Dánsko: Země vyspělých technologií, velkorysého sociálního systému a nízké nezaměstnanosti

Dánské království se svým HDP řadí těsně za první dvacítku zemí a pyšní se řadou rekordů. Dánsko má nejnižší nerovnost mezd a nejvyšší minimální mzdu na světě. Pracovní trh je tam velmi liberální a podpora v nezaměstnanosti vysoká, přičemž celková míra nezaměstnanosti je nízká.

Země stovek ostrovů patří mezi nejvyspělejší a nejefektivnější ekonomiky nejen v rámci Evropské unie, ale i celého světa. Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti, vydané Světovým ekonomickým fórem (2019), se nachází na desátém místě ve světě a na pátém mezi zeměmi EU. V hodnocení kvality podnikatelského prostředí Světové banky Doing Business 2020 zaujímá Dánsko první místo v rámci EU a čtvrté na světě ze 190 hodnocených zemí. A v průzkumech spokojenosti obyvatel se v posledních letech střídá na prvních místech s Finskem.

V dánské ekonomice dominuje podíl služeb, průmysl se na tvorbě HDP podílí zhruba dvaceti procenty. Země, která není historicky zatížena těžkým průmyslem, se orientuje na inovativní a progresivní obory, nové technologie a moderní design. Podíl zahraničního obchodu na HDP loni představoval 54 %. Největší význam pro Dánsko má obchod se zeměmi EU, hlavní vývozní i dovozní destinací je Německo.

Pro ČR je Dánsko dlouhodobě významným obchodním partnerem. Tato skandinávská země zaujímá 21. místo v pořadí nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky, přičemž podíl na našem celkovém zahraničním obchodu činí jedno procento.

Obrat vzájemné obchodní výměny se po vstupu ČR do EU více než ztrojnásobil, přičemž velmi progresivního nárůstu bylo dosaženo především v letech 2005, 2006, 2010 a 2014. V roce 2015 došlo v meziročním srovnání (v důsledku vysoké základny roku 2014) k poklesu vzájemné obchodní výměny o 4,5 %, ale již v následujícím roce došlo opět k růstu o 2,8 % a v roce 2017 již o sedm procent.

V roce 2019 vzájemná obchodní výměna vzrostla o 10,4 %, přičemž konkrétně vývoz z ČR vzrostl o 14,3 % a dovoz o 5,7 %. Bilance vzájemné obchodní výměny vykázala aktivum ve výši 727,4 milionu eur. Mezi hlavní vývozní obory z ČR do Dánska patřily loni osobní automobily a stroje, farmaceutické výrobky, nábytek a hračky, stavební materiál. V dovozech nadále dominovaly chemikálie, stroje a dopravní prostředky a průmyslové spotřební zboží.

V ČR působí kolem devadesáti dánských společností, a to jak ve výrobní oblasti, tak ve službách a obchodu. Jmenujme především Lego, Bang & Olufsen, Novo Nordisk, Jysk či Marius Pedersen.

Od plošné k cílené pomoci

Obdobně jako v České republice bylo také dánskou vládou přijato nespočet opatření na potírání dopadů současné pandemie. Jelikož je Dánsko malou, otevřenou ekonomikou, její závislost na vývoji zahraničního obchodu je zcela stěžejní. Tato opatření byla zejména cílena na odložení plateb daní o čtyři měsíce (DPH, daně z příjmu, příspěvku na podporu pracovního trhu), kompenzaci ušlého příjmu OSVČ a malých firem, finanční podporu na pokrytí 80 až 100 % jejich fixních nákladů a na kompenzaci 75 až 90 % mzdových nákladů na zaměstnance, kteří museli kvůli pandemii zůstat doma. Další opatření byla směrována k podpoře finančního systému, jako je například uvolnění proticyklické kapitálové rezervy či poskytnutí garancí do výše 70 % bankovních úvěrů poskytnutých firmám. V neposlední řadě jsou součástí balíčku opatření na podporu exportu a privátní spotřeby. Platnost většiny uvedených opatření skončila k 29. srpnu a nyní jsou postupně nahrazována cílenou pomocí pro ty části průmyslové a obchodní sféry a kulturního a sportovního života, na něž se i nadále vztahují restrikce, a vytvořením systému sdílení pracovních míst (kurzarbeit).

Podle údajů dánského ministerstva financí z konce srpna se předpokládá propad HDP o 4,5 %, přičemž v příštím roce by mělo dojít k opětovnému oživení ekonomiky a následnému růstu až na úroveň 4,2 %. Tempo obnovy dánské ekonomiky však bude dále záviset na průběhu pandemie, vývoji soukromé spotřeby, investic a také situaci v zahraničí. Vláda na uvedená opatření postupně vyčlenila balík finančních prostředků, jejichž aktuální výše činí téměř 400 miliard dánských korun (1,45 bilionu korun).

Uspějete jen s inovacemi

České firmy mají šanci uspět s nabídkou výrobků s vysokou přidanou hodnotou a inovativním řešením. Významnou příležitost pro české subdodavatele představuje největší investiční dopravní projekt v Evropě, Femern Belt, dopravní spojení Dánska a Německa podmořským silničním a železničním tunelem. O tomto spojení mezi dánským Rødby a německým Puttgardenem se diskutuje řadu let a zdá se, že se přece jen uskuteční. Jeho dokončení se předpokládá v roce 2028. Příležitosti pro české výrobce se najdou i v obranném průmyslu, v automobilovém průmyslu, zejména v oblasti elektromobility, jakož i v energetice či dodávkách zemědělské techniky.

Českým firmám k ruce

Kromě poskytování individuálních firemních služeb exportní agenturou CzechTrade a prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR realizuje každoročně proexportní tým České republiky projekty ekonomické diplomacie (PROPED). Napřesrok se ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a agentury CzechInvest plánuje účast tří finalistů české soutěže start-upů 2020 a finalistů soutěže 2021 na globálním finále Creative Business Cup 2021, včetně jejich prezentace před partnery z asociace dánského průmyslu.

Dále se plánuje ve spolupráci s agenturou CzechInvest prezentace top designových výrobků (vítězů Red Dot a nositelů dalších ocenění) s následným podnikatelským seminářem s potenciálními obchodními partnery.

V neposlední řadě se ve spolupráci s agenturou CzechTourism v rámci veletrhu Copenhagen Bike Show připravuje zastoupení českého stánku, včetně prezentace regionů České republiky, cestovních agentur a výrobců elektrokol a dalšího cyklistického sortimentu.

Text: Aleš Marta

Foto: Shutterstock