„V našem exportním portfoliu máme kromě Evropy, která představuje hlavní vývozní teritorium, již několik let také některé státy Latinské Ameriky, především Mexiko a Brazílii. Tak jak se v globální ekonomice přemisťuje průmyslová výroba po světě, jdeme se svými produkty a službami za ní,“ vysvětlují Igor Láník ml. a jeho bratr Boris, proč je trend relokace na světových trzích nezaskočil. Jejich rodinná společnost LANIK vyrábí a prodává technickou keramiku pro slévárenství, představovanou především pěnokeramickými filtry, nálevkami a keramickými jádry pro přesné lití.
Po prvních zkušenostech v Argentině na přelomu tisíciletí a nepravidelných dodávkách do Peru, Venezuely, Chile a Kolumbie se firma v oblasti Jižní Ameriky dlouhodobě etablovala v Mexiku a Brazílii, kde dosahuje zajímavých obratů. V Brazílii činil meziroční nárůst prodejů za období 2020 až 2021 250 % a v Mexiku dokonce 290 %. Přitom řada českých malých a středních exportérů sice spatřuje v Latinské Americe velký potenciál, ale má jen relativně málo trpělivosti budovat tam funkční obchodní vztahy.
„Jdeme za příležitostmi. Jsme doširoka rozkročeni v aplikacích i teritoriích – od Japonska až po Latinskou Ameriku. Svého času jsme měli velké dodávky do Anglie. Když odsud slévárenský průmysl zmizel do Indie, vydali jsme se za ním. Podobný scénář kopírovaly Spojené státy a Mexiko. Jenomže tak vzdálená destinace vyžaduje poměrně intenzivní cestování. Než se obchody rozjely, třikrát za rok vždy po čtrnácti dnech jsem objížděl koncové zákazníky. S pandemií covidu-19 přišly v mnoha ohledech změny. Naučili jsme se fungovat víc online a jednáme prostřednictvím videokonferencí,“ poznamenává obchodní ředitel společnosti Petr Boháček.
Mexiko včas zachytilo stoupající trend využívání slitin neželezných kovů v automobilovém průmyslu a stal se z něj jeden z největších výrobců odlitků na světě. V roce 2020 se zde nacházelo zhruba 1080 společností zabývajících se slévárenstvím. Zejména na severu země (ve státech Nuevo León a Coahuila) a na západě v Jaliscu rostly slévárny jako houby po dešti.
„Mexickou síť našich odběratelů tvoří jak malé a střední, převážně rodinné podniky, tak nadnárodní korporace. V Mexiku máme výborné partnery, kultivované, vzdělané a s bohatými zkušenostmi s mezinárodním obchodem. Spolupráci nekomplikuje ani obvykle zmiňovaný důraz na znalost španělštiny a portugalštiny. Ve vztazích se všemi našimi zahraničními partnery používáme jen angličtinu, abychom měli vyjednávací podmínky všichni stejné. Naši zákazníci oceňují kvalitu našich výrobků a spolehlivost dodávek zejména v době, kdy globální dodavatelské řetězce kolabují. V otázce zvýšení cen energií a materiálů, podobně jako aktuální komplikované přepravy, kterou si někdy zajišťují sami, s nimi bylo jednodušší pořízení než s evropskými odběrateli,“ pochvaluje si hladký průběh jednání s tamějšími partnery Petr Boháček.
Boris Láník dodává: „Slévárenský sektor, jemuž dodáváme naše produkty, je poměrně konzervativní, ceny bývají nasmlouvány předem a příliš se nemění. Až začátkem letošního roku jsme po dlouhé době výrobky trochu zdražili a od dubna zavedli příplatek za energie, který kopíruje vývoj cen energií na trhu. Všichni zákazníci nové ceny akceptovali.“ Podle výrobního ředitele si řada evropských a amerických firem pod tlakem pandemického zemětřesení a následných logistických komplikací totiž uvědomila, jak riskantní se může ukázat masivní závislost na dodávkách odlitků z Číny. Ale diverzifikovat spektrum dodavatelů nepůjde z roku na rok.
„Plynový šok“, který letos dolehl na český průmysl, můžeme bez nadsázky přirovnat k „ropnému šoku“ ze sedmdesátých let. Zemní plyn se využívá napříč celou naší ekonomikou a růst ceny na několikanásobek jeho hodnoty před rokem se nutně musel promítnout i do cen produktů společnosti LANIK.
„Nemůžeme jen naříkat a nepřemýšlet, co bychom se situací mohli udělat i my sami. Když se necháte inspirovat pracovníky ve výrobě a vývoji a dotáhnete dobré nápady do praxe, zjistíte, že některé se chytnou a můžete ušetřit 10 až 20 procent energetických nákladů. A to už jsou v našich objemech zajímavá čísla. Ale úsporami se zabýváme dlouhodobě. Při dostavbě administrativní budovy jsme uplatnili poměrně složitou technologii využívání odpadního tepla z našich pecí k vytápění budov, ohřevu teplé vody a v létě pro provoz klimatizace. Když přišlo zdražení plynu, přemýšleli jsme, jak efektivněji využít technologii vypalovacích pecí, a během měsíce jsme přišli s řešením, které přineslo úsporu řádově kolem 5 až 10 procent,“ optimisticky nahlíží na energetický problém výkonný ředitel Igor Láník ml.
Slévárenství působí na první pohled jako špinavý a zastaralý průmyslový obor, na okraji studentského zájmu. Přitom jde o sofistikovaný a komplikovaný obor, bez něhož se ani v konkurenci 3D tisku neobejde žádné moderní průmyslové odvětví, automobilovým a strojírenským průmyslem počínaje a výrobou kloubních náhrad konče.
„Jak slévárenství a navazujícím strojírenským oborům, tak technologickým disciplínám by velmi prospělo multioborové propojení. Dlouhodobě spolupracujeme s odborem slévárenství v Ústavu strojírenské technologie VUT Brno a podporujeme výuku tradičních i moderních slévárenských technologií. Jsme škole nápomocni jak zkušenostmi, tak zápůjčkou strojního vybavení, které by si nemohla vzhledem k jeho ceně dovolit,“ vysvětluje Igor Láník ml. Součástí dlouhodobé spolupráce s akademickou sférou jsou aktuálně dva projekty s VUT Brno v rámci TA ČR z oblasti slévárenství a žáruvzdorné keramiky a jeden v rámci OPPIK s Vysokou školou chemicko-technologickou Praha z oblasti fotokatalyticky aktivních povlaků keramiky.
„Snažíme se aktivně vyhledávat a podporovat užití našich výrobků i mimo tradiční slévárenský průmysl. V současnosti například objevujeme možnosti využití pěnokeramiky v architektuře a designu. Chceme naše produkty posunout i do tohoto neslévárenského světa a nabízíme je jako zajímavý materiál pod brandovým označením Cerastruct především architektům. A najednou zjišťujeme, jak krásně může tento původně spotřební materiál vypadat,“ říká Petr Boháček.
Celosvětová ekonomická krize, která propukla v roce 2008, ukázala, že schopné firmy budou mít pořád dost šancí získat byznys konkurentů, kteří zakopli nebo zaváhali. Zhruba v té době začala systematicky expandovat na mimoevropské trhy a posilovat teritoriální exportní vyváženost také společnost LANIK.
„Naše investiční strategie se odvíjí ve dvou liniích: každoročně směřujeme desítky milionů korun do obnovy a vývoje strojního vybavení, v roce 2020 jsme například dobudovali administrativní budovu, laboratoře a sociální zázemí pro zaměstnance, včetně moderních technologií na využití odpadního tepla z výroby. Další finanční prostředky plynou do projektů automatizace a robotizace výroby, abychom snížili podíl fyzicky náročné práce, zvýšili efektivitu, a udrželi tak tempo růstu platů našich pracovníků. Druhou investiční linii představují akvizice. V roce 2015 jsme začali budovat holdingovou strukturu a jako první do ní začlenili společnost Teplotechna průmyslové pece Olomouc (TPP), která se zabývá projekcí a realizací průmyslových pecí pro tepelné zpracování, žárové zinkování, tavení hliníku a keramickou výrobu. V loňském roce jsme do holdingu přidali brněnskou společnost ROMILL, zabývající se průmyslovým mikrovlnným ohřevem, a stavebně-inženýringovou společnost ACERTA,“ dodává k investičním záměrům Igor Láník ml.
Text: Věra Vortelová
Foto: archiv společnosti LANIK
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.