Finsko miluje vítězitRepublika mezi monarchiemi

Ještě v polovině minulého století pracovala většina Finů v zemědělství a země byla zdecimována válkami a reparacemi. Investice do rozvoje přinesla ovoce a dnes je Finsko jedním z ekonomicky nejsilnějších států světa.

Stejně jako Dánsko, Norsko a Švédsko je vysoce industrializovanou zemí s vysokým životním standardem. Klíčovým sektorem ekonomiky je průmyslová výroba, hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství, odvětví telekomunikací a elektroniky a výroba chemikálií. Kromě dřeva však hospodářství Finska silně závisí na dovozech surovin.

Zahraniční obchod se podílí třetinou na tvorbě HDP a je orientován na státy EU – na dovozu se země EU podílejí cca 70 %, podíl vývozu do zemí EU tvoří 59 %. Hlavními exportními položkami jsou stroje a dopravní zařízení, výrobky zpracovatelského průmyslu, chemikálie, hlavními dovozními komoditami stroje a dopravní zařízení, minerální paliva, elektrická energie a chemické produkty.

Velký prostor pro zlepšení

Finsko se řadí do první třicítky obchodních partnerů České republiky. V posledních letech je pro nás dvacátým druhým největším exportním trhem. Pokud jde o dovoz, uzavírá třetí desítku zemí, z nichž dovážíme nejvíce zboží. Od roku 2005 dosahujeme kladného salda obchodní bilance, jehož objem v posledních letech i nadále rostl.

V roce 2019 představoval podíl na celkovém vývozu ČR 0,53 %. Meziročně došlo k poklesu vývozu o 3,5 % a mírnému nárůstu dovozu o 0,9 %. Aktiva obchodní bilance se pohybují na hodnotě téměř 478,2 milionu eur.

Náš vývoz do Finska v posledních pěti letech de facto stagnuje s klesající tendencí (s výjimkou nárůstu v r. 2017 o 13,7 %) a absolutní výše vývozu v roce 2019 nedosáhla úrovně roku 2017. Pozitivem je ovšem vysoké aktivum obchodní bilance.

Českému vývozu do Finska dominují stroje a dopravní prostředky, z nichž zejména osobní automobily Škoda mají ve Finsku dobrý zvuk. V dovozu jsou to stroje, papírenské výrobky a elektronické přístroje. Z finských investic v ČR zmiňme mezi jinými KONE (výroba výtahů) a Tieto (IT služby).

Dopady pandemie na průmysl budou bolestivější

Podle zářijových odhadů se finský HDP letos sníží o 4,5 až 4,7 % a příští rok by se měl navýšit o 2,7 až 3,2 %. Ve druhém pololetí se očekává další snížení exportu, a to o více než 20 % ve srovnání s první polovinou roku. Největší problém pro vývoz představuje zásadní omezení pohybu pracovníků, dále pak komplikace v logistice a nedostatek součástek a surovin. Velkým rizikem je i velmi pomalá reakce ceny práce na zhoršenou ekonomickou situaci a dopady na konkurenceschopnost Finska. Soukromá spotřeba se po výrazném propadu v březnu a dubnu vzpamatovala poměrně rychle, nicméně index důvěry spotřebitelů v ekonomiku dále klesá.

Celkové následky krize by podle odhadů měly vymizet do konce roku 2022, negativní dopady na průmysl však mohou trvat i déle. Finská vláda celkově vyčlenila na podporu ekonomiky 1,3 miliardy eur. Objem podpory byl relativně menší než v dalších skandinávských zemích, což se přičítá zejména specifickému finskému systému dočasného propouštění.

Současnou krizí bylo nejvíce zasaženo dřevařství. Zřejmě největší propad ze všech odvětví zaznamenal cestovní ruch, který se ve druhém čtvrtletí meziročně propadl o 87 %. Finská centrální banka nakoupila státní a firemní dluhopisy za 11 miliard eur a komerčním bankám poskytla výhodné úvěry v hodnotě 16 miliard eur.

Dopravní infrastruktura, IT a udržitelný rozvoj

České firmy mohou hledat příležitosti pro uplatnění na finském trhu zejména v nově se rozvíjejících sektorech (IT, umělá inteligence nebo cirkulární ekonomika). Lze rovněž využít možnosti účastnit se výběrových řízení v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí. Příležitosti se najdou i ve zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu či v železniční a kolejové dopravě. Vedle právě probíhajících projektů tramvajových tratí v Turku a v Tampere vláda odsouhlasila plán na výstavbu dvou vysokorychlostních železničních tratí – mezi Helsinkami a Tampere, respektive Helsinkami a Turku. Náklady na výstavbu těchto tratí, včetně projekčních prací, jsou odhadovány na necelých 9 miliard eur. Dále je v plánu například výstavba železniční tratě Pasila–Riihimäki a v delším časovém horizontu takzvaná arktická železnice.

Ve znamení energií

Také ve Finsku kromě individuálních firemních služeb, poskytovaných exportní agenturou CzechTrade a zastupitelským úřadem ČR, realizuje každoročně proexportní tým České republiky projekty ekonomické diplomacie (PROPED). Pro příští rok se momentálně ve spolupráci s MPO připravuje projekt Rozvoj elektrického letectví ve Finsku, jehož cílem je představit české výrobce elektrických letadel a souvisejících řešení a technologií finským partnerům v rámci konference Energy Week 2021.

Ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR se plánuje incomingová mise firem finského obranného průmyslu v rámci veletrhu IDET 2021 v Brně. Cílem projektu je prohloubit již existující vztahy, dialog a obchodní spolupráci v obranném sektoru mezi českými a finskými partnery.

Rovněž se připravuje ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství incomingová mise finské importní společnosti Servaali po českých minipivovarech. Cílem projektu je obchodní propojení vybraných menších českých výrobců piva (včetně minipivovarů) s finskými nákupčími z největší dovozní společnosti Servaali, která zajišťuje přibližně 50 % finských dovozů piva.

Text: Aleš Marta

Foto: Shutterstock