Nejen sankce, ale i slova važme na lékárnických vahách

Právě před rokem jsme psali o velkých obchodních příležitostech v Rusku, zejména pro naše strojírenství. Tamní federální vláda investuje stovky miliard eur do obnovy a rozvoje ruského průmyslu. Plánuje, že do roku 2020 uskuteční nákup až sta tisíc obráběcích strojů různé kategorie a půjde i o investice do rozvoje technologií a různé formy společných podniků. Některým českým firmám se navzdory obrovské mezinárodní konkurenci podařilo v uplynulých letech vrátit na východní trhy, které na začátku devadesátých let musely opustit, a patří mezi nejžádanější dodavatele. Využijeme toho a posílíme své postavení na trzích Společenství nezávislých států, nebo na své uprázdněné pozice pustíme připravenou a dychtivou jihokorejskou, japonskou či jinou konkurenci?

Dva a půl tisíce strojů po celém Rusku

„S našimi ruskými obchodními partnery máme dlouhodobě vynikající vztahy, o čemž svědčí i rozvoj našeho společného podniku MTE Kovosvit MAS v ruském Azově,“ konstatuje vlastník Kovosvitu František Komárek při naší návštěvě Sezimova Ústí. „Začínáme být vidět téměř ve všech koutech Ruské federace (pozn. red.: do loňského jara tam prodali více než 2500 strojů). Minulý rok jsme otevřeli v Azově velkou montážní halu a letos uvedli do provozu laboratoř kovoobrábění vybavenou stroji, které pocházejí z produkce společného podniku. Náklady na její vybavení činily něco kolem 20 milionů rublů a v blízké době počítáme s jejím rozšířením. Investici považuje naše dceřiná společnost za vklad do budoucna. Na Státní technické univerzitě v Rostově na Donu si již připravuje líheň svých potenciálních odborníků,“ prozrazuje své plány zkušený manažer a někdejší dlouholetý generální ředitel Moravských naftových dolů.

O tom, že v Kovosvitu považují tento projekt za smysluplný a efektivní, svědčí mimo jiné vyčleněné celkové náklady ve výši 2,3 miliardy rublů. V současné době azovský závod zaměstnává téměř osmdesát lidí, jejich cílový počet by se měl pohybovat kolem tří set a produkce činit 340 strojů ročně.

Největší konkurenční výhodou je mezigenerační znalost

Zákazníci si stále častěji přejí, aby jejich požadavky splnil jeden dodavatel. Vzhledem k tomu, že Kovosvit disponuje komplexním vývojovým a výrobním řetězcem včetně slévárny, dokáže jejich náročným přáním vyhovět.

První odlitky z kovosvitské slévárny nesou přitom datum 1940. Loni firma pořídila novou pec s kapacitou šest tun tekutého kovu za hodinu za více než 40 milionů. Tím se celkový roční výkon slévárny zvýšil z deseti až na dvanáct tisíc tun. Společnost je jedna z mála, která je i v tomto ohledu nejen soběstačná, ale ještě šedesát procent odlitků exportuje.

V současné době sice již dokáže některé dovednosti mistrů slévačů nahradit technika, ale ani tato profese se neobejde bez řemeslného kumštu zkušených fachmanů. V ČR však žádná slévačská škola neexistuje a vychovat dobrého slévače trvá léta. Proto si je v Kovosvitu připravují sami.

„Dlouholetí pracovníci se často snaží chránit si své dovednosti a znalosti pro sebe, aby nebyli nahraditelní, nebo se jen nechtějí nechat od nováčků zdržovat. Ale kolektivní mezigenerační znalost představuje naši největší konkurenční výhodu. I asijští výrobci mají kvalitní strojní vybavení, navíc využívají levnější pracovní sílu a energie, ale chybí jim právě mezigenerační znalostní potenciál. Je to náš jediný trumf, který musíme systematicky rozvíjet,“ vysvětluje František Komárek, proč si v tomto ohledu cení a nejvíc spoléhá na interní školitele z řad starých mistrů.

Znám podnikatele, který si mentální předpoklady kandidátky na svou asistentku ověřoval dokonce přímo v hale u stroje. U Komárků v Kovosvitu se přijímací řízení odehrává v podobném stylu. „Profesní životopis mě zajímá jen okrajově, podle něj je každý mistr světa. Rozhoduji se na základě osobního pohovoru s uchazečem. Zajímá mě, zda se do našeho týmu hodí, je schopen identifikovat se s filozofií firmy, chce se učit a vypadá poctivě. Na tom, jaký obor vystudoval, záleží jen do určité míry,“ usmívá se majitel, který tráví ve fabrice několik dní v týdnu a své zaměstnance zná skoro všechny osobně.

S novým vlastníkem se v Kovosvitu zlepšily i mezilidské vztahy, protože zůstali jen ti, kteří mají o práci opravdový zájem.

Spolupracujeme,  zn.: efektivně

„Průběžně posilujeme naše vývojové oddělení, v němž v současné době pracuje padesát pracovníků různých specializací, jako jsou konstruktéři, softwaroví a zkušební inženýři, elektrokonstruktéři či výpočtoví analytici. Své kapacity soustřeďujeme také do oblasti zvyšování provozní spolehlivosti strojů, zvyšování přesnosti vyráběných obráběcích strojů, snižování energetické náročnosti jejich provozu, snížení vlivu tepla na přesnost vyráběných dílců a na vývoj technologií pro přesné obrábění složitých obrobků, například při výrobě kompresorových kol a lopatek.

Při vývojových projektech spolupracujeme s několika vysokými školami, především se Strojní fakultou ČVUT Praha a Západočeskou univerzitou. V případě ČVUT se konkrétně jedná o kooperaci na vývojových projektech řady MULTICUT a MCU a vývoj některých uzlů strojů. Na střední úrovni je to Centrum odborné přípravy s Vyšší odbornou a Střední školou, jež oživily tradici baťovské odborné přípravy budoucích vlastních pracovníků.

Na podzim plánujeme otevření první Studentské kanceláře, zaměřené na posílení vazeb mezi naší firmou a potenciálními zájemci o spolupráci z řad studentů,“ upozorňuje na chronický problém tuzemského průmyslu Komárek.

Od odlitků k high-tech

V roce 2010 to byla jen krásná vize, která se však v průběhu čtyř let stala skutečností. Již v současné době je firma tuzemským lídrem ve výrobě běžných obráběcích a high-tech strojů – multifunkčních obráběcích center a pětiosých obráběcích strojů a patří mezi šest světových výrobců těchto vysoce sofistikovaných technologií.

Vývojový program obsahuje jak projekty nových strojů, tak inovace osvědčených a na trhu již zavedených typů. Stroje dlouhodobě vynikají vysokým výkonem, tuhostí konstrukce a nadstandardním vybavením. Oproti vyspělé zahraniční konkurenci nabízí firma také širokou škálu technických a technologických služeb včetně projektů aplikačního centra, umožňujícího dodat zákazníkovi kompletní strojírenské řešení na klíč.

Společnost nabízí sedm hlavních produktových řad, z nichž každou tvoří několik velikostních typů výrobků. V roční produkci se nachází frézovací a soustružnická centra v poměru půl na půl. Z výrobních linek Kovosvitu ročně vyjede kolem 380 kusů strojů. Nadstandardní nabídku pokrývá vývoj a výroba typových řad MTC a MCU multifunkčních obráběcích center a pětiosých strojů. Další pilíř portfolia společnosti představují dodávky kompletních technologií, strojních celků, linek a robotizovaných pracovišť na zakázku.

„Většina strojů má odlišnosti a podobně jako u aut i u nich lze řadu vlastností nakonfigurovat. Jenže automobilky vyrábějí jednotlivé modely většinou v řádech desetitisíců či statisíců kusů ročně, kdežto my ve stovkách. Jedná se o velice malé strojové série, kde velikou roli pro ekonomiku výroby hrají, kromě rychlosti obrábění dílců, různé přípravné časy pro obrábění. Právě to nám určuje strategii výrobních prostředků. Některé naše pětiosé a multifunkční stroje již dokáží obrobit dílce na jedno upnutí. Pro obrábění velkých odlitků jdeme cestou portálových pětiosých center s více stoly, které umožňují rychlou výměnu obrobků,“ uzavírá František Komárek.