Víc než pět miliard korun po odvolání sankcí

Jak jsme čtenáře TRADE NEWS informovali, EGAP zahájil už v srpnu projednávání nových obchodních případů do Íránu. Podmínkou pro jejich konečné schválení zůstává odvolání sankcí, které zatím vývoz do tohoto zajímavého teritoria znemožňují. Nicméně EGAP už stanovil takzvaný signální teritoriální limit – po uvolnění sankcí je připraven pojistit export českých firem za více než 5 miliard korun.

„Naše rozhodnutí souvisí také s tím, že máme s minulými obchodními případy do Íránu pozitivní zkušenosti a evidujeme takřka bezproblémovou platební historii íránských subjektů. Do doby zavedení sankcí odběratelé z Íránu platili v řádných termínech, po zavedení sankcí nám zůstaly pouze dva pojistné případy, které dosud nejsou splacené,“ řekl generální ředitel EGAPu Jan Procházka. Před zavedením sankcí přitom činila celková aktivita EGAPu v Íránu přes 16 miliard korun.

S platbami z íránských bank mají u starších pohledávek problém i další evropské země. Významným dopadem sankcí je totiž i vyloučení některých bank ze systému SWIFT a jejich uvedení na sankční seznam. Tento krok fakticky zkomplikoval mimo jiné obchodní vztahy, které vznikly ještě před zavedením sankcí, neboť banky z reputačních důvodů odmítají se sankcionovanými subjekty spolupracovat a v mnoha případech nedokončují transfery splátek íránských dlužníků. Nemožnost transferu dlužné částky bohužel nakonec postihuje především evropské věřitele. Podle posledních údajů Bernské unie, která sdružuje přední úvěrové pojišťovny, mají nyní v Íránu nejvyšší pohledávky Německo a Itálie. „Podle dostupných informací by uvolnění bankovních sankcí mělo přijít v únoru 2016,“ uvedl Miloslav Stašek z MZV.

S podporou EGAPu bylo do roku 2010 úspěšně realizováno celkem 111 obchodních případů do Íránu. Šlo o dodávky kolejnic, technologického zařízení pro elektrárnu Iran Shahr, linky pro výrobu dieselových čerpadel, parní turbogenerátory, cukrovary Khoozestán, cementárnu Shahr-E-Kord, čističku odpadních vod a další dodávky v celkové hodnotě více než 14 miliard korun. Aktivity EGAPu nebyly omezeny pouze na poskytování pojištění vývozních úvěrů, pojištěny byly taktéž bankovní záruky v hodnotě 1,2 mld. Kč a českým vývozcům bylo také poskytnuto pojištění výrobního rizika ve výši 1,6 mld. Kč.

Kdo má šanci

Podle Pavla Kaliny, vedoucího obchodně-ekonomického úseku Zastupitelského úřadu v Teheránu, je v současné době v Íránu aktivních 56 českých firem v různých oblastech. Především jako dodavatelé zařízení či produktů k dalšímu zpracování. „Bohužel ale registrujeme zatím jen jednu firmu, která má v zemi stálého českého zástupce. Možnosti se po pádu sankcí nabízejí v oblasti dopravy – a to jak u prodeje automobilů, tak například u tramvajové dopravy v Teheránu nebo při obnově zastaralého trolejbusového parku v hlavním městě. Další důležitou oblastí je letecká doprava – především civilní letectví. Jde o řízení letového provozu, komunikační techniku, ale i malá sportovní letadla. Očekávat se dá i výstavba sedmi nových mezinárodních letišť. V létě 2016 by pak mohl být zahájen provoz pravidelného leteckého spojení společnosti Mahan Air na lince Teherán–Praha.“

Dalším z klíčových oborů je podle Pavla Kaliny energetický průmysl. Kromě klasických elektráren je plánována i výstavba alternativních zdrojů energie – solárních, větrných a vodních elektráren. S větrnými elektrárnami Írán počítá v provinciích Sístán a Balúčistán, Kazvín, Semnán nebo Chorásán, solární parky jsou plánovány na pobřeží Perského zálivu a v provincii Alborz.

Íránské vodní nádrže a přehrady by měly být nově využívány k výrobě elektrické energie. Prostor se tedy otevírá i v oblasti dodávek turbín a souvisejících systémů.

„Nerostné bohatství Íránu, kde se těží 68 druhů minerálů, představuje cca 7 % světových zásob. Spolu s 16% podílem hutního průmyslu na HDP Íránu a zastaralou těžební a zpracovatelskou technikou to představuje velkou výzvu pro české výrobce důlního zařízení i pro firmy zabývající se geologickým výzkumem,“ je přesvědčen Pavel Kalina.

Bez šancí není v Íránu do budoucna ani zemědělský a potravinářský průmysl. Poptávka po „západních“ potravinách se zde stále zvyšuje. Především jsou žádané výrobky pro diabetiky, bioprodukty, kojenecká a dětská výživa, roste ale také spotřeba nealkoholického piva. Obecně je v zemědělském sektoru nutné zvýšit výnosy z půdy pomocí umělých hnojiv a zavést energeticky méně náročný systém zavlažování.

Na výsluní by se v Íránu mohl opět dostat i textilní průmysl, nutné budou dodávky náhradních dílů a modernizace tkalcovských stavů. Stále skvělou pověst má české sklo a křišťál – ostatně jako v celém regionu Blízkého východu.