V ČR se zatím biopaliva tzv. druhé generace (FAME) nevyužívají, i když jeden ze tří jejich největších evropských výrobců sídlí v Liberci. „Veškerou roční produkci v objemu kolem 55 tisíc tun exportujeme do zemí Evropské unie. K našim zákazníkům patří nejsilnější globální hráči a petrochemické společnosti, jako je Vitol/VARO, Alpha Trading, Petroineos, Eni, Shell a další. Jsme držiteli všech požadovaných certifikátů v souladu s příslušnými směrnicemi EU. Teritoriálně mezi naše největší odběratele patří Itálie, Nizozemsko a Německo,“ říká jednatel a generální ředitel společnosti Temperatior Michal Fišer.
Ekologická stopa vzniklá spalováním produktů tzv. druhé generace představuje dvojnásobně nižší emise CO2 ve srovnání s běžnými palivy a vykazuje mnohem nižší uhlíkovou stopu. Konkrétně FAME společnosti Temperatior dosahuje úspory emisí CO2 cca 92 procent a oproti „první generaci“ biopaliv z řepkového oleje jsou rovněž čtyřikrát nižší emise při spalování.
Podstatný je i kontext s ochranou životního prostředí. V případě úniku FAME do vody nebo půdy při haváriích nehrozí jejich nebezpečné znečištění. Vzhledem ke své živočišné podstatě může posloužit jako potrava vodním živočichům nebo se spontánně rozložit bez negativních dopadů na flóru a faunu.
V neposlední řadě je zajímavá také technická stránka věci. Biosložka se přimíchává do motorové nafty nebo slouží jako palivo pro dieselové motory například u lodí, stavební či zemědělské techniky. Na rozdíl od biopaliv „první generace“ nejenže nemají biopaliva „druhé generace“ nežádoucí účinky na motory, ale dokonce jim prospívají.
Ekologická stopa vzniklá spalováním produktů tzv. druhé generace představuje dvojnásobně nižší emise CO2 ve srovnání s běžnými palivy a vykazuje mnohem nižší uhlíkovou stopu. Konkrétně FAME společnosti Temperatior dosahuje úspory emisí CO2 cca 92 procent a oproti „první generaci“ biopaliv z řepkového oleje jsou rovněž čtyřikrát nižší emise při spalování.
Podstatný je i kontext s ochranou životního prostředí. V případě úniku FAME do vody nebo půdy při haváriích nehrozí jejich nebezpečné znečištění. Vzhledem ke své živočišné podstatě může posloužit jako potrava vodním živočichům nebo se spontánně rozložit bez negativních dopadů na flóru a faunu.
V neposlední řadě je zajímavá také technická stránka věci. Biosložka se přimíchává do motorové nafty nebo slouží jako palivo pro dieselové motory například u lodí, stavební či zemědělské techniky. Na rozdíl od biopaliv „první generace“ nejenže nemají biopaliva „druhé generace“ nežádoucí účinky na motory, ale dokonce jim prospívají.
Efektivní logistika
„Naše produkty dodáváme klientům do jejich daňových skladů přes liberecký daňový sklad. Obchod mezi daňovými sklady probíhá za velmi přísné celní kontroly a je osvobozen od spotřební daně a od DPH. Odběratelé přimíchávají importovanou biosložku do nafty a biopalivo pak uvolňují do koncového prodeje,“ vysvětluje Michal Fišer odbytovou fázi obchodu s touto specifickou komoditou.
Temperatior ročně vyrobí z řádově šedesáti tisíc tun živočišného tuku zhruba 55 tisíc tun biosložky. Nejen výrobní, ale i logistický proces je velmi náročný a přeprava probíhá v autocisternách nebo vlacích. Typickou dodávku vlakové soupravy představuje dvacet vagonů s asi tisíci tunami materiálu. Na zpáteční cestě vytěžuje společnost dopravce přesunem vstupní suroviny pro výrobu s potřebnými certifikáty.
Poptávka evropských zpracovatelů však významně převyšuje nabídku bioodpadu a pro ČR to platí dvojnásob. „Množství dostupného tuku v odpovídající kvalitě souvisí s kapacitou živočišné výroby, která u nás byla v uplynulých letech potlačena. Z celkového objemu živočišné suroviny pro výrobu biosložky v Temperatioru pochází jen 5 až 7 % z Česka. Díky naší geografické poloze a racionalizaci dopravy se nám vyplácí svážet tuk ze zemí, kde je živočišná produkce vyšší, tedy z Německa, Rakouska, Polska, Slovenska a v menší míře Švýcarska a Nizozemska,“ zmiňuje jeden z limitů potenciálního navýšení výroby Michal Fišer. Nedostatek surovin se zatím nedaří vyřešit ani sběrem použitého kuchyňského oleje.
„Zelená“ firemní energetika Nejedna česká firma začlenila do svých rozvojových strategií plány na svou energetickou soběstačnost již dávno předtím, než ve státech EU vypukla současná energetická krize. S ní se proces jen urychlil.
„Rostoucí ceny plynu a elektrické energie nás již před časem přivedly k úvahám, jak v naší energeticky náročné výrobě snížit jejich spotřebu. Nakoupili jsme proto technologie, které nám umožní spalovat naše odpady i náš produkt, jenž v poslední fázi výroby již nesplňuje parametry požadované zákazníky. Od příštího roku nám tak klesne spotřeba plynu o 90 %. Napřesrok plánujeme rovněž pořízení kogenerační jednotky, v níž bychom z odpadů, které generujeme, vyráběli elektrickou energii. Tato opatření nám umožní udržet cenu našich produktů na konkurenceschopné úrovni,“ upozorňuje Michal Fišer na zvýšení firemních nákladů na energie mezi lety 2021 a 2022 o zhruba 75 milionů korun s výhledem o dalších 130 milionů v roce 2023.
Většina našich transakcí jde přes KB
Výroba biopaliv „druhé generace“ je zajímavá jak pro investory a výrobce, tak pro finanční sektor. V posledních letech zejména velké banky, například Komerční banka, UniCredit Bank, Raiffeisenbank a další, ve své úvěrové politice preferují projekty ekologické udržitelnosti, pomáhají klientům v identifikaci úspor zefektivněním nakládání se zdroji či s dotacemi. „Komerční banku používáme jako transakční banku. Většina transakcí s našimi odběrateli a dodavateli jde přes ni. Je naším dlouhodobým partnerem a s jejími službami jsme spokojeni,“ upřesňuje spolupráci s bankovním domem generální ředitel.
Text: Věra Vortelová
Foto: archiv společnosti Temperatior