývoz do tohoto teritoria v rámci diverzifikace jejich zahraničního portfolia. Obchodní dohoda by měla přinést malým i středním podnikům mnoho výhod. Nabízí řadu opatření, která by měla vzájemný obchod zjednodušovat a současně snižovat aktérům náklady.

Čeští exportéři z řad malých a středních podniků mohou díky uzavřené dohodě exportovat do Vietnamu se sníženým clem, případně bezcelně, a to u 99 % všeho zboží. U mnoha pro nás prioritních sektorů, jako například téměř všech strojů a strojních zařízení, byla všechna vývozní cla odstraněna již vstupem dohody v platnost. Také u zhruba poloviny farmaceutických výrobků byla již cla odstraněna a zbytek bude odstraněn v průběhu dalších sedmi let. Automobily budou bezcelní po deseti letech a autodíly po sedmi letech. Většina chemikálií se bude vyvážet bezcelně v průběhu následujících tří let až sedmi a půl roku. Pivo si Vietnam více chrání a bezcelní bude po deseti letech. Také cla u dalších produktů by měla být odstraněna či postupně snížena do roku 2030. Úspory na clech pro české vývozce by měly podle nezávislé studie dopadů Technické univerzity v Liberci dosáhnout až 97 milionů korun po uplynutí všech přechodných období. Pro dovozce by úspora měla činit 478 milionů korun.

Malé a střední podniky, které dovážejí zboží či komponenty jako součást svého dodavatelského řetězce, budou těžit ze zvýšené dostupnosti vietnamských produktů za nižší vstupní ceny. Budou mít rovněž prospěch z odstranění netarifních překážek obchodu, technických bariér a zjednodušených celních pravidel, požadavků a formalit. Regulační postupy ve Vietnamu by díky dohodě měly být jednodušší, transparentnější a zároveň předvídatelnější v souladu s mezinárodními normami. Hospodářské subjekty, včetně malých a středních podniků, budou mít možnost udržovat pravidelný kontakt s celními úřady a aktivně s nimi řešit problémy na hranicích. Dojde také k omezení administrativních poplatků a řízení především u kosmetiky, léčiv a vozidel. Odstraněním netarifních překážek obchodu by podle studie dopadů mohli čeští exportéři ušetřit až 131 milionů korun.

Také sanitární a fytosanitární opatření by se měla zjednodušit díky principu uznání EU jako jediného subjektu. Tím se budou moci sladit a vyjasnit postupy pro vývoz zemědělského zboží evropského původu pro všechny exportéry z členských států podle jednotných a nediskriminačních pravidel.

Důležitou součástí obchodní dohody je rovněž liberalizace v oblasti služeb. Dohoda zlepší přístup na trh se službami v mnoha sektorech, jako jsou například architektonické služby, městské plánování, úklidové, balicí služby, pořádání veletrhů a výstav, pronájem a leasing strojů, interdisciplinární výzkum, technické zkoušky a analýzy, sociální služby (zdravotnická péče s ubytováním i bez ubytování), služby vysokoškolského vzdělávání, environmentální služby (sanitace, ochrana přírody a krajiny), distribuční, finanční či poštovní služby a telekomunikace. Snadnější by také měl být přístup a pobyt fyzických osob na území Vietnamu za účelem zřízení společnosti nebo osob převedených v rámci společnosti. Bude rovněž usnadněno vzájemné uznávání odborných kvalifikací a elektronický obchod, kde jsou zakázány celní poplatky.

Ochrana duševního vlastnictví a značek

Rovněž čeští držitelé práv duševního vlastnictví posílí ve Vietnamu svou pozici a mohou nyní snadněji uplatňovat svá práva a bránit se proti jejich zneužití. EU je velkým vývozcem regionálních potravin a nápojů. Mnoho z nich vyrábí převážně malé a střední podniky. Tyto produkty mají zvláštní status známý jako „zeměpisné označení“, které umožňuje spotřebiteli ověřit pravost a původ produktu. Vietnam uznal 169 evropských zeměpisných označení, včetně pěti českých, a zajistil jim úroveň ochrany na stejné úrovni, jako má EU.

Evropské společnosti, včetně těch českých, také získají širší přístup k veřejným zakázkám vypsaným jak na centrální, tak na subcentrální úrovni. Zadavateli mohou být nově všechna vietnamská ministerstva, dva klíčové státní podniky (distributor elektrické energie a provozovatel železniční infrastruktury), 34 veřejných nemocnic, dvě velké univerzity a dvě významné výzkumné instituce a provinční instituce v Hanoji a Ho Či Minově městě, které jsou zadavateli 50 % veřejných zakázek na provinční úrovni. Ve Vietnamu je totiž ročně vypsáno přes 70 tisíc tendrů v 71 provinciích. Země také posílí svou transparentnost, když souhlasila s vytvořením centrálního webového portálu pro zadávání veřejných zakázek a zveřejní oznámení o zakázkách v angličtině.

Evropská unie, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a agentury CzechTrade a CzechInvest v součinnosti se Zastupitelským úřadem ČR v Hanoji jsou připraveny poskytnout českým exportérům podporu při využívání co nejširšího spektra výhod obchodní dohody. Vhodným nástrojem Evropské komise, který informuje exportéry o aktuálních dovozních opatřeních uplatňovaných ve Vietnamu, včetně cel i netarifních překážek, je Market Access Database. Exportéři se mohou rovněž obracet na Klientské centrum pro export provozované Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechTrade.

Text: Jaromír Dudák a Laura Srpová

Foto: Shutterstock