Evropská taxonomie, povinnost i příležitost

Při jednání s bankou o nových projektech se stále častěji operuje s pojmy jako udržitelnost či taxonomie. Co to vlastně je a co to pro firmy znamená? Květuše Křivánková, finanční ředitelka, BUZULUK a.s.

Odpovídá Jan Hanuš, jednatel KB Advisory

Co je environmentálně udržitelné

Taxonomie EU je zjednodušeně řečeno nástrojem, který firmám, investorům, finančním institucím a státní správě pomáhá vyjasnit, jaké hospodářské činnosti nejvíce přispívají k plnění cílů EU v oblasti životního prostředí vytyčených v pařížské klimatické dohodě a cílů udržitelného rozvoje OSN. Je také nástrojem pro zvýšení transparentnosti aktivit firem a finančních institucí a rovněž pro předcházení praktikám tzv. greenwashingu. Ten můžeme definovat jako dezinformaci nebo zavádějící informování o environmentálně pozitivním dopadu nějakého produktu nebo služby.

Jak má taxonomie firmám pomáhat v praxi? Tento jednotný systém klasifikace převádí environmentální cíle EU na konkrétní kritéria, podle nichž je pak možné ekonomickou činnost označit za udržitelnou.

Nejdřív velké firmy

Taxonomie EU představuje komplexní soubor opatření, která budou do praxe zaváděna postupně. Nařízení vstoupilo v platnost v červenci 2020, účinnosti nabude 1. ledna 2022 a v první fázi se bude týkat:

• účastníků finančního trhu;

• podniků s více než pěti sty zaměstnanci, které členské státy označí za tzv. subjekty veřejného zájmu;

• podniků označených za subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřským podnikem velké skupiny a mají více než pět set zaměstnanců.

V praxi se bude týkat zhruba jedenácti tisíc unijních firem. U velkých podniků, subjektů finančních trhů a dalších bude tedy sledován dopad jejich aktivit na životní prostředí a následně reflektován v příslušných zprávách. Později se totéž bude vztahovat na více než padesát tisíc firem v Unii, tedy například na ty s minimálně dvěma sty padesáti zaměstnanci atd.

Nejste „v tom“ sami

Povinnosti spojené s novou legislativou významně dopadají i na banky. Třeba KB již má stanovenou svou ESG strategii a zveřejňuje tzv. nefinanční report o dopadech své činnosti na životní prostředí na webu. Zkušenosti z tohoto procesu se snažíme využít při asistenci našim klientům, kteří si nastavují svou vlastní ESG strategii a další cíle. V roli poradce jim tak pomáháme například v oblasti energetické účinnosti, při měření uhlíkové stopy či v rámci odpadových a vodních auditů nebo dotačního poradenství.

V neposlední řadě budou banky v zelené tranzici ekonomiky plnit svou roli financujících subjektů. Kromě tradičních produktů, kam řadíme i úvěry a záruky od skupiny Evropské investiční banky, budou využívány i nové typy produktů vázaných přímo na projekty v oblasti ESG. Půjde především o zelené či sociální dluhopisy nebo úvěry, popř. dluhopisy vázané na cíle udržitelnosti atd. V rámci těchto produktů se firma zaváže ke splnění určitých cílů, které povedou ke snížení dopadů její činnosti na životní prostředí (např. úspory vody, energií, výstavba OZE, apod.) nebo zlepšení v oblasti sociální (např. péče o zaměstnance). Díky tomuto závazku má šanci získat výhodnější úrokové podmínky ze strany bank nebo investorů (např. u dluhopisů).

V každém případě je jisté, že zelená tranzice ekonomiky je proces, který bude mít dopad do všech ekonomických odvětví a velice rychle se propíše do běžného fungování všech firem. Rádi vám neformálně pomůžeme se základní orientací nebo pak i s řešením konkrétní strategie nebo projektu.

Text: Jan Hanuš