Je tomu již rok, co nejen ekonomové vyhlíželi nový impulz, co by nastartoval dosavadní hospodářskou letargii. Ta začala být novým strašákem, který vystřídal toho předchozího v podobě dramatické inflace. Přestože zejména první polovina letošního roku byla ve znamení mírného růstu ekonomiky v každém čtvrtletí o 0,4 %, bohužel žádný růstový impulz se nedostavil a o výrazném oživení ekonomiky se hovořit nedá. O to víc upíráme pozornost k nadcházejícímu roku 2025.
Těžké dohánění ztráty
Přestože k výraznému oživení stále nedochází, je to nejhorší z pohledu reálné ekonomické dynamiky snad již za námi, kdy po loňské stagnaci předpokládáme letošní růst HDP ve výši 0,8 %. Podle našich odhadů období pandemie, války na Ukrajině a následné energetické krize sebralo české ekonomice tři roky. Pokud to srovnáme s recesí následující po globální finanční krizi roku 2008 a následné evropské dluhové krizi, trval návrat produkce české ekonomiky na předkrizovou úroveň šest let.
Česko je malou exportně zaměřenou ekonomikou, která je citlivá na šoky ve vnější poptávce. Na druhou stranu naši tuzemští exportéři jsou poměrně flexibilní a na změny velmi rychle a pružně reagují. Ve výsledku tak mnohem výraznějším problémem v obou těchto obdobích recese byla nakonec vždycky domácí poptávka. Zatímco dříve trvalo celou dekádu, než se objem investic dostal zpět na předkrizovou úroveň poloviny roku 2008, nyní se investiční aktivita vrátila poměrně rychle. Investice byly na hodnotách konce roku 2019 již v polovině loňského roku.
Klíčovým problémem tak v současném cyklu zůstává absence domácí spotřebitelské poptávky, a to primárně kvůli propadu reálných mezd v důsledku vysoké inflace. Nicméně i zde začíná svítat na lepší časy a podle našich prognóz by k obnovení předpandemické úrovně reálných mezd mohlo dojít zhruba v polovině roku 2026 a to samé by mělo platit také pro spotřebu domácností.
Bohužel do výsledku letošního roku promluví i dopady zářijových katastrofálních povodní. Jejich vliv se tak negativně promítá jak v průmyslové produkci, tak omezením v dostupnosti pracovní síly. Domácnosti se v prvé řadě musely postarat o sebe, své nejbližší i záchranu majetku před následnými škodami, a nejsou tedy zapojeny do pracovního procesu. Nicméně postupem času převáží efekt obnovování povodněmi zničeného majetku a infrastruktury, což bude mít dočasně pozitivní vliv na hospodářský růst.
Rok 2025 – poslední rok slabého růstu?
Právě domácí poptávka bude v příštím roce hlavním stimulem pro oživení ekonomiky. To by mělo podle našich prognóz dosáhnout 1,5 % růstu HDP. Nebude se tedy jednat o žádné skokové zvýšení. Předpokládáme ale, že kupní síla domácností se trochu oživí a pomůže utlumenému průmyslu, který trpí zejména problematickou situací v Německu. Očekáváme, že i ekonomika našeho největšího obchodního partnera po dlouhé době stagnace alespoň mírně poroste: o 0,7 %. Věřím, že v roce 2025 již skončí přešlapování a naše ekonomika se odlepí od země k dlouho očekávanému růstu.
Text: David Formánek
Foto: Shutterstock
David Formánek je členem představenstva Komerční banky zodpovědným za korporátní a investiční bankovnictví.
