„Když vám česky hovořící Australanka na návštěvě v Koreji nadšeně líčí, že do Sydney se dováží vynikající české pivo Bakalář, potěšeně se usmíváte a v duchu si říkáte, že všechna ta námaha stála za to,“ říká ředitelka exportu Tradičního pivovaru v Rakovníku Zuzana Pittnerová.
„Z vlastní zkušenosti vím, že o české pivo je ve světě stále velký zájem. Ať už si ho tam spojují s bývalým Československem nebo v posledních dvaadvaceti letech s Českou republikou, nic to nezměnilo na respektu, který našemu tradičnímu exportnímu artiklu vždy projevovali a projevují,“ tvrdí Zuzana Pittnerová, která profesně strávila řadu let ve Spojených státech.
V posledních letech sílí trend, kdy spotřebitelé upřednostňují kvalitní výrobky od menších pivovarů, s vlastním příběhem a identitou oproti masově vyráběné, unifikované produkci nadnárodních korporací. Kvalita a tradice jsou klíčovými faktory v rozhodování obchodníků i konečných zákazníků. Každý si rád dá dobré pivo vařené tradičním způsobem z těch nejlepších surovin. Současní zákazníci, ať v Evropě či mimo ni, jsou dobře informováni a zajímají se velmi detailně o to, z čeho a jak se piva vyrábějí. A jestli je splněno vše, co odpovídá chráněnému zeměpisnému označení České pivo pro tuzemská výčepní piva a ležáky.
O kvalitu a tradici můžete opřít i vyšší cenu
Podle slov Zuzany Pittnerové byl do roku 2010 nejprodávanějším pivem z rakovnického pivovaru Bakalář – světlý ležák v půllitrové láhvi. Nové značky Pražačka a Černovar však zamíchaly zákaznickými preferencemi. Mezi nejprodávanější produkty se zařadilo světlé výčepní pivo Pražačka v půllitrové láhvi. Z pohledu exportu si drží pozici další nejžádanější značky Černovar, na tuzemském trhu je nejoblíbenější tradiční značka Bakalář, přestože i u českých spotřebitelů roste obliba piv Černovar a Pražačka, původně cílených výhradně na export.
K určitým posunům došlo v posledních letech i u obalů, i když nejžádanější zůstávají klasické láhve o objemu 0,5 l a 0,33 l, sudy a plechovky. Rostoucí oblibě doma i v zahraničí se totiž těší malé tzv. party soudky o objemu 5 litrů. „Na tento vývoj jsme vloni reagovali zprovozněním nové stáčecí linky určené právě pro pětilitrové soudky,“ dodává ředitelka exportu Tradičního pivovaru.
Rakovnické pivo hraje prim i v Číně
Díky vysoké kvalitě si rakovnické pivo vydobylo v obchodních řetězcích či v gastronomii různých zemí prémiové postavení. Své dlouholeté a loajální zákazníky si udrželo i tam, kde jsou jinak velmi citliví na cenu, jako například v Číně. A protože i obal prodává, stejnou měrou, jakou se společnost soustřeďuje na kvalitu produkce, věnuje se i přitažlivému designu obalových, přepravních a propagačních materiálů a cílenému marketingu, který je základem budování každé značky a jejího úspěšného působení na zahraničních trzích.
„Předpokladem exportního úspěchu je i spolehlivě fungující zázemí, kde záleží jak na profesionalitě všech pracovníků, tak ekonomické stabilitě podniku. K ní významně přispívají mimo jiné také kvalitní a flexibilní služby Komerční banky při zajišťování zahraničního platebního styku pivovaru s odběrateli,“ zdůrazňuje zkušená manažerka.
„Každý zahraniční partner může mít specifické nároky na vzhled obalů, vývozní certifikaci a dokumentaci, složení produktů, skladbu nabídky či dodací lhůty, což klade vysoké nároky na organizaci a koordinaci výroby a prodeje, s občasnou nutností improvizace. Každodenní usilovná práce ve výrobě, exportu, expedici a marketingu stejně jako dlouhodobě budovaný vztah se zákazníkem jsou nezbytnou podmínkou toho, aby i lidé na vzdáleném konci světa mohli ochutnat stejně dobré pivo z Rakovníka jako my v Čechách nebo na Moravě,“ pokračuje Zuzana Pittnerová, která dobře ví, jak dlouhá a trnitá může být cesta produktu z výrobní linky k zahraničnímu zákazníkovi.
Na exportní mapě už chybí jen černý kontinent
V současné době vyváží rakovnický pivovar přibližně dvě třetiny svého výstavu do 22 zemí světa, s výjimkou Afriky. Příkladem perspektivní spolupráce je třeba Rusko nebo Slovensko, kde jsou velmi oblíbené všechny rakovnické značky: Bakalář, Černovar i Pražačka. Mezi další významné trhy patří Austrálie, Čína, Izrael, země Pobaltí, Bělorusko nebo Ukrajina.
„Pro každou firmu je však dobré export diverzifikovat. Počítáme, že v příštích letech otevřeme našemu pivu ještě další exportní trhy a navážeme spolupráci s novými partnery. Tak bychom měli dosáhnout dlouhodobě vyrovnané pozice na stávajících i nových trzích. Mezi ně počítáme nejen vybrané evropské země, ale zájem chceme upřít také na některé asijské a jihoamerické státy,“ odhaluje exportní ambice Rakovnických Zuzana Pittnerová.
Zákazníci rádi experimentují
Široké portfolio značek a produktů i jejich chuťová variabilita jsou pro navázání spolupráce s novými partnery na zahraničních trzích klíčové. Významnou roli v rozhodování odběratelů hrají nejen jejich záměry a obchodní strategie, ale především chutě a preference jejich spotřebitelů, často formované po léta či dokonce generace místními zvyklostmi, kulturními a společenskými specifiky, životním stylem, podnebím a řadou dalších faktorů.
„Některé zahraniční trhy jsou zaměřené spíše na silnější piva. Pro takové bývá atraktivní naše značka Černovar, kterou představuje světlý i tmavý ležák, tedy piva s obsahem alkoholu 4,9 %. Jinde upřednostňují spíše lehčí piva a tam často vyhovuje prémiové výčepní pivo Pražačka s obsahem alkoholu 4 %. Kdo má rád pestrou nabídku a tradiční chuť poctivého českého piva, jistě si vybere z nabídky piv značky Bakalář, kterých se aktuálně vaří sedm,“ konstatuje Zuzana Pittnerová a dodává, že přestože jsou piva Bakalář svou chutí určena především českým spotřebitelům, často překvapí, kde všude napříč kontinenty najdou své nadšené příznivce. „To jen dokládá, že dobré pivo z Rakovníka umějí ocenit fajnšmekři všude na světě. Nezastupitelnou roli zde hraje tradice a některé z našich hospod, které točily pivo Bakalář již za první republiky, se v posledních letech k našemu pivu rády vracejí.“
Dodejme, že rakovnický pivovar vyvážel své pivo i v dobách, kdy byla v rámci plánovaného hospodářství určena na vývoz pouze piva dvou českých „exportních“ pivovarů Pilsner Urquell a Budějovický Budvar. I tenkrát směřovaly značné objemy světlého ležáku Bakalář do tehdejšího Sovětského svazu, ale třeba i do Maďarska.
Kouzlo tří rmutů
Již v šedesátých letech minulého století měli Rakovničtí v nabídce i speciální „exportní“ pivo značky Rakovar, určené pouze na vývoz. Na historii této osvědčené značky navázali znovu v loňském roce, kdy sládek Radek Holopírek na oslavu 560. výročí vaření piva v Rakovníku připravil toto pivo jako výroční speciál Rakovar 560, vařený tzv. na tři rmuty.
Rmutování je proces štěpení škrobů, kdy se teplá voda smíchaná se sladem dále ohřívá. Specifikem této metody je fáze, kdy probíhá další ohřev po částech a s přesně vymezenými dlouhými časovými prodlevami, a to třikrát, což je způsob vaření typický v historii české výroby. O třírmutovém postupu se zmiňuje i první významný český sládek F. O. Poupě v roce 1794, kdy uvádí, že piva vařená tímto způsobem jsou z pohledu chuťového, vizuálního i čichového velmi plná a výrazná. Podle znalců tak vznikla sladolahoda, jak přezdívali nejlahodnějšímu pivu.
„Zmíněnou bohatou a plnou chuť mohli u našeho výročního speciálu ocenit kromě českých štamgastů i slovenští a sbíral i jiná – oficiální ocenění. Letos totiž Rakovar 560 obsadil na Slavnostech piva v Táboře první místo v kategorii Světlých speciálů. Druhé získal náš Bakalář v kategorii Tmavé výčepní pivo a dále náš Černovar v kategorii Světlý ležák Premium,“ uzavírá Zuzana Pittnerová.
