Kosmické technologie všude kolem násGlobální potenciál ve stovkách miliard eur ročně

Kosmické aktivity s sebou přinášejí rozvoj špičkových technologií či specifických materiálů. Využívají se totiž v extrémním prostředí a díky tomu se vyvíjejí nové produkty s vysokou přidanou hodnotou s velkým tržním potenciálem v řadě oblastí. Globální potenciál nového, dynamicky se rozvíjejícího a stále rostoucího trhu, který s tímto oborem souvisí, se pohybuje ve stovkách miliard eur ročně. Přičemž hráčů na něm není tolik kvůli nezbytné vysoké vyspělosti technologií a kvalifikaci pracovníků.

Možná si ani příliš neuvědomujeme, jaký význam mají tyto technologie pro náš život. Například bez družic by nebyla možná optimalizace dopravy, předpověď počasí, synchronizace energetických a telekomunikačních sítí a bankovních systémů, mobilní komunikace, televizní vysílání, optimalizace zemědělské výroby, zvládání přírodních katastrof, civilní obrana, krizové řízení.

Průnik do všech oborů

Využití technologií založených na kosmických systémech přináší značné úspory v mnoha odvětvích lidské činnosti. Například v dopravě mohou dosáhnout až 10 % z celkových nákladů, v zemědělství až 25 %. Klíčovým faktorem je dostupnost služeb např. pro digitální televizní vysílání nebo přístup na internet v odlehlých oblastech. Lze zmínit i služby jako geomarketing či rozšířená realita využívající informace o poloze anebo službu poskytující velmi přesný čas (nezbytný pro velmi přesné synchronizace energetických sítí či bankovních systémů). Kosmické systémy mají uplatnění i v dalších, zdánlivě nesouvisejících oborech (např. ve zdravotnictví, tzv. telemedicína, poskytování informací přes obrazový kanál anebo nové metody měření).

Další významnou oblastí je bezpečnost, ochrana majetku a lidských životů. Jedná se např. o koordinaci záchranných týmů v terénu, optimalizaci jejich umístění a míru uplatnění preventivních či ochranných opatření. Příkladem může být predikce vývoje povodně, šíření znečištění při průmyslové havárii atd. Dalším je potenciál kosmických aktivit pro snížení hospodářských ztrát z dopravních nehod, které jen v ČR dosahují 35 až 50 miliard korun ročně. S využitím služeb kosmických systémů a související pozemní infrastruktury lze dopravním nehodám lépe předcházet, a snížit tak ztráty nejméně v řádu jednotek procent, což znamená úsporu v řádu miliard korun ročně. Obdobná situace nastává u povodní.

Agentura pro kosmický program v Praze

V roce 2012 získala Praha díky rostoucímu potenciálu v oblasti kosmických aktivit a aktivní podpoře sídlo prestižní Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA). V důsledku toho zde založily a zakládají zastoupení společnosti, které se zabývají družicovou navigací. Rozsah portfolia těchto firem je však obvykle mnohem širší, mít je v České republice je tak výhodné i pro další odvětví.

Od roku 2021 se navíc Agentura GSA rozšíří na Agenturu pro kosmický program EU (EUSPA). ČR díky EUSPA bude mít dobrou pozici pro rozvoj institucí a aktivit v rámci Kosmického programu EU, který od roku 2021 zastřeší stávající programy Galileo, Copernicus, program kosmické bezpečnosti SSA a nově vznikající systém družicové komunikace pro vládní účely – GOVSTACOM. Umístění EUSPA v ČR je velkou příležitostí, ale i zodpovědností vůči celé EU. Znamená to i významný signál pro zahraniční investory, a to nejen v oblasti kosmického průmyslu.

Prostřednictvím odboru elektronických komunikací se Ministerstvo průmyslu a obchodu zabývá využitím kosmických technologií pro potřeby satelitních komunikačních záležitostí. Věnuje se také IMSO (International Mobile Satellite Organization, mezivládní organizace, jejímž primárním účelem je přehled o některých veřejných satelitních bezpečnostních komunikačních službách poskytovaných prostřednictvím mobilních satelitních komunikačních systémů). Dále spolupracuje s ITSO (International Telecommunications Satellite Organization, mezivládní organizace, jejímž cílem je zajistit, že Intelsat, Ltd., poskytuje veřejné telekomunikační služby včetně hlasových, datových a video přenosů na globálním a nediskriminačním základě). Spolupracuje i s Eutelsat – Mezinárodní telekomunikační družicovou organizací, která je rovněž mezivládní a jejím hlavním posláním je dohled nad celosvětovým poskytováním mezinárodních veřejných družicových telekomunikačních služeb). MPO je v těchto oblastech také v pravidelném kontaktu s Ministerstvem dopravy, které má na starosti technickou část problematiky, tedy záležitosti spojené s dopravou zařízení na oběžnou dráhu.

Spolu s Ministerstvem dopravy má Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž zástupce ve Výboru průmyslové politiky Evropské vesmírné agentury (IPC ESA), který dohlíží na průmyslovou politiku této agentury. ESA realizuje projekty s cílem vyvinout technologie obecně použitelné pro různé aplikace.

Dlouhodobá vize České republiky

Dlouhodobou vizí ČR je být znalostní společností. To je možné pouze v případě, že se naše země soustředí na rozvoj a posílení odvětví založených na znalostech, tj. na vývoj nových technologií (high-tech) a moderních služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Kosmické aktivity jsou ve výčtu těchto odvětví v čele. Realizace programů na podporu výzkumu a vývoje je proto velmi důležitá, dochází k ní v souladu s Inovační strategií ČR 2019–2030, strategickým pilířem Inovační a výzkumná centra (The Country for Excellence). Ten mimo jiné říká, že je třeba zaměřit podporu na klíčové trendy, kde se protíná excelence výzkumu, potenciál českých firem a budoucí technologické trendy.

Podpora kosmických aktivit

MPO mimo jiné umožňuje firmám s inovačním potenciálem a zázemím ve vesmírných aktivitách zapojit se do výzev OP PIK či programu TREND. Jeho hlavním zaměřením je využít výsledky výzkumu a vývoje v praxi. Oba programy podpory v gesci MPO jsou dimenzovány pro inovační podniky bez rozdílu zaměření. Podporují se především projekty s vysokým potenciálem pro zvyšování konkurenceschopnosti ČR, tedy i vesmírné a letecké technologie.

MPO se dále finančně spolupodílí na financování inkubátoru ESA-BIC (zahájení 2016), jenž se zaměřuje na inkubaci a rozvoj technologicky progresivních start-upů (dosud 21 inkubovaných start-upů, českých i zahraničních), které ve svých komerčních produktech či službách využívají vesmírné technologie nebo systémy. Zmíněná inkubace zahrnuje podporu ze strany programového manažera, zvýhodněný nájem kanceláří, finanční podporu ve výši 50 tisíc eur na poradenské služby nebo technickou podporu.

Mezi inkubované start-upy patří např. firma Insight Art, přinášející světově jedinečný a nejmodernější spektrální rentgen v oblasti inspekce a ověřování umění, či společnost Stratosyst, která v loňském roce vyhrála české regionální kolo soutěže Galileo Masters. Ta vyvíjí stratosférickou observatoř HAPS (High Altitude Pseudo Satellite), která bude z výšky dvaceti kilometrů schopna poskytovat stejné služby jako družice z oběžné dráhy, avšak s výrazně nižšími náklady.

MPO dále také podporuje propojení podnikatelského sektoru a kosmických technologií prostřednictvím účasti ČR v programu Evropské unie pro globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti Copernicus či programu navigačního systému Galileo. I podnikatelské záměry tohoto typu lze dále rozvíjet s využitím řady dotačních programů, jako je rámcový program Horizont 2020 a nadcházející Horizont Europe, ale i prostřednictvím účasti firem v soutěžích, jako např. Copernicus Masters apod.

Text: Eduard Muřický

Foto: Shutterstock