„Kde je tu prosím personální?“ ptá se nás mladík a my kroutíme hlavou a dodáváme, že jsme tu na návštěvě. Míříme rozsáhlým průmyslovým areálem k největšímu tuzemskému výrobci výhybek, prostějovské společnosti DT – Výhybkárna a strojírna. Je to cestou už druhý stejný dotaz.
„Od začátku roku jsme nabrali dvacet zaměstnanců do výroby a chceme ještě přijmout čtyři až pět konstruktérů,“ vysvětluje nám později obchodní ředitel firmy Dušan Kadlec. „Očekáváme dva silné roky, do nichž se koncentrují zakázky pro tuzemské železnice. Souvisí to s čerpáním z evropských fondů, konkrétně s Operačním programem Doprava, který je otevřený do konce příštího roku. V minulém období se totiž některé projekty utlumily, a tak teď pociťujeme snahu vyčerpat co nejvíce prostředků.“
Zatímco tedy jinde propouštějí, v Prostějově vypisují inzeráty na volná místa. Tradiční český výrobce zde má 380 kmenových zaměstnanců, z nichž jsou více než čtyři desítky konstruktéři, technologové a výzkumníci. „Právě tyto předvýrobní útvary teď musíme posílit, abychom zvládli nárůst zakázek. Současně s tuzemskými zakázkami nechceme totiž nijak utlumit naše exportní aktivity, přičemž dodávky mířící za hranice jsou na zpracování velice náročné,“ vysvětluje zasvěceně obchodní ředitel a dodává, že odhadnout správný počet zaměstnanců není vůbec jednoduché, protože výroba podléhá nejen výkyvům trhů, ale třeba i sezoně.
Na přelomu století je zachránil export
Když procházíme výrobními provozy kolem desítek hotových výhybek a sledujeme výrobu dalších, zdá se, že si tu na málo práce opravdu nemohou stěžovat.
„Zažili jsme i krušné časy,“ reaguje Dušan Kadlec. „V letech 1998 až 2000 bylo například jasné, že nás český trh neuživí a musíme se vydat dál než k našim sousedům, pokud chceme přežít. Nebylo to jednoduché, protože u výhybek existuje spousta různých technických specifikací, a ty musíte splnit, když chcete dodávat do země, která není vaše domácí. Pro každý stát je nezbytné získat příslušnou homologaci, což není zdaleka krátkodobý proces. A jeho náročnost není přímo úměrná vzdálenosti od vašich hranic. Paradoxně právě v Evropě je to hodně složité, protože evropské normy upřesňují často další normy místní.“ To je řeč o výhybkách pro železnici. V případě tramvajových výhybek je prý systém jednodušší. „Tam jsme úspěšní hlavně v Evropě. Nejvíce hrdí jsme například na naše dodávky pro Dopravní podniky v Curychu, Bernu a Basileji. Švýcarští klienti jsou velmi konzervativní a požadují pouze tu nejvyšší kvalitu. A my pro ně dodáváme již více než deset let,“ poznamenává Dušan Kadlec a doplňuje, že se nyní snaží prosadit i na švýcarskou železnici a první audity už mají úspěšně za sebou.
Neméně pyšní jsou také na své obchodní úspěchy v Jižní Americe. Nejenže již delší dobu vítězí v tendrech na opravy a rozvoj linek metra v Buenos Aires i v Sao Paulu, ale v poslední době se jim podařilo uspět i v prvních dodávkách pro železnici.
Dnes Prostějovští úspěšně vyvážejí nejen do patnácti evropských zemí, ale také do Austrálie, Asie, Severní a Jižní Ameriky. Například v roce 2012, který byl podle obchodního ředitele zatím exportně nejúspěšnější, vyvezli výhybky za více než 210 milionů korun a export tvořil 26 % celkových tržeb. Mezi export přitom v DT nepočítají objem dodávek na Slovensko.
„Do Austrálie jsme začali dodávat před čtyřmi lety a vývozy každoročně rostou. Abychom tam svoje působení ještě zefektivnili a byli trhu blíž, plánujeme otevřít obchodně-technickou kancelář v Sydney.“ Mít servisní skupiny přímo ve vývozních teritoriích je pro DT vize budoucnosti.
