„Mít jedinečný produkt ještě neznamená záruku odbytu. Musíte ho dostat ke koncovému zákazníkovi a přesvědčit ho, že má výrobek žádat po svém distributorovi. Trh s hnojivy ovládají velcí producenti s tradiční chemií a dostat se do sítě je pro malého výrobce velmi tvrdý oříšek,“ říká Lubomír, Rákos, jednatel a ředitel firmy Amagro, která se svým projektem Ligno AKTIVÁTOR obsadila v roce 2010 první místo v Grantovém programu pro členy AMSP ČR.
Firmu jsme budovali od nuly a bez dotací. Jediné, co jsme dostali, bylo zboží s odloženou dobou splatnosti od ruského partnera. Za dobu našeho působení jsme o dotaci zažádali asi devětkrát. Dvakrát jsme žádost adresovali na agenturu CzechInvest do programu Potenciál jako součásti Operačního programu na podporu podnikání a inovací. V ní jsme představili experimentální technologii, která dokáže přepracovat jakoukoli organickou hmotu na huminové látky. S její pomocí by se mj. mohly řešit ekologické problémy a zpracovávat toxické odpady z čističek. Jeden rok žádost
zamítli jako utopii, i když již tehdy náš výrobní závod dodával ročně na trh 300 tisíc tun preparátu a Amagro ho prodávalo třicet tun na 300 tisíc hektarů. Napřesrok komise označila na základě citací z našeho firemního webu tentýž projekt za běžně dostupný na internetu,“ líčí zkušenosti s dotační politikou jednatel Amagra.
Obraťte se do Štrasburku
„Nebo před devíti lety jsme na ministerstvo životního prostředí podali několik žádostí o dotace na projekty na ozdravení lesů zdevastovaných kyselými dešti. Když jsme dlouho neobdrželi odpověď, zajímali jsme se o jejich osud a bylo nám řečeno, že jim chyběly výpisy z obchodního rejstříku. Namítl
jsem, že jsem je se žádostí odevzdal osobně. Paní referentka opáčila, že jde o selhání jednotlivců, a odkázala mě na soud ve Štrasburku. Pochopil jsem, že i když máme inovativní produkt, v Česku žádné dotace nezískáme. Zdejší dotační systém je většinou neprůhledný a v hodnotitelských komisích sedí často nekompetentní a nezkušení tzv. „odborníci,“ podotýká Lubomír Rákos, když vysvětluje, proč se díval skepticky i na nabídku Asociace malých a středních podniků zúčastnit se grantového programu
pro členy. „Přesto jsem to ještě zkusil. Vítězství nás mile překvapilo a hlavně nám kromě odměny nalilo do žil trochu optimismu a víry ve funkčnost a smysluplnost této instituce,“ vzpomíná.
Vždyť je to tak jednoduché
Říkávají mnohdy laici, když se nějaký výrobek vyvine, vyrobí a dostane na trh. „Původní myšlenka bývá prostá, ale výzkum, testování a vývoj průmyslové technologie trvá často dlouhé roky a přijde na velké finanční prostředky. Technologii na výrobu humátů, na niž mám licenci, začal vyvíjet výzkumný ústav v Rusku v roce 1972, lignohumát se podařilo konvertovat před sedmadvaceti lety, a než se letos Ligno AKTIVÁTOR dostal k zákazníkům, trvalo to dvanáct let,“ vysvětluje jednatel inovativní firmy.
Sovětský svaz se před čtyřiceti lety rozhodl napodobit proces humifikace v přírodě, který trvá miliony let, a využít ho při likvidaci kalů z čističek odpadních vod. Ruští vědci vyvinuli technologii, která dokázala zpracovat organickou část tohoto odpadu na zemědělské hnojivo. V roce 2002 se Lubomír Rákos seznámil s odborníky z bývalého Sovětského svazu, kteří ji zvládli a uměli průmyslově aplikovat. Měl sice podnikatelskou intuici, ale udělal si ještě podrobné průzkumy trhu, které ukázaly, že „jeho výrobek je nejlepší svého druhu na světě: je tisíckrát koncentrovanější než americké analogy, stokrát levnější a vyrábí se z odpadu.
Časovaná bomba
Správnost svého rozhodnutí si Lubomír Rákos ověřil i u autorit v oboru. Například František Čuba, bývalý předseda Zemědělského družstva Slušovice, tehdejší poradce rakouského ministra zemědělství a zástupce některých amerických firem pro Evropu, řekl: „Máme v ruce časovanou bombu pro zemědělství. Kdybyste za mnou přijel do Slušovic v době, kdy jsem tam byl předsedou, dostal byste k dispozici neomezené lidské i finanční zdroje.“ „Zároveň mě však upozornil na problémy, jež mi uskutečňování tohoto projektu přinese. Varování se naplnila. Když jsem přivezl Lignohumát do Česka, všichni tvrdili, že huminové látky se dobývají z uhlí, obsahují těžké kovy, nerozpouští se, ucpávají trysky a neobsahují nízkomolekulární složku – fulvové kyseliny, které jsou navíc škodlivé. Huminové kyseliny se aplikovaly v dávkách 5 až 500 kg na hektar s pofiderním efektem.
Přesvědčoval jsem potenciální výrobce, že máme novou generaci huminových látek, že fulvokyseliny jsou naopak složkou nejvzácnější, lze je vyrobit i ze dřeva, i když tento materiál huminové látky neobsahuje, a na hektar stačí 50 až 100 g preparátu. Vysvětloval jsem, že jako jediní na světě dokážeme vyrobit tyto látky za 45 minut uměle, když v uzavřených nádobách napodobíme přírodní proces, který za vysokých tlaků a teplot probíhá hluboko pod povrchem Země miliony let. A díky průmyslové výrobě neobsahují těžké kovy. Odborníci popírali, že by se huminové látky daly někdy vyrobit, a najít v tuzemsku investora bylo jen zbožným přáním. Našli jsme ho až v Rusku a výrobní závod stojí již několik let v ekologické zóně poblíž Finského zálivu. Cíle vybudovat stejný podnik u nás jsme se však nevzdali, i když podmínky pro podnikání jsou tady velmi komplikované, nestabilní a odbyt v cíleně potlačovaném českém zemědělství má své limity. Proto jde větší část naší produkce na trhy západní Evropy,“ říká Lubomír Rákos.
Věčný boj s nepoctivci
Když se amagrovský Lignohumát etabloval na českém trhu, vyrojila se řada firem, které se snažily výrobek okopírovat nebo se nechovaly jako seriózní výrobce. „Se vstupem na tuzemský trh jsme tu sice již našli partnery, jimž jsme pomohli zavést výrobek do praxe, ale někteří z nich časem začali produkt šidit různými náhražkami. Než zemědělec přijde na to, že si koupil zboží, které neodpovídá deklarovaným vlastnostem, trvá to aspoň tři roky. Pak mu musíme vysvětlit, proč se nedostavil očekávaný efekt, a nabídnout mu náš originál. A uplynou další čtyři roky, než se o našich slovech přesvědčí a uvěří nám. S nesolidností a korupcí se potýkáme běžně,“ říká podnikatel s právnickým vzděláním, který bojuje proti podvodníkům v několika soudních sporech.“ Poslední tři roky jsme ve spolupráci s nejlepšími vědeckými pracovišti rozšifrovali tyto podvody a všechny nečestné firmy budeme postupně žalovat. Je to složité, protože stát nás nechrání. Když jsem odpovědný úřad informoval o tom, že jisté firmy deklarují ve svém produktu huminové látky, ačkoli v něm žádné nejsou, odpověděl mi přes datovou schránku, ať si své obchodní problémy řešit jinak než přes zákon o hnojivech,“ nevěřícně krčí rameny šéf Amagra.
