Polsko: Rozsáhlý náročný trh, který slyší na kvalitu

Česká republika a Polsko jsou dlouhodobě silní partneři. Vzájemný obchod vykazuje v podstatě nepřetržitý růstový trend (s výjimkou krizového období 2009) a postupné upevňování pozice Polska mezi našimi nejvýznamnějšími obchodními partnery. Od roku 2006 zaujímá Polská republika třetí příčku mezi našimi exportními trhy hned za Německem a Slovenskem a od roku 2009 je třetím největším dodavatelem zboží k nám, a to za Německem a Čínou.

Na našem celkovém vývozu se severní soused podílí aktuálně 6,2 % a na dovozu 7,9 %. Obchodní bilance, která byla prakticky až do roku 2011 trvale aktivní, se od roku 2012 přesunula do poměrně významného pasiva. V současné době je Polsko jedinou zemí EU, s níž máme pasivní obchodní bilanci. Dlouhodobě je jejím zdrojem převaha dovozu u potravin, nápojů, paliv, spotřebního zboží, tržních výrobků (hlavně mědi) a v poslední době i chemikálií. Toto pasivum zmírňuje náš přebytek vývozu strojů a dopravních zařízení.

Z meziročního porovnání údajů za leden–listopad 2020 a 2019 vyplývá, že vývoz do Polska poklesl o 2 %, zatímco dovoz o 3,2 %. Pokles jde na vrub pandemie, i když je stěží prokazatelné, do jaké míry. 76 % našeho vývozu tvoří stroje a dopravní prostředky, průmyslové spotřební zboží a tržní výrobky, kde podíl strojů a dopravních prostředků činí 45,5 %. Struktura dovozu je poněkud více rozptýlena – uvedené zbožové třídy představují „pouze“ 68,2 %, přes 10 % dovozu činí potraviny a 12 % chemikálie.

České stopy na polském trhu

V Polsku je registrováno asi 480 českých firem, nejčastěji ve formě zastoupení. Z nich můžeme jmenovat například Vítkovice Milmet, Škoda Auto (automobily), TOS, ČD Cargo, Zetor, Karlovarské minerální vody (Magnesia), Pilsner Urquell, Tatra a.s. – Maw Telecom nebo ČEZ Polska.

Od září 2011 je v provozu polsko-český plynový interkonektor firem GazSystem a Net4Gas, financovaný z jedné poloviny z prostředků EU dojednaných Českou a Polskou republikou v roce 2009. Plynostav Pardubice dokončil podzemní zásobník plynu u Vratislavi. Plynárenské firmy a subdodavatelé spolupracují i na třetích trzích.

Jedním z největších investorů v Polsku je společnost Accolade, která staví a pronajímá průmyslové parky. Aktuálně jich je po celé zemi devět. Souhrnná hodnota investic této firmy v Polsku se blíží třem miliardám korun. Nesměřují však pouze na výstavbu výrobních a skladovacích parků na zelené louce, ale zaměřují se i na přestavbu nevyužívaných průmyslových prostor.

Podniky Škoda Transportation, SKD Trade Praha, Iveco Vysoké Mýto a SOR Libchavy dodávají železniční vagony, tramvaje a autobusy polským VÚSC a městům. Rovněž pro Tatru je Polsko jedním z nejvýznamnějších exportních teritorií. Osobní automobily Škoda Octavia jsou dlouhodobě nejprodávanějším osobním vozem v Polsku, přičemž octavii a fabii na medailových pozicích doplňuje v segmentu prestižních vozů superb. Škoda Transportation s polskou firmou Solaris vyrábí trolejbusy. Škoda Vagonka Ostrava získala investiční pobídku také díky zakázce pro varšavské metro. Státní podnik LOM Praha zvítězil jako první zahraniční firma v tendru na školení pilotů vrtulníků speciálních sil polské armády. Ve spolupráci s kanadskou firmou Intelcan získala pardubická společnost Eldis významnou zakázku na dodávku letištních radarů pro civilní letiště ve Varšavě a Krakově.

Polské projekty českých investorů

Statistika České národní banky prezentuje Polsko jako 7. nejvýznamnější destinaci českých investorů a zároveň považuje Polsko za 10. nejvýznamnější investorskou zemi do naší ekonomiky.

Významným investorem je česko-slovenská skupina Penta Investments, která provádí u většiny akvizic restrukturalizaci firem s perspektivou regionálního rozvoje a investic ve V4.

Český developer UDI Group zahájil počátkem roku 2021 ve Varšavě výstavbu 960 bytů. Projekt na brownfieldu po továrně na traktory Ursus má být dokončen v roce 2026. Realizátorem je Hochtief.

Povolovací procesy v Polsku jsou podle představitelů firmy UDI Group po tamní změně stavebního zákona velmi předvídatelné a rychlé. Po zhruba roční přípravě projektu a dotažení všech majetkoprávních vazeb samotný povolovací proces pro první fázi výstavby trval necelé dva měsíce.

Toto je zjevně také – vedle stále se zdokonalující dopravní infrastruktury – důvod, proč v Polsku doslova bují výstavba skladovacích a výrobních kapacit v souvislosti se zkracováním či přesměrováním cest zboží v rámci dodavatelských řetězců, zejména v důsledku koronavirové pandemie.

Další příležitosti se rýsují

Můžeme konstatovat, že v rámci vzájemné spolupráce obou zemí neexistuje prakticky žádné odvětví, které by postrádalo obchodní kontakty, respektive které by nebylo zajímavé pro hlubší formy spolupráce. Vzhledem ke geografické poloze Polska a blízkosti obou národních ekonomik má tato spolupráce daleko širší dosah než jen prostou výměnu zboží.

Je pochopitelné, že využití nabízených možností bude v nejbližší době záležet nejen na konkurenceschopnosti našich firem, ale také na uvolňování opatření v souvislosti s koronavirem.

Polská vláda spustila ke zmírnění ekonomických škod způsobených koronavirovou krizí tzv. protikrizový štít. Uvolnila přibližně 10 % HDP na pomoc podnikatelům a na podporu ekonomiky. Tato záchranná opatření se skládají z pěti pilířů – bezpečnosti zaměstnanců, finanční podpory firmám, ochrany zdraví, posílení finančního systému a programu veřejných investic. Celková hodnota státní pomoci činila 212 miliard zlotých. Koncem listopadu 2020 oznámil polský premiér vznik nového protiepidemického finančního štítu 2.0 ve výši až 35 miliard zlotých, který by měl pomoci mikro-, středním a velkým firmám v nejvíce postižených odvětvích až do března letošního roku. Podpora je zaměřena na čtyřicet oborů podnikání (mj. gastronomie, turistiky, fitness), které covid-19 nejvíce zasáhl.

Prognóza je optimistická

Co je pro naše exportéry podstatnější, je ovšem výhled dalšího vývoje polské ekonomiky. Polská centrální banka snižuje odhad poklesu HDP ke konci roku 2020 na 3,5 %, což přibližně koresponduje s podzimní prognózou Evropské komise. Ta predikuje pokles na 3,6 %, což by měl být jeden z nejlepších výsledků v EU (lépe by na tom měly být pouze Litva, Irsko a Švédsko). V období let 2021–2022 má HDP Polska podle EK vzrůst o 3,3, respektive 3,5 procentního bodu. Tento výhled je za současných podmínek optimistický a rozhodně stojí za úvahu zkusit se na něm podílet.

Proto doporučujeme sledovat aktuální informace kolem veletržních akcí v Polsku a být v kontaktu s agenturou na podporu exportu CzechTrade, která má v této zemi svoji zahraniční kancelář. Je plánována řada akcí, ale buďme realisté, jejich uskutečnění v prvním pololetí letošního roku je pandemií stále ohroženo.

Česko-polská relace má v oblasti hospodářských a obchodních vztahů tu nejvyšší politickou podporu. Pravidelně jednou ročně se příslušní ministři setkávají při mezivládních konzultacích. Polsko aktuálně předsedá Visegrádské skupině. Pravdou ovšem je, že akce spojené v tomto rámci s hospodářstvím se, pokud vůbec, konaly nebo v nejbližší době budou konat virtuálně.

Polsko je také silným podporovatelem tzv. Iniciativy tří moří. Tato prezidentská platforma nabývá reálných ekonomických rozměrů tím, že jednotlivé země se postupně stávají akcionáři investičního fondu této iniciativy, který může pomoci zvýšit investiční atraktivitu regionu a regionální spolupráci.

Evropský hospodářský kongres, setkání podnikatelů a přeshraniční spolupráce

Jednou z prvních akcí, kterou zamýšlí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR finančně podpořit a která by se měla uskutečnit in natura ve druhé polovině května, je Česko-polské setkání během Evropského hospodářského kongresu v Katovicích. Pokud to hygienická situace nedovolí, plánuje se na druhou polovinu září. Jedná se o projekt ekonomické diplomacie pravidelně organizovaný Zastupitelským úřadem ČR ve Varšavě.

Stejně tak předpokládáme, že po loňském odkladu se letos již v Ostravě uskuteční Setkání podnikatelů z ČR, Polska a Slovenska pořádané obvykle v červnu. MPO ho podporuje formou svého programu incomingových misí.

Vloni se rovněž bohužel nesešla Česko-polská komise pro přeshraniční spolupráci včetně její pracovní skupiny pro hospodářství, obchod a dopravní infrastrukturu, jejíž vedení spadá do kompetence MPO. Doufáme, že se to podaří letos. Jsme schopni přizpůsobit toto setkání tomu, co nám dovolí pandemie. Rozhodně bychom tak chtěli podpořit přeshraniční hospodářskou spolupráci, která je důležitou součástí česko-polských vztahů. Vždyť naše společná hranice s Polskem je druhá nejdelší po Německu.

Text: Jiří Dorňák

Foto: Shutterstock