Zpočátku si z nás dělali legraci

Česko je kolébkou řady start-upů, avšak jen nepatrná část z nich se úspěšně dožije pěti let. Nejúspěšnější jsou ty z oblasti IT, přesto to však neznamená, že se mohou prosadit jen sofistikované produkty. Takovou bílou vránou je třeba společnost Mixit.cz – internetový obchod s produkty zdravé výživy „na míru“.

Začít se dá i s nepatrným kapitálem

Začátky podnikání Martina Wallnera a Tomáše Hubera ukazují, jak daleko je od tvorby finančních modelů start-upů k praxi. Žádná zaručená prognóza. Finanční modely, analýzy a predikce slouží pouze ke zjištění, jaký maximální potenciál začínající byznys má a jak široký okruh zákazníků musí oslovit, aby byl životaschopný. Ke konci studia ekonomie na české pobočce španělské vysoké školy začali přemýšlet, v jakém oboru se pustit do vlastního podnikání. Tomáš dokonce oželel své první úspěchy na poli reklamy a marketingu a v roce 2010 se dvojice pustila do míchání müsli podle přání zákazníků.

„S konceptem jsme se seznámili během studia v podobě seminární práce. Zalíbil se nám a ověřili jsme si, že na tuzemském trhu podobná služba spojená s internetovým obchodem chybí,“ říká Martin Wallner a jedním dechem přiznává, že si správností své volby nebyli vůbec jisti.

Se skromnými finančními prostředky a jen s vlastními silami vyvolávali u dodavatelů surovin a v obchodnické branži údiv nebo shovívavé úsměvy. Výrazně jim tehdy klesla životní úroveň i počet hodin spánku. „Ze školy jsme něco věděli o internetovém marketingu, ale vůbec jsme netušili, jak fungují třeba dodavatelsko-odběratelské vztahy. Pro velké výrobce a dodavatele jsme jako zákazníci, kteří zpočátku objednávali v řádech tisíců korun, nebyli zajímaví, ale našlo se i pár takových, kteří nás podrželi. Naštěstí nám pro začátek stačilo jen deset dodavatelů,“ vzpomíná spolumajitel firmy, která v současné době odebírá cereálie z 90 procent od českých mlýnů. Jiné ingredience, jako některé ovoce a oříšky, dováží vzhledem k jejich sezonnosti a nedostupnosti v našich klimatických podmínkách z Thajska, Indie a Jižní Ameriky.

Kdo není na sítích, neprodá

„První měsíce jsme dělali všechno sami. Pronajali jsme si prostory o asi 25 m² v jednom vinohradském činžáku, zprovoznili webové stránky, sdíleli informace na sociálních sítích a pustili se do míchání, balení a expedice. Zákazníci, tenkrát ještě převážně jen z okruhu našich známých, preferovali osobní odběr. Jeden z nás sebral tubus s müsli, vyběhl před dům a za zboží inkasoval v hotovosti,“ líčí úsměvné začátky Martin.

Postupně se okruh spřátelených zákazníků rozšiřoval, ale zvrat přinesly až Vánoce 2010, kdy majitelé Mixit.cz vydali newsletter. Krátce nato je zasypala lavina objednávek zákazníků, kteří v mixit výrobcích viděli nápaditý dárek.

„I když jsme neměli velké oči, doufali jsme, že nám na rozjezd firmy postačí sto tisíc korun. Nakonec se náklady vyšplhaly až na desetinásobek. Ale víc než investora jsme potřebovali dát o sobě vědět co nejširší veřejnosti. Proto jsme se přihlásili na natáčení televizního pořadu Den D, v němž jednotlivci nebo kolektivy představují svůj projekt a žádají investory o kapitál za podíl ve společnosti. Uvědomovali jsme si, že žádat po pouhém roce trvání projektu o dva miliony za desetiprocentní podíl ve firmě není reálné. Investoři nabídku samozřejmě odmítli. Poté jsme několik měsíců čekali na odvysílání pořadu. Měli jsme trochu obavu, že nás vykreslí v negativním světle. O to příjemnější byl následný markantní nárůst objednávek,“ líčí zážitky s medializací Martin Wallner.

Asi tři roky míchali v Mixitu.cz müsli jen ručně. Tři tisíce tubusů denně však nestačilo pokrýt rostoucí poptávku. Míchací a balicí linky na müsli podle specifických parametrů se však sériově nevyrábějí, proto byli nuceni si ji zadat tzv. na klíč. „Oslovení dodavatelé nevěděli, co by si za zařízení řekli. Ceny se vyšplhaly do absurdních částek. Po zdlouhavém jednání jsme je nakonec pořídili zhruba za 15 milionů korun. Linka má za třísměnného provozu denní kapacitu až deset tisíc tubusů a sedm tun surovin. V poloautomatizovaném provozu jsme ušetřili část pracovníků z výroby pro úsek kontroly a expedici,“ popisuje technologické zvláštnosti produkce müsli „na míru“ Martin Wallner.

Talenty, které nezapadly

Čas od času se v mediálním prostoru oživují debaty o důvodech, proč je tolik českých podnikatelů málo ambiciózních a rozjíždí primárně jen lokální byznys. „V žádném případě nemůžu tvrdit, že znám všechny příčiny, proč jsou ambice tolika lokálních podnikatelů tak malé, že ani nepřesáhnou hranice jejich městské části,“ píše ve svém článku na www. tyinternety.cz Andrej Kiska ml., associate v kapitálovém fondu Credo Ventures, a za jeden z důvodů označuje nedostatek podnikatelských vzorů, jež by chtěly o svých úspěších mluvit na veřejnosti. Ale těžko bychom našli nejen v ČR, ale i v zahraničí firmu, která by si svůj koncept neověřila nejprve na lokálním trhu s tím, že nevylučuje ani pozdější globální expanzi. Jeff Bezos, Mark Zuckerberg, ale třeba v minulosti také Tomáš Baťa nejprve cílili na národní trh.

„Chtěli jsme se seberealizovat a poskytovat zákazníkům službu, která u nás do té doby nebyla. Podobným portálem, na němž si mohou zájemci objednat jak hotové výrobky, tak si podle vlastní chuti namíchat produkt ‚na míru‘, jsme se sice inspirovali v zahraničí, přihlédli jsme ovšem ke specifikům českého trhu. Pokud víme, podobný model, ale s ohledem na velikost trhu, se ujal a léta funguje v Německu,“ přiznává podnikatel nové generace, že zpočátku o žádné expanzi za hranice vůbec neuvažovali. Ale Mixitu se po prvních krušných měsících začalo dařit, po třech letech si to namířili na Slovensko, zkoušejí se uchytit v Polsku a loni v březnu zahájila prodej jejich franšíza v Kanadě. „Ovlivnila nás dobrá osobní zkušenost se zaoceánskými partnery, jinak zatím na nabídky investorů a zájemců o spolupráci nereflektujeme. Nechceme nic uspěchat,“ vysvětluje spolumajitel firmy, jíž během poměrně krátké doby narostla komunita převážně věrných zákazníků na sto tisíc.

Kdysi o této nové generaci podnikatelů napsal známý český ekonom Milan Zelený, který působí skoro padesát let v USA: „Jejich cílem je služba veřejnosti, testem je uspokojování zákazníků a nástrojem jsou nové podnikatelské modely; peníze samozřejmě přicházejí, tak jako u Baťů, ale nepřímo, jako důsledek a ne cíl jejich snah… Jen malé procento podnikatelských talentů nalezne své pravé poslání. Zbytek se ztratí v anonymitě managementu, finančnictví, bankovnictví, spekulací a byrokracie.“ Věřme, že Mixit.cz se neztratí.