Co nám vyjevil koronavirus? Že celkové kapacity tuzemských firem se sice odhalují trochu zdlouhavě a složitě, zato velký vývojový a výzkumný potenciál české vědecké komunity mnohé překvapil ze dne na den.
Zdokumentovala to například soutěž Hack the Crisis Czech Republic. V té uspěly dvě spin-off společnosti – DIANA Biotechnologies a LAM-X, u jejíhož zrodu stála dceřiná společnost UK Charles University Innovations Prague a biotechnologický inkubátor Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, u DIANY Technologies figurovalo místo biotechnologického inkubátoru i&i Prague. Dále společnost MiCo Medical a vědecký tým Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.
Akciová společnost LAM-X, která vznikla teprve 20. února letošního roku, si z klání odnesla odměnu milion korun za třetí místo a všeobecný respekt. Zabývá se strategickým transferem znalostí a technologií z výzkumu a vývoje biochemie, biofyziky, imunologie a farmacie do praxe. Spin-off vznikl na zajímavých nejen laboratorních výsledcích z klinického testování světlem aktivovaných materiálů (LAM-X – Light Activated Materials X) v rámci výzkumného projektu Jiřího Mosingera, předního výzkumného pracovníka PřF UK, v oblasti fotochemie a supramolekulární chemie porfyrinoidů.
Hlavní předností těchto nanomembrán je schopnost zabránit pronikání většiny bakterií a virů z vnějšího prostředí do hojící se rány. Jde o vyšší úroveň obrany formou eliminace patogenů hned na povrchu membrány. Jednoduše řečeno, pokud je rána kryta LAM-X membránou, stačí na ni krátce posvítit vhodným zdrojem světla a mikroorganismy v blízkém okolí rány jsou zlikvidovány, a ta se pak hojí rychleji. Jednou z největších výhod této technologie je fakt, že na aktivní látku na rozdíl od antibiotik nevzniká rezistence. O unikátní technologii již projevila zájem řada výrobců zdravotnického materiálu.
S pandemií viru SARS CoV-2 dostal výzkumný tým aktuální podnět, upravil vlastní vývojové plány a v současnosti testuje svou technologii pro výrobu speciálních membrán aplikovatelných do roušek. Pokud testy přinesou příznivá data, bude to znamenat, že membrány jsou schopné viry nejen zachytit, ale rovněž je aktivně eliminovat.
S certifikací FDA je zahraniční expanze výrazně snazší
Schvalovací proces americké FDA (Food and Drug Administration) charakterizují mimořádná opatrnost, důraz na bezpečnost a kvalitu. Český plicní ventilátor CoroVent, který vedle druhého místa v tuzemské soutěži Hack the Crisis získal také stříbro v hackathonu EUvsVirus, splnil požadavky FDA v nebývale krátkém čase.
První zmínky o jeho vývoji a průmyslové aplikaci se v médiích objevily letos zkraje jara a již koncem srpna obdržela třebíčská společnost MICo Medical certifikát FDA EUA (Emergency Use Authorization), jenž jí usnadní prodej přístroje na zahraničních trzích.
Vývoj plicního ventilátoru je výsledkem spolupráce profesora Karla Roubíka, hlavního vynálezce z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, a společnosti MICo Group (Moravian Industrial Company). CoroVent získal druhé místo nejen v české soutěži Hack the Crisis, ale také v hackathonu EUvsVirus, největší panevropské on-line akci tohoto typu, kterou iniciovala Evropská komise společně s Evropskou radou pro inovace. V Evropě v posledních měsících nevznikl žádný obdobný projekt, který by se posunul až do fáze výroby a certifikace.
Projekt iniciativy Covid19CZ a pražského ČVUT je jedinečný i strukturou financování. Kromě výrobce, který do něj vložil cca 50 milionů korun z vlastních prostředků, se na dokončení plicního ventilátoru podílela také česká veřejnost. V crowdfundingové sbírce se během několika březnových dnů vybralo přes 14 milionů korun od 7483 dárců.
Během léta se pandemická situace v Evropě uklidnila a žádný z 380 vyrobených a otestovaných ventilátorů nemusel být v českých nemocnicích nasazen. CoroVent však má velký prodejní potenciál a zaujal rovněž na zahraničních trzích. „Jedná se o cenově dostupnější výrobek, složený z kvalitních komponentů, spolehlivý a navíc zkonstruovaný do náročných podmínek,“ říká majitel a generální ředitel rodinné společnosti MICo Group Jiří Denner s tím, že výrobek je „v případě uzavření nových obchodních smluv“ připraven k masové výrobě. „Splnili jsme závazek české veřejnosti, která společně s podnikatelskými subjekty přispěla na výrobu ventilátorů. Přístroje vyrobené nad rámec tohoto závazku pak využíváme k prosazení se na zahraničních trzích,“ dodává. Zájemci se objevili zejména v Itálii, Španělsku, Německu a Kanadě, mezi perspektivní patří i trhy Latinské Ameriky a Ruska.
Text: Věra Vortelová
Foto: LAM-X