„Naše společnost se zabývá průmyslovými aktivitami v sektoru letecké techniky. Inovace a moderní technika nám umožňují být úspěšným výrobcem v mezinárodním měřítku. Zajímáme se také o provozní náklady a možnosti v tomto směru investovat do pokročilých technologií obnovitelných zdrojů energie. Kde vidíte největší potenciál k rozvoji?“
Jaroslav Potměšil, jednatel HPH, s.r.o.
Odpovídá Pavel Beran, bankovní poradce pro specializované financování, KB
Počátek rozvoje obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE) lze datovat do roku 2005, kdy vstoupil v platnost zcela nový zákon o podpoře OZE. Následovaly prováděcí vyhlášky a na sklonku minulého desetiletí se shodou okolností začaly rapidně snižovat ceny fotovoltaických panelů i instalací větrných elektráren. Vedle tradičních vodních elektráren se začaly stavět i bioplynové stanice. V Komerční bance jsme zachytili nástup OZE na trzích v letech 2009 a 2010, máme rozvinuté portfolio financování zejména v oblasti fotovoltaických elektráren a bioplynových stanic. Financujeme však také projekty větrných a vodních elektráren i spalovny biomasy.
S vaničkou jsme bohužel vylili i dítě
V současnosti jsou OZE v naší republice prakticky v útlumu a sektor se nerozvíjí zdaleka tak rychle jako v některých jiných zemích EU. Příčin je více, ta hlavní je nejprve příliš velká podpora fotovoltaickým elektrárnám, která byla následně drasticky omezena.
Následně tuzemská legislativa příslovečně vylila s vaničkou i dítě a prakticky se zastavila možnost vzniku nových projektů skoro všech OZE po roce 2010. Malé vodní elektrárny se sice mohou stavět, ale možností realizace nových projektů je velmi málo. Větrné elektrárny po roce 2013 směli stavět již jen investoři, kteří splnili zákonná omezení s termínem realizace do šesti let. Od té doby nemohly vznikat nové projekty větrných elektráren a rozvoj v tomto sektoru se prakticky zastavil na velmi malé hodnotě instalovaného výkonu kolem 300 MW.
Fotovoltaické elektrárny na střechách budov mají jen velmi omezenou možnost realizace v rámci státních podpor vypisovaných jednotlivými ministerstvy. Rovněž i zde hodnota instalovaného výkonu stagnuje okolo 2 GW. To bylo svého času solidní číslo, dnes je to velmi málo a neodpovídá to možnostem, které naše republika má. Přidaly se i administrativní překážky jako například kontroly překompenzace OZE, kde si odborná veřejnost klade otázku o její účelnosti.
Obnovitelné zdroje jako součást energetického mixu
Budoucnost OZE je podpořena časovou, technologickou a finanční náročností stavby jaderných zdrojů. V rozvinutých zemích se jaderné elektrárny až na výjimky nestaví nebo byly jejich stavby zastaveny. Uhelné zdroje dobře slouží, palivo je u nás domácí surovinou, ale do budoucna neodpovídají požadavkům na životní prostředí, nehledě na limity v těžbě uhlí. Zemní plyn je relativně ekologicky přijatelné palivo, ale jeho cena může podléhat výkyvům a pro nás zůstane vždy importním artiklem. Zejména v kombinaci s ukládáním elektřiny do baterií se jeví obnovitelné zdroje do budoucna jako hlavní součást energetického mixu spolu s jadernými elektrárnami na úrovni minimální státní spotřeby a dosluhujícími elektrárnami na fosilní paliva. Nemalou výhodou je i decentrální rozmístění jednotlivých OZE, jež jsou potom blíže spotřebě, méně zatěžují rozvodné sítě, a umožňují tím zvyšovat bezpečnou a spolehlivou dodávku elektřiny, jak uvádí zákon.
V Komerční bance jsme připraveni podporovat rozvoj moderních energetických řešení, tak jako tomu bylo i v minulých letech. Netrpělivě očekáváme připravovanou legislativu podporující ukládání elektřiny do baterií, vypisování aukcí pro stavbu větrných a fotovoltaických elektráren, jež mají u nás největší potenciál k rozvoji a v budoucnu by mohly pokrývat většinu domácí spotřeby elektřiny. To jsou oblasti, kde vidíme velký potenciál pro podnikání a kde bychom mohli spolupracovat vhodnou formou bankovního financování.
Text: Pavel Beran
