Visegrádská čtyřka zůstává pevným bodem střední Evropy

Se Slovenskem, Polskem a Maďarskem pojí Českou republiku silné historicko-politické, kulturní a hospodářské vazby. Na těchto základech vznikla spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, běžně označované jako V4. České roční předsednictví ve Visegrádské čtyřce skončilo k 30. červnu 2020, kdy převzalo předsednictví Polsko, a to do 30. června 2021.

Aktivity za českého vedení

Pokud jde o zmíněné české předsednictví, v rámci rezortu Ministerstva průmyslu a obchodu se uskutečnily akce, jež napomohly realizaci Inovační strategie České republiky 2019–2030. Prioritně byly soustředěny do sféry podpory a rozvoje inovací, technologií, investic s vyšší přidanou hodnotou, inovací v energetice a do oblasti jaderné energetiky. Jednotlivé aktivity byly plánovány na všech úrovních, od běžné pracovní až po úroveň nejvyšších představitelů ministerstva, včetně spolupráce s příslušnými agenturami a sociálními partnery. Teritoriálně byly organizovány rovněž v rozšířených formátech jako například V4 + USA, V4 + Izrael, V4 + Jižní Korea a V4 + Východní partnerství. Bohužel aktivity chystané na poslední měsíce našeho předsednictví znemožnila koronavirová epidemie.

Polské předsednictví za korony

Současné polské předsednictví je poznamenáno epidemií v celém svém průběhu, což značně modifikovalo jeho velmi ambiciózní plány. Z agendy Ministerstva průmyslu a obchodu zorganizovala polská strana dosud jedinou akci s účastí ministra průmyslu a obchodu ČR – virtuální konferenci, která se zabývala tématy: evropská průmyslová strategie & digitální transformace – nová éra reindustrializace, důležitými projekty společného evropského zájmu (IPCEI) a elektromobilitou z pohledu hledání rovnováhy mezi tím, co si můžeme dovolit, a technologickými náklady. Právě k tématu automotive vystoupil za českou stranu náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Aktuálně polská strana připravuje online konferenci na téma nástrojů na podporu obchodu ve finanční perspektivě 2020+, která bude speciálně zaměřena na výzkum, vývoj a inovace. K účasti na ní je pozván náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko.

Toto pochopitelně není plný výčet akcí v rámci polského předsednictví, nýbrž jen těch, které se týkají přímo MPO ČR. Za běžných okolností by jejich výčet byl daleko pestřejší.

Vzájemný byznys pod vlivem pandemie

Pandemie se pochopitelně nepříznivě odrazila i na vzájemném byznysu V4. Celkový zahraniční obchod České republiky se za období leden–listopad 2020 v porovnání se stejným obdobím roku 2019 v pojetí pohybu zboží přes hranice vyvíjel následovně: export poklesl o 4,9 % a import o 5,9 %, přičemž aktivum obchodní bilance dosáhlo částky 451,7 mld. korun. Je však třeba dodat, že tento výsledek rozhodně pozitivně překonal odhady z období počátku koronaviru.

Obchod pod lupou

Český export do zemí V4 se vyvíjel příznivěji než celkový vývoz, a to hlavně vlivem „podprůměrného“ poklesu vývozu strojů a dopravních prostředků, které tvoří jeho největší váhu. Není bez zajímavosti, že export potravin do těchto zemí vzrostl. Vývoz silničních vozidel, který tvoří podstatnou část vývozu strojů a zařízení do zemí V4, u všech zemí poklesl – do Polska o 16 %, do Maďarska o 7 % a na Slovensko o 13 %. Tyto výpadky však dokázal nahradit v rámci třídy strojů a dopravních zařízení zvýšený export kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat, zařízení pro telekomunikaci a záznam a reprodukci zvuku do všech zemí V4, dále pak zvýšený export elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů do Polska a ostatních dopravních a přepravních prostředků do Polska a na Slovensko (v posledním případě se jednalo především o přípravky a příslušenství pro železniční a tramvajové tratě).

Naproti tomu dovoz z Maďarska vzrostl, i když jen nepatrně. Dovoz z Polska poklesl méně, zatímco ze Slovenska podstatně více, než je index celkového poklesu dovozu. Stejně jako u vývozu vzrostl dovoz potravin, v případě Polska a Maďarska nepatrně a v případě Slovenska progresivněji nad průměr. Vzrostl rovněž dovoz chemikálií z Polska, což patrně souvisí s operacemi PKN Orlen. U všech zemí poklesl dovoz silničních vozidel. Podobná tendence náhrady tohoto výpadku jako v našem vývozu se neprojevila. Zvýšený dovoz strojů a dopravních zařízení z Maďarska byl důsledkem enormního dovozu článků (baterií) a elektrických akumulátorů včetně dílů. Silnější pokles dovozu ze Slovenska je způsoben mimo jiné také poklesem dovozu dalších tradičních komodit s poměrně vysokou vahou na dovozu – válcovaného materiálu a ropných výrobků.

Shrnutí

Uvedené výsledky obchodu se zeměmi V4, třebaže z kategorie tzv. předběžných, lze hodnotit – stejně jako výsledky celkového zahraničního obchodu – pozitivně. Je nutno vzít v úvahu, že v důsledku uzavření hranic, které si vynutil vývoj epidemie koronaviru, došlo k dočasnému přerušení nejrůznějších hospodářských propojení se zeměmi V4, zejména v případě Polska a Slovenska velmi citelnému, což způsobilo výpadky ve vzájemném obchodě.

Text: Jiří Dorňák

Foto: Shutterstock