Zdeněk Formánek: Česko-srbský byznys zdárně přežil i historické peripetie

Text Věra Vortelová Foto archiv společnosti Vodní zdroje Publikováno

„V naší firmě koluje bonmot předsedy představenstva Tomáše Hájka, jak již v devadesátých letech jezdil za byznysem do zemí bývalé Jugoslávie a zápasil s místní mentalitou. Přestože na získávání zakázek zaměřil veškeré úsilí, vracel se nespokojen. Po letech frustrace nakonec svůj přístup přehodnotil s tím, že si své obchodní návštěvy také společensky užije. Ke svému údivu se začal vracet se stejnou, ne-li lepší zakázkovou bilancí,“ s humorem poukazuje na to, jak důležité je pro úspěch v byznysu jen „netlačit na pilu“ a trochu akceptovat místní zvyklosti a životní rytmus zákazníků, člen dozorčí rady společnosti Vodní zdroje Zdeněk Formánek.

Zkušený manažer-vodohospodář Tomáš Hájek pro lokalitu západního Balkánu svůj tým nadchl. A tak netrvalo dlouho a jeho úsilí přineslo i první ovoce. Projekty totiž dobře zapadaly do firemní strategie, která se orientovala na oblast vrtání a čistění studní, průzkumné vrty, úpravu vody, sanace, havárie, ekologii a výzkum a vývoj progresivních technologií v péči o životní prostředí.

V dresu České republiky se jedná lépe

Při získávání zahraničních zakázek, které pokrývají nejen teritorium Balkánu, ale rovněž Moldavsko, Mongolsko, Zambii a Zanzibar, společnost Vodní zdroje často kooperuje s Českou rozvojovou agenturou za součinnosti českých zastupitelských úřadů a kanceláří agentury CzechTrade.

„S mapováním příležitostí, navazováním kontaktů, etablováním se na trzích a vyhledáváním místních subdodavatelů nám významně pomáhají jak čeští ekonomičtí diplomaté, tak zástupci agentury CzechTrade v Bělehradě a černohorské Podgorici. Za velmi efektivní považujeme také podnikatelské mise, doprovázející naše ústavní činitele. Ověřili jsme si, že ve státech, kde v rámci rozvojové pomoci působíme, je vhodné některé procesy oficializovat. Na partnery zapůsobí, když přicestujete spolu se státní delegací a jednání s nimi probíhají na ambasádě. V jejich očích tak dostáváte punc skutečně spolehlivého partnera. A jsou to také chvíle, kdy si člověk rád obléká dres nejen své firmy, ale i České republiky,“ oceňuje institucionální podporu státu podnikatelské sféře hydrogeolog.

Ze Srbska do dalších zemí

„Na obchodní expanzi do Srbska a postupně i některých dalších zemí bývalé Jugoslávie se naše společnost orientovala již na přelomu let 2000 a 2001. Teritorium zničené válkou nabízelo řadu příležitostí v odvětví, na něž se specializujeme. Etablovali jsme se a časem získali reference zejména v srbském jižním Banátu, kde dodnes žije početná česká menšina,“ připomíná manažer začátky působení Vodních zdrojů v severozápadní části Srbska.

„Jezdím s kolegy do Srbska často již několik let a vnímám ho jako přátelské prostředí, kde dokážeme díky četným referencím, znalosti místní mentality a korektním vztahům s tamějšími firmami a municipalitami dělat dobrý byznys. V části české veřejnosti stále panuje poněkud zkreslená představa o Srbsku jako předsunuté enklávě Ruské federace. Podle mého názoru se Srbové prostě jen snaží obchodně koexistovat se všemi zeměmi, včetně Číny a Ruska. V současné době nejsou ukotveni v žádné geopolitické struktuře a uvědomují si, že za ně jejich zájmy nikdo jiný hájit nebude.“

Na řadu menších vodohospodářských projektů, které se uskutečnily v průběhu prvního desetiletí tohoto tisíciletí, navázala v letech 2012 až 2014 společnost také většími zakázkami. Spokojenost místních veřejných samospráv s prací českých vodařů například otevřela cestu Vodním zdrojům k významnému projektu, kterým je zavedení udržitelného systému zásobování pitnou vodou municipality Bela Crkva. Jeho cílem je rekonstruovat a revitalizovat jímací objekty prameniště Straža, obnovit technologie jeho čerpací stanice a vybudovat měřicí místa na potrubí, jímž se distribuuje voda. A v neposlední řadě vybudovat také technické kapacity pro řízení a kontrolu zásobování vodou.

Místní samosprávy totiž bojují s velkým nedostatkem financí na rekonstrukci a údržbu vodovodních sítí, s plýtváním a krádežemi vody a ztrátami v zastaralé rozvodné síti, jež se odhadují minimálně na 60 %, a ve srovnání s českými poměry i s marginálními cenami vodného a stočného. Srbská vláda proto na ekologické projekty a rozvoj národní vodohospodářské sítě, renovaci a výstavbu nových čističek odpadních vod a sanaci vyčlenila značný objem prostředků, aby Srbsko jako kandidátská země EU vyhovělo ekologickým normám běžným v členských státech.

Nejmodernější technologie na pomoc ekologii

Vodní zdroje kromě vodohospodářských projektů v zemi uplatnily také dlouhodobé zkušenosti s likvidacemi ekologických zátěží v českých industriálních lokalitách. „Z velké části vlastní know-how na odstraňování ekologických škod, které jsme úspěšně využívali v České republice, kde největší množství sanací proběhlo do roku 2010, nyní aplikujeme na dekontaminaci půdního prostředí a podzemních vod v srbských podmínkách na územích postižených bombardováním,“ říká Zdeněk Formánek a zdůrazňuje náročnost procesu odstraňování průmyslových kalů, jenž vyžaduje dobu minimálně pěti let.

Společnost pracuje s nejmodernějšími technologiemi (např. ALLU pro stabilizaci zemin in situ, norné stěny, zařízení Bubla Modular pro čistění podzemních a povrchových vod), které zákazníkům šetří čas a náklady. V současné době vyvíjí ultrazvukovou metodu regenerací studní, jež by měla sloužit k efektivní obnově jímacích území pitné vody. S tímto inovativním systémem, podpořeným Technologickou agenturou ČR, hodlá firma vstoupit rovněž na srbský trh.

Pocovidová budoucnost jako velká neznámá

Zatímco firmy s rychloobrátkovým zbožím pocítily dopady pandemie a výkyvy ve fungování dodavatelských řetězců brzy, inženýringové společnosti s dlouhodobými projekty pro soukromou i veřejnou sféru test odolnosti teprve čeká.

„Budoucnost plánovaných zakázek zejména ve veřejném sektoru aktuálně zůstává velkou neznámou, na niž zatím nezná spolehlivou odpověď nikdo. Vzhledem k tomu, že naše společnost pracuje převážně na dlouhodobých zakázkách, nepromítly se v uplynulém roce do naší činnosti prakticky žádné tržní turbulence. Není ale vyloučeno, že se na nás pandemie podepíše plíživě v příštích měsících a letech. Bude záležet na tom, jakými finančními prostředky budou města a obce v ČR i Srbsku disponovat v době po covidu. Přitom nelze vyloučit ani boom, ani dočasný útlum v zakázkách,“ uzavírá Zdeněk Formánek.

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv společnosti Vodní zdroje

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 4 / 2021 na straně 36-37.

Štítky Vodohospodářství, Srbsko, Environment

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.