Na jižním okraji moravské metropole sídlí firma AGRO Brno-Tuřany, pro kterou je úroda tím hlavním podnikatelským plánem a bez ohledu na výkyvy počasí i ekonomiky čekají na její produkty zástupy spotřebitelů. S ředitelem Pavlem Soukopem jsme se vydali na exkurzi za úspěchy i starostmi této tradiční zemědělské společnosti, která zaměstnává celkem 170 lidí a vloni oslavila 20 let své existence.
Největší částí vaší firmy je zahradnická divize. Co všechno u vás roste?
Na pěti hektarech zasklených ploch pěstujeme květiny a dalších patnáct hektarů patří školkám s okrasnými dřevinami. Ve sklenících vyrůstají statisícové série květin, letničky, muškáty, chryzantémy nebo vánoční hvězdy. Tato výroba je energeticky poměrně náročná, vyžaduje totiž, aby teplota neklesala pod 20 °C, a to samozřejmě ani v zimě.
Je pro nás složité obstát v konkurenci zboží, které k nám proudí přes nizozemskou burzu a je dostupné za dumpingové ceny. Tím se pro nás podmínky na trhu značně ztížily. Pokud chceme na jednotném evropském trhu obstát a prosperovat, neobejdeme se bez investic.
Jakým způsobem chcete zvýšit konkurenceschopnost zahradnické výroby?
Připravujeme dlouhodobější koncepci jejího rozvoje, investovat chceme už příští rok, a dosáhnout tak evropských standardů. Máme v plánu stavět nové skleníky, tím zvýšit produktivitu práce a snížit energetické náklady. Současný ministr zemědělství deklaroval určité možnosti v rámci dotačních titulů. Budeme se samozřejmě snažit využít každou příležitost. Bývali jsme jedním z největších podniků zahradnické výroby v rámci Československa a na tuto úroveň bychom se rádi vrátili.
Jakou cestou putují vaše zahradnické produkty k zákazníkům?
Květiny a okrasné dřeviny dodáváme do obchodních řetězců, dostávají se tedy k zákazníkům z celé republiky. Koncoví spotřebitelé z jižní Moravy mohou nakupovat přímo v našich prodejnách. Středně velcí zákazníci si k nám buď přijíždějí sami, nebo jim zboží rozvezeme.
Na jihu Brna jsou také pozemky s vaší zemědělskou produkcí. Jak jsou rozsáhlé?
Máme asi 1450 hektarů zemědělské půdy, na níž pěstujeme převážně obiloviny a olejniny. Tyto pozemky se rozprostírají od městské části Brno-Líšeň až po Hrušovany. Zemědělská výroba je perspektivní, trápí nás však cena zemědělské půdy, která je v okolí Brna nadhodnocena. Developeři skupují pozemky okolo města a jsou za ně, zcela logicky, schopni zaplatit mnohem více než my. Budoucí výnosy z rostoucích supermarketů jim to dovolují. Do naší zemědělské divize spadá také živočišná výroba, která se zúžila na chov prasat a býků. Součástí této divize je také pěstování a výroba Tuřanského kysaného zelí. To naši společnost proslavilo nejvíce.
Čím se zabývá vaše průmyslová divize?
Znamená pro nás především určitou diverzifikaci činností. Zemědělská družstva měla už v historii vždy nějakou „přidruženou výrobu“, která jim pomáhala ekonomicky vybalancovat méně úrodná období. Naše průmyslová divize je rozdělena na dvě části. Máme středisko těžké mechanizace, kde provozujeme vlastní pískovnu a zemní práce, druhou část tvoří slévárna pro menší série odlitků z oceli i neželezných kovů. Metodou přesného lití jsme schopni zhotovit odlitky od deseti gramů až po osmnáct kilogramů. Dodáváme je i do zemí EU a do všech odvětví průmyslu. Písek těžíme v katastrálním území obce Hrušovany u Brna a prodáváme pak ve formě různých produktů, respektive různých frakcí štěrkopísku. Pro smluvní partnery, kterými jsou výrobci cihel, nepřetržitě zajišťujeme přísun surovin.
Bez úspor se neobejdeme
Aktuálním tématem mnoha firem je hledání úspor, a to především v oblasti energií. Jak je tomu u vás?
Máte pravdu, samozřejmě je to nezbytné, investujeme do konkrétních projektů, které jsme si vytipovali jako pro nás nejpřínosnější. Jedním z nich byla bioplynová stanice, která by pro nás dokázala zajistit výrobu elektrické energie a zároveň bychom tak efektivně spotřebovali veškeré odpadní teplo. Překážkou na cestě k její realizaci však byla studie vlivu na životní prostředí v brněnské aglomeraci.
Vydali jsme se tedy jiným směrem a v roce 2012 jsme se rozhodli pro instalaci fotovoltaických panelů. Bylo to sice až po období „vrcholu“ fotovoltaiky, výkupní cena elektrické energie klesla na pět korun. Nicméně snížily se pořizovací ceny panelů a celé toto řešení je pro naše konkrétní potřeby ekonomicky velmi zajímavé.
Kolik fotovoltaických panelů jste instalovali a kde jsou umístěny?
Máme celkem šest fotovoltaických elektráren s výkonem do 30 kW, což byla jedna z podmínek čerpání dotace. Každá z nich je umístěna v jednom z našich středisek, a to na střechách budov. Panely, kterých na jednu elektrárnu připadá okolo 122 kusů, nezabírají tedy žádnou zemědělskou půdu. A 77 % elektřiny, kterou vyrobíme, také sami spotřebujeme.
Jak dlouho uskutečnění projektu trvalo a jak nyní s odstupem času tento krok hodnotíte?
Nejdelším procesem bylo získání licence od ERÚ. Samotná výstavba elektrárny pak trvala pouze několik dní. Od rozhodnutí až po spuštění fotovoltaických elektráren uplynulo celkem půl roku. Podle posledních výpočtů, které jsem si udělal, bude plánovaná šestiletá návratnost investice splněna. Úspory, které nám elektrárny přinášejí, jsou nezpochybnitelné, činí půl milionu korun ročně.
Projekt tedy už dnes mohu hodnotit jako smysluplný a velmi efektivní. Jsem také rád, že jsme se rozhodli nikoliv pro nejlevnější řešení, ale pro silného a stabilního partnera, kterým je pro nás společnost E.ON. Okolo sebe vidíme příklady firem, které si pořídily fotovoltaiku v letech 2010 až 2012 a dnes se už nemají na koho obrátit, protože jejich dodavatelé skončili. Pro nás bylo důležité najít partnera, který nám poskytne skutečné garance a záruky s výhledem do budoucna. Životnost elektrárny je 25 let. Věříme, že společnost E.ON pro nás takovou zárukou je.
Sám jste s firmou úzce spjatý, prošel jste přes různé profese až k jejímu řízení. Jakou máte vizi?
Ve firmě pracuji už více než čtvrt století. Věřím tomu, co děláme, věřím, že naše výroby jsou perspektivní, zajímavé a že mají budoucnost, a to nejen v naší republice, ale i v rámci EU. Pokud se nám podaří investovat do výrobních procesů a do lidí, máme šanci na trhu obstát a být pro naše odběratele, zaměstnance a v neposlední řadě i pro naše vlastníky přínosem.
