Krátce a výstižně charakterizuje zaměření karlovarské stavební firmy Bauing KV její zakladatel a majitel Jiří Sára. Při myšlence na nejzápadnější kraj naší vlasti se nám asi vybaví dvě pro něj typická odvětví: lázeňství a těžba kaolinu spolu s výrobou porcelánu. S tím souvisí i čilý cestovní ruch, s nímž je činnost společnosti úzce svázána. „Mezi naše významné zákazníky patří místní hotely. Rozvíjíme i své vlastní developerské projekty, aktuálně vracíme život místní plavírně, v čemž nám nesmírně pomohla Národní rozvojová banka.“
Když patriot není jen prázdné slovo
Karlovarský kraj je v mnohém specifický. Je zasažen povrchovou těžbou, nejen kaolinu, ale zejména hnědého uhlí. Protože je v republice nejmenší, byl dlouhou dobu přehlížen a investice do infrastruktury a rozvoje regionu vázly. V minulých letech se naštěstí podařilo více zapracovat na rychlostní silnici R6, což by mělo zlepšit dopravní obslužnost směrem k hlavnímu městu a přispět k celkovému oživení zdejšího kraje.
Krása přírody a vyhlášené lázně jsou základnou cestovního ruchu, a protože Bauing KV je firma se svým krajem takříkajíc srostlá, odrážejí se zdejší specifika i na její činnosti. K jejím významným klientům patří například nejznámější karlovarské hotely – Grandhotel Pupp a Hotel Thermal. Ovšem nejsou to jen ony, ale třeba i školy nebo největší porcelánka v republice, Thun 1794.
„Hoteliéři jsou specifickou klientelou. Celá rekonstrukce hotelu se většinou provádí za provozu a mnohdy je náročné najít průsečík mezi očekáváním hostů, kteří si sem přijeli odpočinout, a hlukem a prachem stavby. V těchto podmínkách se vždy ukáží schopnosti a oddanost lidí, kteří pro vás pracují, a já si jich za to nesmírně vážím,“ říká jednatel firmy.
O dědictví je třeba pečovat
Pokud se Jiřího Sáry zeptáte na projekt, který ho v poslední době nejvíc zaměstnává, okamžitě odpoví, že rekonstrukce plavírny. Jedná se o industriální komplex budov postavený na přelomu 19. a 20. století v bezprostřední blízkosti Karlových Varů. Architektonicky je pro místní prostředí dost netypický. Je ale krásný a velice kvalitně postavený a i přes nelehkou historii a značně zanedbaný stav vydržel v relativně dobré kondici do dnešních dnů.
„Je nesmírně zajímavé odhalovat, jak do detailu promyšlený systém fungování naši předci využívali a jak byli nezávislí na okolních dodavatelích. Byli schopni si zajistit potřebné zdroje, jako je voda a energie, přepravu bez využití automobilů, ale i telefonní spojení. Vytvořili tak jedinečný organismus. V plavírně se původně plavil kaolin, dnes se do ní snažíme vrátit život a najít pro ni nové využití.“
Při citlivé rekonstrukci využívá stavební firma Jiřího Sáry i dědictví šikovných předků, jako například různé jímky a nádrže na užitkovou vodu. Celý objekt bude velmi dobře zateplen, doplněn kvalitními okny, která charakterem navazují na ta původní, a kompozičně tak zachovávají původní ráz. Vytápění je řešeno tepelnými čerpadly. I barva fasádní omítky a její členění navazuje na řešení, které se útržkovitě dochovalo na některých částech budov. Střecha je řešena z plechové krytiny, tak jak tomu bylo původně, jen v kvalitě odpovídající dnešní době s využitím současných technologií.
V současnosti se firma soustředí na vlastní developerský projekt kompletní rekonstrukce objektu bývalé plavírny kaolinu. „Bez pomoci NRB bychom nemohli tento záměr uskutečnit v takovém tempu a rozsahu,“ říká majitel Jiří Sára
Pomocná ruka je stále vzácnější
Velkou část prací chce firma v plavírně provést ještě letos, tak aby bylo pro zájemce o nájem brzy připraveno co nejvíce hotových prostor. Kompletní renovace areálu by pak měla být hotová koncem příštího roku. Záměrem je, aby se stal kulturním a řemeslným centrem a zároveň i místem odpočinku a relaxace. Od oživeného objektu očekávají ve firmě nové možnosti rozvoje – kvalitní prostory pro zaměstnance a jejich rodiny, ale i pro další podnikání.
„Snad se nám všechno podaří, poslední dobou totiž narážíme na překážky, které bych si dříve nedokázal ani představit. Investoři neplatí faktury, využívají právnické kličky, doba je zvláštní. Ani nemám dojem, že by nám podnikatelům někdo pomáhal. I proto je pomocná ruka, kterou nám nabídla Národní rozvojová banka, o dost vzácnější. Když jsme se totiž jako patrioti svého kraje rozhodli tuto stavbu zachránit a oživit, byla to právě NRB, kdo nám nesmírně pomohl. Projekt banku od počátku velice zaujal a poskytla nám na deset let bezúročnou půjčku, která pokryje velkou část nákladů spojených se snížením energetické náročnosti budovy. Nebýt její pomoci, určitě tento záměr nerealizujeme v takovém tempu a v takovém zápalu. Patří jí za to obrovský dík,“ uzavírá Jiří Sára.
Text: Martina Hošková
Foto: archiv společnosti Bauing KV a www.pupp.cz